Anna Kareninová Pořadí knih (chronologicky)

Román nabízí zamyšlení o našem místě na Zemi, poznání sebe sama, o smrtelnosti, věrnosti, o lásce. O stárnutí každého z nás, ale také o stárnutí moderní evropské kultury jako celku. Jean-Marc zanechal studia medicíny a smysl svého života vidí ve vztahu s Chantal, starší a zkušenější ženou. Snaží se zahnat její obavy ze stárnutí a aby jí dokázal, že je stále přitažlivá, posílá jí anonymní dopisy s vyznáními. Tato nevinná strategie však bude mít neočekávané následky. Typicky "kunderovská" zápletka je postavena na zpochybnění lásky a důvěry, které jsou ve světě nejistoty pro partnery jistotou. Co se ale stane, když se rovnováha poruší? Proč je naše jedinečnost ve vztazích tak podstatná? Jak ji zachovat v době, kdy na nás ze všech stran útočí nerealistické představy o kráse, lásce a erotice?

V českém překladu Anny Kareninové vychází Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky. Příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v zahradách nebo na večírcích se snově prolínají se zasedáním Stalinova politbyra, je především Kunderovým zlehka a humorně napsaným loučením se s tématy, čtenáři a světem románu obecně. Povzneseně napsaná kniha plná humoru a dobré nálady a první próza, kterou jedenadevadesátiletý autor žijící v Paříži dovolil přeložit do své rodné řeči.

Cantos jsou monumentálním dílem, které zkoumá komplexní témata lidské existence, kultury a historie. Ezra Pound, jako jeden z nejvýznamnějších modernistických básníků, vytváří v této rozsáhlé básnické skladbě kaleidoskopický obraz světa, v němž se prolínají různé hlasy, styly a myšlenky. Dílo je protkáno osobními reflexemi autora, historickými odkazy a literárními citacemi, což vytváří bohatou mozaiku, která vybízí k hlubokému zamyšlení. Poundova schopnost kombinovat různé jazyky a kultury odráží jeho víru v umění jako univerzální jazyk, který překonává čas a prostor. Cantos jsou nejen uměleckým vyjádřením, ale také výzvou k porozumění složitosti lidského života a jeho mnoha podobám. Toto dílo zůstává živé a relevantní, oslovující čtenáře napříč generacemi.

Kniha vychází jako samostatně neprodejná příloha Revolver Revue č. 103/2016, jako již 15. svazek tohoto širšího knižního projektu. Svazek širšího knižního projektu. Vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase.

Féerie pro jindy I se otevírá atmosférou před Célinovým odchodem z Paříže a pokračuje jeho pobytem ve věznici v Kodani. V této knize Céline novátorsky pracuje s jazykem, rytmem a hudbou, přičemž jeho unikátní styl a rozervané segmenty vět dokazují jeho literární génia. Popisuje svůj útěk po osvobození Paříže, dánský exil, uvěznění a obvinění z kolaborace, ale také vzpomínky na pařížský Montmartre, kde žil a měl přátele. První svazek začíná před Célinovým odchodem z Paříže a přechází do jeho pobytu na cele pro odsouzené na smrt. Féerii začíná psát v březnu 1946 a v dopise své ženě se svěřuje, jak se jeho příběh odvíjí od bombardování Paříže. Druhý svazek, Féerie pro jindy II, začíná také bombardováním a Céline ho popisuje jako lyricko-groteskní balet, v němž lidstvo manévruje kolem netvora Normance a sadistického pořadatele masakru Julka. Autor se v této tragédii stává klaunem, který přijímá rány osudu a nakonec se mu na hlavu snese sprška stránek rukopisů, jež se navždy ztratily.

Výpravná kniha podává mnohotvárnou a objevnou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách. Komentovaný výbor z korespondence, dobových ohlasů, fotografií a dalších dokumentů, budovaný na půdorysu Célinova života a díla, sleduje ohlas veškerých jeho textů od vydání prvotiny až po současnost, přičemž českou kritickou recepci (F. X. Šalda, F. Peroutka, J. Vašica, R. Weiner, K. Čapek, B. Hrabal, underground ad.) zasazuje do mezinárodního kontextu. Východiskem ke knize byla stejnojmenná textově obrazová koláž, kterou překladatelka Célinova díla Anna Kareninová z iniciativy redakce připravila pro čtvrtletník Revolver Revue č. 70/2008 u příležitosti 75. výročí vydání kongeniálního českého – a ve světě vůbec prvního – překladu Cesty do hlubin noci (J. Zaorálek) a na kterou navázala velká anketa „Céline v Čechách“ v RR č. 74/2008. Kniha vychází v grafické úpravě Viktora Karlíka a Luďka Kubíka.

Útlá zpověď Marguarite Durasové Psát je jednou z posledních próz, které vytvořila.

Kniha obsahuje drobné úvahy, záznamy a postřehy osobitého francouzského básníka, jím samým datované 1936–1974. Svazek tvoří dvě knihy zápisků jihofrancouzského básníka, které jsou zároveň svéráznými básnickými záznamy. Na přebalu a frontispisu kresby Vincenta van Gogha.

Smrt na úvěr je obrazem autorova neutěšeného dospívání v rodině chudých pařížských živnostníků. Po jejím vydání zaburácela kritika: „fantastická epopej odpornosti a ohyzdnosti“, „nemorální obludnost“, z níž člověka „drtí hnus“. Céline ze svého drsného, ukoptěného dětství strhl obvyklou aureolu „nyvých vzpomínek na dětská léta“ a své pronikavé vidění života promítl i do úděsně upřímného jazyka. Jeho milostné scény na pomezí oplzlosti nám mohou připadat pohoršující či kruté, ovšem krutými je neudělal autor, nýbrž právě život, o němž píše. Mort a credit, vydaná roku 1936 nakladatelstvím Gallimard v Paříži, vyšla v témže roce i česky. K novému vydání připravila, ediční poznámku a vysvětlivky sestavila Anna Kareninová.

Londýnský dramatik Will Shakespeare má napsat novou hru a nutně potřebuje inspiraci. Tu nachází ve chvíli, když se nečekaně setká s půvabnou Lady Violou, která tolik miluje divadlo, že se vydává za muže, aby si mohla zahrát. Z lásky na první pohled se rozhoří osudový vztah, do něhož se zaplete i sama královna Alžběta I., a vznikne hra Romeo a Julie, která má obrovský úspěch. Milenci se však musí rozejít, neboť Viola je proti své vůli provdána a Will už je ženatý. Dokonale rozehraný, důmyslný a vtipný příběh těží i z dalších Shakespearových děl...

Po 85 letech vychází nový český překlad slavného románu, který je považován za přelomové dílo moderní světové literatury. Tento román z roku 1932, prvotina francouzského autora Louise Ferdinanda Célina, okamžitě zaujal svět a český překlad Jaroslava Zaorálka z roku 1933 byl prvním vydaným převodem do cizího jazyka, což vyvolalo literární senzaci v české kultuře. Zaorálek, uchvácený knihou neznámého autora, přistupoval k překladu s inspirací a rozvíjel její expresivnost, čímž vytvořil jedinečné české dílo, které se stalo historickou kometou v literární paměti. Nový překlad, vznikající po 86 letech, reflektuje vývoj Célinova díla a zachycuje jeho nejlidštější aspekty. Překladatelka Anna Kareninová přináší nový název, Cesta na konec noci, který odpovídá originálu a podtrhuje Célinovu vizi. Célinova próza se vyznačuje hudbou jazyka, kompozicí motivů a melodií, a mluvou rozhněvaného intelektuála. Od tohoto románu se jeho další díla stávají stále volnějšími, připomínajícími sled nedořečených vět a epizod, a přitom mistrně stylizovanými. Cesta na konec noci představuje revoluční počátek, který otevřel nové cesty pro autora i pro světovou literaturu.

Autobiografický deník o napjatém vyčkávání na milovaného muže, který se vrací na konci 2. světové války z koncentračního tábora. Typografie Milan Jaroš.

Psychologický román odehrávající se v Izraeli během sedmdesátých let dvacátého století. Několik vypravěčů se snaží pravdivě vyložit svou verzi příběhu o jednom ztraceném mladém muži. Autor vypráví příběh jedné zdánlivě obyčejné židovské rodiny. Adam je automechanikem, šikovným mužem, který vydupal svou dílnu takřka z ničeho. Jeho žena Asja je profesorkou na gymnáziu, učí dějiny, stále studuje a hrouží se čím dál víc do sebe. Jejich dcerka Dafi je dospívající dívkou, která se kolem sebe rozhlíží se zřejmým zájmem a úžasem. Zvlášť, když v otcově autodílně poznává Naíma, arabského dělníka, chlapce, který je zhruba stejně starý jako ona. Ve svých patnácti letech však musel opustit školu a jít pracovat, aby přispěl do rodinného rozpočtu. Ústředním motivem je ztracený Gabriel, domnělý milenec Asji, o němž se v celé rodině spřádají, jak čas pokročil, hotové legendy. Co však pohání Adama, aby nebohého Gabriela hledal napříč celou zemí, není zcela jasné. Autor navíc rozkrývá diametrálně odlišné myšlení a kulturní zázemí Arabů a Izraelců.