Karel Císař Knihy

Cílem předkládané antologie je podat reprezentativní průřez myšlením o fotografii, jak se vyvíjelo v průběhu 20. století. Kromě významu statí pro rozvoj oboru se výběr rovněž řídí snahou o zachycení vzájemných vztahů a poukazů mezi jednotlivými výkladovými stanovisky. Dva hlavní tematické okruhy představuje zkoumání povahy fotografie a jejího vztahu k výtvarnému umění a tyto otázky též člení soubor na dva oddíly. První je vyhrazen především autorům, jejichž texty rozhodujícím způsobem ovlivnily následné metodické směřování teorie fotografie jakožto svébytného oboru, přestože fotografie netvořila hlavní předmět jejich zájmů. Druhý oddíl naopak zaplňují výhradně texty teoretiků umění a fotografie. Závěrečným textem o smrti fotografie se výbor obloukem vrací zpět k východiskům z počátku prvního oddílu.

Katalog v širším výběru představuje práci Jana Šerých mezi lety 1999 až 2008. Obrazové části publikace (přes 200 barevných reprodukcí) jsou tematicky členěny tak, aby na jedné straně ukázaly šíři užívaných médií, a zároveň důsledné významové zaměření jednotlivých prací. S tímto členěním korespondují i texty monografie, jejichž autory jsou Vít Havránek, Tomáš Pospiszyl, Jiří Ptáček, Václav Magid a Karel Císař, který se, spolu s Janem Šerých, rovněž podílel na koncepci publikace.

Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a "spoluautorství" scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce.

Připravovaná publikace navazuje na podobně koncipovanou knihu Abeceda věcí. Zatímco však v předchozí monografii se Karel Císař pokusil překonat zažité stereotypy, například izolovanost českého moderního a současného umění či nemožnost diskutovat význam českého umění pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci, v následujícím souboru se autor zaměřuje na stereotypy v teorii umění. Na základě detailní analýzy významných textů domácích i zahraničních teoretiků například hájí indexičnost moderního umění u Rosalind Kraussové, hledá analogii mezi antropologickou interpretací minimalismu Petra Rezka a zároveň u Didi-Hubermanna, odkazem na kulturní antropologii Jeana-Pierra Vernanta vyvrací postmoderní výklad Barthesova eseje „Smrt autora“, nebo odhaluje dekonstruktivní aspekty v domácích i zahraničních interpretacích surrealismu a poukazuje na stejný zájem o radikální obnovu ontologie mezi zdánlivě rozpornými projekty dekolonizace Frantze Fanona a pozdní fenomenologie Maurice Merleau-Pontyho. Kniha je určena nejen teoretikům umění, ale svými přesahy do dějin umění a filozofie chce oslovit i čtenáře z dalších oborů. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.

This small paperback offers a 30-year overview of the Düsseldorf photo artist Hans-Peter Feldmann, who uses archival images from advertising, magazines and sometimes private albums to create odd narrative arrangements. Feldmann's montages do not offer predictable readings, but rather present journeys through everyday worlds with surprising moments.

Kniha přináší původní i překladové stati, jež se pokoušejí z pozic filosofie, estetiky a literární vědy interpretovat dílo Samuela Becketta.

Tato monografie uzavírá projekt, jehož předchozí dvě etapy sestávaly z 5. a 6. Bienále mladého umění Zvon (2005 a 2008). Podobně jako se tyto výstavy nesnažily přinést neutrální pohled na současné české umění, ale spíše přehodnotit své předpoklady, ani tato publikace nepředstavuje pouhou dokumentaci realizovaných výstav. Monografie chce odkrýt východiska obou ročníků bienále a zároveň nepřímo naznačit vývoj, jímž se české umění v současnosti ubírá. K jeho konstantám patří nejen zájem o společenské otázky a problémy mezilidských vztahů, ale i nová reflexe vlastních předpokladů v umění a kultuře nedávné minulosti. Texty Karla Císaře, kurátora obou ročníků bienále, jsou doplněny o texty a rozhovory umělců i kritickou reflexi. Zastoupení umělci: Jesper Alvaer, Zbyněk Baladrán, Josef Bolf, Filip Cenek, Patricie Fexová, Jiří Havlíček, Jakub Hošek, Magdalena Hrubá, Jana Kalinová, Barbora Klímová, Eva Koťátková, Ján Mančuška, PAS, Jiří Skála, Ludmila Smejkalová, Matěj Smetana, Petr Strouhal, Kateřina Šedá, Jan Šerých, Evžen Šimera.

Sborník příspěvků z 5. sjezdu historiků umění, který se konal v září 2015 v Olomouci a jenž se věnoval různým aspektům širokého tématu vztahu umění a vědy. Editoři: Rostislav Švácha, Sabina Soušková a Anna Šubrtová.

Doprovodná publikace k výstavě Devětsil 1920–1931 přináší osm syntetických studií s bohatým obrazovým doprovodem, které mapují aktivity avantgardní skupiny Devětsil, činné v Praze a Brně ve dvacátých letech 20. století. Na příkladech z jednotlivých oborů – výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu, divadla a typografie – je zde představena poetika tehdejší tvorby orientované na moderní svět a progresivní proudy světového umění. V české a anglické jazykové mutaci vydala Galerie hlavního města Prahy.