Autobiografický, duchovně laděný životní příběh psycholožky Christiny Grofové (spolu se svým manželem MUDr. Stanislavem Grofem je autorkou mnoha knih o transpersonálním rozvoji a holotropním dýchání). Vyrůstla na Havaji, kde byla léta zneužívaná nevlastním otcem, kterému se v dospělosti snaží odpustit v době, kdy se kvůli těžké nemoci tím slabým stal on.
Pro dnešní dobu vzácně čistá a klasická poezie postavená na verši. Pro ty, kteří mají pochybnosti o moderních poetických formách, ve kterých se někdy ztrácí to, co měli lidé na poezii rádi, může tato sbírka představovat uklidňující poetické čtení.Jitka Badoučková je autorkou několika sbírek básní, které vyšly v češtině a italštině. Působila jako zpravodajka z Itálie a jako překladatelka duchovní literatury. Je také instruktorkou holotropního dýchání, spolupracuje s jeho tvůrcem MUDr. S. Grofem a je překladatelkou jeho knih.Vydává další sbírky: Andělská lékárna, Láska je lidský med a Má sestra tráva. Její verše jsou pravidelně zařazovány do proslulého italského básnického diáře Agenda dei poeti a začíná působit i jako textařka.Kromě prožitkových seminářů holotropního dýchání se věnuje i sezením reinkarnační regrese a spolupráci s organizacemi na ochranu zvířat a přírody.
Vpád Číny do Tibetu a život autora u mnichů, šíření filozofie na západě. Příběh je pokračováním autorovy autobiografie. Dr. T. Lobsang Rampa zde popisuje svoji cestu do Anglie poté, co mu bylo úřady zabráněno vstoupit na území Tibetu a měl být vydán čínské komunistické vládě. Nezbývalo mu tedy nic jiného, než uprchnout do Evropy. 1. vydání.... celý text
Básnická sbírka zachycuje křehkou rovnováhu milostných vztahů, vzpomíná na hrdinství a kouzlo minulosti, kdy předkové přežívali ve stínu války, a obrací se v lyrických sonetech ke květinám – pivoňkám, listopadkám, chryzantémám a dalším.
Autor jako známý tibetský láma, který přišel do západního světa, aby naplnil svůj osud, přišel a vytrpěl všechny útrapy, jak mu bylo předpovězeno. Napsal mnoho autobiografických knih a protože se dočkal nařknutí z podvodnictví, jako svoji obhajobu píše tuto knihu. Je to osobní zpověď, ve které se odhaluje ve své lidské křehkosti dnes již chorého starce. Kniha obsahuje další odpovědi na dotazy čtenářů. Je důležité zdůraznit, že zde Rampa vysvětluje svůj případ, neustálé problémy s tiskem a televizí a další důvody, proč je označován za podvodníka. Kniha je vlastně jakousi obhajobou všech tvrzení tohoto autora.
Autor chce urychlit psychický i duchovní růst všech zájemců, zasvěcuje je do tajů astrálního cestování a práce s vlastním tělem a psychikou.
Antologie českých básnířek, které vstupovaly do literatury na konci 60. let 20. století a především v 70. letech 20. století. V doslovu ke knize Milan Blahynka píše: Psát doslov ke knížce jedinečných veršů je nesmysl non plus ultra. Nesmysl tím větší, čím jsou básně lepší. Nesmysl největší, když vzrušující básně jsou dílem žen. Do antologie byly zahrnuty verše Blanky Albrechtové, Jitky Badoučkové, Evy Brixy, Evy Frantinové, Evy Hrubé, Marcely Chmarové, Marie Kafkové, Jaroslavy Málkové-Eichackerové, Libuše Mikyskové-Semecké, Markéty Procházkové, Lydie Romanské, Marie Štemberkové a Yvety Tausingerové.
Autor v této knize podrobně popisuje svůj život v Tibetu, místní nauky a osobní zážitky od dětství až do odchodu z Tibetu ve 18 letech po nejvyšším zasvěcení. Zajímavým prvkem je operace, která posílila jeho jasnovidné schopnosti. Mediální pozornost, která se kolem něj vytvořila po vydání Třetího oka, vyústila v roce 1957 ve výslech od Scotland Yardu, který po něm požadoval tibetský pas a povolení k pobytu. Rampa, samozřejmě, žádný tibetský pas neměl a brzy po vyšetřování se přestěhoval do Irska a později do Kanady. Pátrání po jeho pravé identitě inicioval Marc Pallise, který odhalil, že Rampova minulost je daleko méně fascinující, než jak ji popisoval ve svých knihách. Lobsang Rampa, vlastním jménem Cyril Henry Hoskin (1910 - 1981), strávil dětství v anglickém Plymptonu, kde jeho otec vedl obchod s instalatérskými potřebami. Cyril měl různé zaměstnání, během války obchodoval s lékařskými potřebami a později pracoval jako úředník. Po válce si začal říkat dr. Kuan-Suo a v padesátých letech pravděpodobně pracoval jako fotograf. Diskuse o autentičnosti jeho díla se zdá být uzavřena, neboť autor v Tibetu nikdy nebyl, neuměl tibetsky a mnohé z jeho tvrzení o tibetském buddhismu neodpovídají skutečnosti.
