Petr Pokorný Knihy

Rozsáhlý Úvod do Nového zákona, který se konečně dostává k českým čtenářům, sepsal profesor Pokorný – na objednávku tübingenského nakladatelství Mohr-Siebeck – jako univerzitní učebnici dvou oborů: literárního úvodu do Nového zákona a teologie Nového zákona. Vzhledem k tomu, že od vydání staršího a podstatně kratšího českého Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, rozhodl se celou látku zpracovat nově. Strukturou zůstává sice kniha blízká žánru literárních úvodů (kdo, kdy, kde, pro koho a proč jednotlivé texty sepsal), přesahuje je však důsledným pojednáním teologie jednotlivých spisů a vrstev Nového zákona a přináší též náčrt celkové koncepce novozákonního kánonu. Díky přispění Ulricha Heckela se pak kniha stala skutečnou učebnicí se shrnutími obsahu biblických knih, přehledy a tabulkami; tento německý teolog ji též obohatil o některé údaje týkající se dobového pozadí vzniku Nového zákona, tematická shrnutí a v oddílech o janovských spisech a deuteropavlovských listech má významný podíl i na vlastním výkladu.

Od počátku práce na Českém ekumenickém překladu bylo plánováno připravit výklad Bible, což se však podařilo jen částečně. Nový zákon byl vydán v jednom svazku se stručnými „výkladovými poznámkami“ (1991), zatímco jednotlivé práce členů překladatelské skupiny byly publikovány samostatně. Pražské Centrum chce navázat na tyto plány a nabídnout českému čtenáři ucelenou řadu komentářů k Písmu, které budou původním dílem domácích autorů. Tyto výklady budou vycházet z kritické exegeze a současné biblistiky, zároveň budou usilovat o srozumitelnost pro široké spektrum čtenářů, včetně laiků a studentů. Ekumenická orientace se projeví ve výběru autorů z různých křesťanských tradic a v konfesijní nepředpojatosti jednotlivých výkladů. Česká biblická společnost s Centrem biblických studií plánuje vydávat tyto komentáře po dobu asi deseti let, přičemž jednotlivé díly budou číslovány podle pořadí novozákonních spisů. Prvním svazkem je komentář k Listu Efezským od prof. Petra Pokorného DrSc., který obsahuje text celého listu s výkladem a pomůže lépe porozumět biblické zvěsti. Na konci knihy je připojen rejstřík biblických citátů.

České překlady spisů, které byly objeveny poblíž egyptského Nag Hammádí. Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem Kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka Ježíšových výroků navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi, částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Závěrečný svazek souboru novozákonních apokryfů vychází ve 2. vydání. Překlad z řeckých, koptských a latinských originálů připravil kolektiv pod vedením Petra Pokorného a Jana A. Duse. Apokalyptický žánr je v bibli zastoupen jen okrajově, avšak apokryfní spisy, které nebyly přijaty do biblického kánonu, jsou rozmanité. Tyto texty se pohybují na pomezí židovské a křesťanské literatury a dokumentují duchovní posun v prvních staletích po Kristu. Některé spisy čerpají z Starého zákona, ale vznikly později nebo jsou christianizovány; většina z nich však pochází z křesťanského prostředí a reflektuje znalost Nového zákona. Zkoumají dějiny světa, vznik a zánik říší a měst, a kladou otázky o osudu dobrých a zlých v ráji či pekle. Mnohé z těchto spisů jsou spojeny s postavami jako Petr, Pavel, Jakub, Jan, Maria, Tomáš a Bartoloměj, kteří ve svých vizích často komunikují s anděly. Zósimovo vyprávění o životě Blažených představuje specifický příklad apokalypsy utopického typu. Český překlad dvaceti apokryfních spisů je doplněn zasvěcenými úvody a komentáři, což obohacuje porozumění těmto textům.

Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií, či oblíbené Tomášovo evangelium. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšího lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková.

Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. V rámci ČEK vychází pod číslem 2 Evangelium podle Marka. Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu.

Zasvěcený popis rozmachu hellénistické kultury a jejího vlivu na obrovské území od Egypta po Indii.