Petr Pokorný Knihy

Rozsáhlý Úvod do Nového zákona, který se konečně dostává k českým čtenářům, sepsal profesor Pokorný – na objednávku tübingenského nakladatelství Mohr-Siebeck – jako univerzitní učebnici dvou oborů: literárního úvodu do Nového zákona a teologie Nového zákona. Vzhledem k tomu, že od vydání staršího a podstatně kratšího českého Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, rozhodl se celou látku zpracovat nově. Strukturou zůstává sice kniha blízká žánru literárních úvodů (kdo, kdy, kde, pro koho a proč jednotlivé texty sepsal), přesahuje je však důsledným pojednáním teologie jednotlivých spisů a vrstev Nového zákona a přináší též náčrt celkové koncepce novozákonního kánonu. Díky přispění Ulricha Heckela se pak kniha stala skutečnou učebnicí se shrnutími obsahu biblických knih, přehledy a tabulkami; tento německý teolog ji též obohatil o některé údaje týkající se dobového pozadí vzniku Nového zákona, tematická shrnutí a v oddílech o janovských spisech a deuteropavlovských listech má významný podíl i na vlastním výkladu.

Od počátku práce na Českém ekumenickém překladu bylo plánováno připravit výklad Bible, což se však podařilo jen částečně. Nový zákon byl vydán v jednom svazku se stručnými „výkladovými poznámkami“ (1991), zatímco jednotlivé práce členů překladatelské skupiny byly publikovány samostatně. Pražské Centrum chce navázat na tyto plány a nabídnout českému čtenáři ucelenou řadu komentářů k Písmu, které budou původním dílem domácích autorů. Tyto výklady budou vycházet z kritické exegeze a současné biblistiky, zároveň budou usilovat o srozumitelnost pro široké spektrum čtenářů, včetně laiků a studentů. Ekumenická orientace se projeví ve výběru autorů z různých křesťanských tradic a v konfesijní nepředpojatosti jednotlivých výkladů. Česká biblická společnost s Centrem biblických studií plánuje vydávat tyto komentáře po dobu asi deseti let, přičemž jednotlivé díly budou číslovány podle pořadí novozákonních spisů. Prvním svazkem je komentář k Listu Efezským od prof. Petra Pokorného DrSc., který obsahuje text celého listu s výkladem a pomůže lépe porozumět biblické zvěsti. Na konci knihy je připojen rejstřík biblických citátů.

České překlady spisů objevených poblíž egyptského Nag Hammádí přinášejí unikátní svědectví o různorodosti literárních žánrů a obsahu. Tento soubor koptsky psaných textů, známý jako Kodexy z Nag Hammádí, byl sestaven ve 4./5. století. První svazek výboru textů zahrnuje spisy z druhého kodexu, které reflektují široké spektrum myšlenek. Mezi nimi je Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), sbírka Ježíšových výroků, která navazuje na některé starokřesťanské tradice a je ovlivněna předgnostickým platonizmem. Filipovo evangelium (2. stol.) přináší gnostické pojetí smrti a je ovlivněno valentinskou gnózí. Spis Podstata archontů (2. pol. 3. stol.) zkoumá vznik a povahu nižších božských bytostí, které stvořily svět a snaží se uplatňovat moc. O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) interpretuje první kapitoly Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši se snaží kreativně interpretovat řecký mýtus o pádu duše s využitím biblických a homerovských citátů. Tomášova kniha, stylizovaná jako dialog se vzkříšeným Kristem, vyzývá k duchovnímu zdokonalení a spojuje prvky platonické etiky s asketismem.

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově, apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři.

Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií, či oblíbené Tomášovo evangelium. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšího lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková.

Tajné knihy starověkých gnostiků / Gnóze byla jedním z nejvlivnějších, ale také nejsložitějších duchovně myšlenkových hnutí pozdního starověku. Kniha o podstatě, učení a dějinném působení tohoto hnutí, které od starověku vnášelo do křesťanství myšlenky blízké velkým východním náboženstvím. Druhé, rozšířené vydání.... celý text

Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.

Dlouho byl Nový zákon pokládán za soubor textů, které vznikly na okraji antického písemnictví, za dílo prostých sběratelů křesťanských tradic a prvních misionářů, povzbuzujících svými dopisy společenství raných křesťanských obcí ve víře. Již od čtvrtého století se však biblické texty staly významným zdrojem inspirace všech oblastí umění a prokázaly svou hodnotu jako modelové příběhy významné pro celou životní orientaci. V posledních letech přineslo biblické bádání nové poznatky o jednotlivých novozákonních spisech a osvětlilo jejich myšlenkovou strukturu i psychologickou hloubku. V práci Petra Pokorného hledisko literárně-historické vyváženě doplňuje výklad teologických koncepcí knih Nového zákona. Na závěr knihy připojený slovníček s výkladem odborných výrazů zpřístupňuje toto dílo všem, kdo chtějí porozumět řeči a duchovnímu odkazu biblické zvěsti.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. V rámci ČEK vychází pod číslem 2 Evangelium podle Marka. Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu.

Zasvěcený popis rozmachu hellénistické kultury a jejího vlivu na obrovské území od Egypta po Indii.