Knihobot

Jaroslav Holba

    Vražedný lék
    Peter Lawford, muž, který uměl mlčet
    Smrtící praxe
    Oxfordský slovník opery
    Vražedná léčba
    Velké bitvy slavných vojevůdců
    • Jakmile Gerd Heidemann, reportér listu Stem, získal první díly "deníků Adolfa Hitlera", kresby, malby a další dokumenty zaručeně signované Hitlerem, spojil se s mocnými tohoto tiskového koncernu. Několik let přísně utajovaná záležitost nakonec roztočila na plné obrátky světový obchod. Zatímco Stern již vyplatil statisíce marek za získání dalších dílů, ověřuje se pravost dokumentů. Kdo byl autorem deníků? Kdo z mocných tiskových magnátů naletěl? Kdo na všechno doplatil? 1. vydání.

      Obchod s Hitlerem aneb Tajemství Hitlerových deníků2007
      4,1
    • Poslední kmotr

      • 448 stránek
      • 16 hodin čtení

      Napjatá atmosféra uvnitř italské enklávy v newyorském Bronxu. Neúnavní hazardní hráči v kasinech lasvegaského hotelu Xanadu. Kolotoč peněz a sexu ve filmových studiích Hollywoodu... Vládnoucí zločinecký klan rodiny Cleruziových se rozhodne skoncovat s násilím a obchodem s narkotiky a splynout s řádnou americkou společností. Dokážou však jeho bossové - muži poznamenaní smrtelnými hříchy - překročit svůj stín? Mario Puzo ve svém dalším příběhu z prostředí zločineckých ghett a organizovaných gangů úspěšně kombinuje napětí s romantickými prvky, vinu a hřích se satirou, zločin s "rodinnými hodnotami" a dovádí jej - téměř po třiceti letech - do strhujícího závěru.

      Poslední kmotr2004
      3,9
    • Oxfordský slovník opery přináší ověřené i nejnovější údaje a informace z oblasti vážné hudby v podobě 3 500 abecedně seřazených hesel pro poučení i potěšení každého milovníka i pouhého zájemce o tento hudební žánr, ať již ho navštěvuje v divadle či na koncertech, nebo mu naslouchá doma u televizní obrazovky, která věrně zprostředkovává hluboké umělecké zážitky.

      Oxfordský slovník opery1998
      5,0
    • Vydržet

      • 240 stránek
      • 9 hodin čtení

      Autor sám byl příslušníkem britské protiteroristické jednotky SAS a píše tedy o prostředí, které dokonale zná. V tom je také hlavní pozitivum knihy. Děj románu se odehrává v devadesátých letech 20. století převážně v konfliktních oblastech - v Íráku, Severním Irsku a Jižní Americe. Konflikty ze služebního života tragicky zasahují i do soukromí hlavního hrdiny.

      Vydržet1998
      4,0
    • Soudní patoložka Joanna Blalocková je zaskočena dvěma zdánlivě banálními případy - mladá studentka práv umírá těsně před transplantací kostní dřeně a stejný osud stihne i postarší ženu, kterou čekala podobně náročná operace. Současně stojí před řešením dalšího složitého úkolu - za pomoci počítačové technologie musí sestavit tvář oběti vraždy, jíž pachatel zničil obličej a uřízl konečky prstů, aby zabránil identifikaci. Kousek po kousku se začíná rýsovat portrét zavražděného a Joanna si s hrůzou uvědomuje souvislost mezi touto obětí a případem úmrtí dvou pacientek. Netuší však, že svým pátráním ohrožuje někoho, kdo zabil ne jednou, ale mnohokrát...

      Vražedná léčba1996
      4,5
    • Thriller z lékařského prostředí, v němž se čtenář spolu se sympatickým vyšetřovatelem a mladou soudní patoložkou vydává po stopách zločince, který brutálně vraždí mladé ženy. Zpočátku se zdálo, že brutálně zavražděné mladé ženy má na svědomí sadistický šílenec. Ale poté, co někdo shodí ze střechy mladou ošetřovatelku, která spolupracovala na tajném psychiatrickém výzkumu, všechny stopy směřují do prestižní losangeleské nemocnice Memorial. Po stopách nebezpečného zločince se vydává sympatický policista Jake Sinclar a mladá soudní patoložka Joanna Blalocková. Především Joanna se snaží najít spojitost mezi experimenty s léky, které ovlivňují lidskou psychiku, a sérií násilných, sexuálně motivovaných vražd. Času je však málo a člověk, kterého dosud nikdo nepodezírá, se připravuje k dalšímu smrtícímu úderu. A Joanna netuší, že jeho další obětí má být právě ona.

      Vražedný lék1996
      4,2
    • Přímý přenos z Golgoty

      • 156 stránek
      • 6 hodin čtení

      Co se stalo kdysi dávno na pahorku nad Jeruzalémem, který se jmenuje Golgota, to ví asi každý. Ale dokud jste nečetli knihu amerického spisovatele Gorea Vidala „Přímý přenos z Golgoty“, nemůžete si tím být rozhodně stoprocentně jisti. A potom, co si ji přečtete, ztratíte jistotu už úplně. Gore Vidal použil svou zřejmě oblíbenou metodu, se kterou jsem se měl už jednou tu čest se seznámit ve fiktivním autobiografii Aarona Burra, viceprezidenta Spojených států a outsidera amerických bojů za nezávislost – totiž, že postava, které dějiny jaksi nepřály, reflektuje svou dobu a slavnější současníky a snaží se přitom prosadit své zásluhy (Aaron Burr tak prezentuje americkou nezávislost jako své dílo, uskutečněné navzdory Washingtonovì tuposti a Jeffersonovì nafoukanosti). A ve Vidalově „Golgotě“ se dokonce v přímém přenosu dozvíme, jak to vlastně bylo s celým křesťanstvím.

      Přímý přenos z Golgoty1995
      3,6