Alois Mrštík Pořadí knih

Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot. Vyprávění se odehrává v cyklu přírodního roku počínajícíhosetbou a vrcholícího sklizní. Kniha, kterou proslavila dramatizace Miroslava Krobota v pražském Národním divadle (1993), vychází v České knižnici ve dvou svazcích.

Obraz moravského venkova tak, jak plynul život ve vísce Habrůvce během jednoho roku, vše co v přírodě a mezi lidmi se dělo. Začátek a konec v kronice je shodný s hranicemi roku zemědělského od setí do žatvy, zde v 1. díle probíhá děj od října do února.

Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Očaruje jeho dudy... Naši furianti je příběh o vztazích a o životě na vesnici. Zápletka příběhu je velmi prostá, 2 vesničané, vysloužilý voják Bláha a úlisný krejčí Fiala, se přou o post ponocného. Při sporech často nejde o věc, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský (starosta) a Bušek (první radní). Ti mají rozhodnout, který z nich místo ponocného v jejich vesnici získá... Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.

Drobné cestopisné čtry a přírodní obrázky bratří Mrštíků.