Alois Mrštík Pořadí knih (chronologicky)

Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství a konzervativních hodnot. Vyprávění se odehrává v cyklu přírodního roku počínajícíhosetbou a vrcholícího sklizní. Kniha, kterou proslavila dramatizace Miroslava Krobota v pražském Národním divadle (1993), vychází v České knižnici ve dvou svazcích.

Obraz moravského venkova tak, jak plynul život ve vísce Habrůvce během jednoho roku, vše co v přírodě a mezi lidmi se dělo. Začátek a konec v kronice je shodný s hranicemi roku zemědělského od setí do žatvy, zde v 1. díle probíhá děj od října do února.

Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Očaruje jeho dudy... Naši furianti je příběh o vztazích a o životě na vesnici. Zápletka příběhu je velmi prostá, 2 vesničané, vysloužilý voják Bláha a úlisný krejčí Fiala, se přou o post ponocného. Při sporech často nejde o věc, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský (starosta) a Bušek (první radní). Ti mají rozhodnout, který z nich místo ponocného v jejich vesnici získá... Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.

Drobné cestopisné čtry a přírodní obrázky bratří Mrštíků.

Vilémovy cestopisné obrázky z Čech a moravského Slovácka vznikaly z obsáhlých dopisů, posílaných přátelům, jež bývaly po menších upravách otiskovány v časopisech. Vzrušenými slovy zachycuje v nich autor své okouzlení Babiččiným údolím, Sněžkou, Šumavou a jinými krajinami. - Aloisovy nadšené črty z potulek Slovenskem vycházely rovněž nejprve časopisecky. Šalda jim vytkl, že jsou psány s hlediska svátečního turisty, který vidí jen líc věci, přírodní krásy ličí theatrálně a vkládá do duše lidu vlastní osobní nálady: "Nenajdeš v knížce Mrštíkově jedinkého sebe kradmějšího pohledu do společenského, rodinného, školského, církevního života Slovákova." - Svazek je doplněn dvěma kratšími črtami, které vytěžil Alois Mrštík z pobytu v lázních Bohdanči a v Adrii.

Po měsících mapují oba autoři život na vesnici, chlonologicky ty nejzajímavější události, ale život a projevy jednotlivých občanů. Sedmé vydání (třetí kritické).

Prosté a jímavé,zkratkovitá svědectví o obyčejných osudech zapomenutých lidí,takové jsou Moravské obrázky Aloise Mrštíka.Dokládají,že je napsal dobrý pozorovatel se smyslem pro citlivou kresbu charakterů a s pochopením pro přání,skutky a starosti svých hrdinů.

Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903–1904). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem přírodních lyrických popisů v románě).

Kronika moravské dědiny. Svazek první, Říjen. Listopad. Třetí vydání.

Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903–1904). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem přírodních lyrických popisů v románě).

Rok na vsi popisuje události ve fiktivní moravské vesničce Habrůvce pravděpodobně od podzimu do léta jednoho roku v posledním desetiletí 19. století.[pozn 1] Autor v díle ukazuje různé zvyky, tradice, obyčeje a zábavy, které se přes rok konají na vsi. Dialogy postav užívají dialektu na pomezí hanáckého a slováckého nářečí. Inspirací byla Aloisovi vesnice Diváky, kde působil jako učitel a správce školy.

Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnotydokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.

Klasické české drama z vesnického prostředí. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.

Leden: Po obvyklých přáních na Nový rok vyměňuje čeleď služby a sedláci rozvažují nad špatným finančním stavem. Dědinou prochází žid-kůžkář. Nastává tuhá zima. Obecní bilance dopadla bídně.