Od prvotního obrazu mužsko-ženské jednoty přes křesťanskou a kabalistickou mystiku, chymickou svatbu Christiana Rosenkreutze a Novalise až k současnému pojetí C. G. Junga a Rudolfa Steinera nás vede motiv posvátné svatby nejen jako všeobecně lidský symbol, ale i jako možnost elementárního prožitku, který obohacuje a také uzdravuje náš život.
Studie odhaluje shodné ideové principy v díle zakladatele analytické psychologie a rakouského mystika.
Kniha se zaměřuje na život a odkaz mistra Eckharta, německého teologa, filosofa a dominikána, známého jako mystický spisovatel. Jeho německá kázání, určená především řeholnicím, ovlivnila pozdně středověkou městskou zbožnost a vývoj německého jazyka. Eckhart se narodil na hradě Waldenfelsu a po roce 1275 vstoupil do dominikánského kláštera v Erfurtu, kde se věnoval kázání. Jeho první spis, Kniha naučení, pochází z roku 1298. V letech 1300–1302 přednášel v Paříži a stal se magistrem. V roce 1303 se stal představeným saské provincie a později české provincie, usadil se v Praze. V roce 1311 byl jmenován představeným pro celé Německo. Eckhartova kázání byla ovlivněna mystikou beghardů a jeho učení vyvolalo spory s farářskou autoritou. V roce 1323 byl pověřen kontrolou klášterů a čelil obviněním z kázání bludných názorů. Po obhajobě odešel do Avignonu, kde byl podroben procesu, který skončil jeho smrtí a odsouzením některých jeho výroků. Navzdory tomu se jeho dílo, včetně více než 100 kázání, zachovalo a mělo vliv na další myslitele, včetně Mikuláše Kusánského a hnutí Devotio moderna. Eckhartova popularita vzrostla v 20. století, kdy se stal předmětem zájmu vědců i věřících.
Životopis významného židovského filozofa a teologa. 24 stran fot.