Jan Rak Knihy

Pohádky a povídky vydané v roce 2003 obsahují prvních pětatřicet příběhů nejznámějšího pohádkáře na světě. Povídky a pohádky vycházejí u příležitosti dvoustého výročí narození autora a jsou doprovázeny ilustracemi Cyrila Boudy.

Kdo je detektiv Kalle? Přece ten nejlepší pátrač, a to je mu teprve třináct let! Jeho první případ se odehrává během prázdnin v švédském městečku Lillköpingu, kde se po několika letech zničehonic objeví strýček Kallovy kamarádky Evy-Lotty. Strýček se ovšem chová víc než podivně, neustále se zajímá o zříceninu na návrší, v noci leze oknem z pokoje, kupuje si zcela nevhodné věci, horlivě pročítá noviny, a to není zdaleka všechno. Kallovi je hned jasné, že tohle není jen tak. Něco podezřelého se chystá a on musí vypátrat co, než bude pozdě!

Již potřetí přichází proslulý detektiv Kalle Blomkvist k českým čtenářům. A v patách má, jak jinak, ke všemu odhodlané Bílé růže – přátele Anderse a Evu-Lottu. Zase je tu léto, čas prázdnin, a v švédském městečku Lillköpingu znovu vzplála válka dvou Růží. Brzy se ale stane něco, co odvede rytíře Bílé růže jinam, až na jeden ostrůvek u pobřeží, kterých jsou ve Švédsku spousty. Malý kluk Rasmus byl unesen, a kdo jiný by se měl pustit po stopách únosců než Kalle Blomkvist. Vždyť mistr detektiv už má za sebou několik úspěšně vyřešených případů, a jistě svůj um a důvtip opět dokonale uplatní při novém pátrání.

Dvousvazkový román dánského socialistického spisovatele představuje první rozměrnější prózu západoevropské literatury, jejímž hrdinou je proletář (je první částí románového cyklu, který pokračuje Dittou, dcerou člověka, Rudým Mortenem, Ztracenou generací a Jeanettou). Román, do něhož autor uložil řadu autobiografických prvků, se odehrává v prvním období dělnického hnutí v Dánsku a zachycuje zhruba dobu od konce sedmdesátých let do konce let devadesátých. Líčí vývoj prostého chlapce od dětství, kdy na venkově námezdně pracuje, až po mužný věk, kdy přichází do Kodaně a prací v dělnickém hnutí vyspívá ve schopného dělnického vůdce.

"Světlo světa", román, jejž sám autor považuje za své nejlepší dílo, líčící osudy básníka Ólafa Kárasona. Počíná vyprávěním o jeho trudém dětství, kdy jako obecní dítě žil jen z bití, hladu a dřiny kdesi při osamělém fjordu, daleko od dobrých lidí i od vzdělání, o jeho těžké nemoci, jež ho o několik let poutala na lůžko a však darovala mu schopnost niterněji vnímat a radovat se z maličkostí, obdivovat krásu slunečního paprsku. Ólaf se naučí číst a psát, dokonce psát verše jeho první básnické pokusy se avšak nezhedají s vlídným přijetím. Naopak ze statku, kde dosud žije, je vykázán a poslán přes hory do péče jiné obce. Sotva dospělého chlapce uzdraví cestou mladá dívka a pro básníka nastává od toho okamžiku nový čas. Je zdráv, touží po vědění, po lásce. Život mu vloží do náruče několik žen a určí ho otcem. A však bídě na lidské zlobě se Ólaf nedovede bránit, živoří i nadále a jedinou útěchou je mu hledání absolutní krásy, hledání světla světa.

Román dánského spisovatele z prostředí autorových rodných Ovčích ostrovů z doby před první světovou válkou. Tehdy to bylo malé, zapomenuté městečko a z osudů jeho obyvatel vytvořil autor barvitý obraz života v severské přímořské osadě. V popředí stojí muzikantská rodina KostelníkaIsaksena. Jeho tři synové Moritc, Sirius a Kornelius, kteří zdědili po otci neuhasitelnou vášeň k hudbě a věčný neklid v duši, prožívají různé podivuhodné osudy, jež končí téměř detektivním závěrem.

Román největšího současného islandského spisovatele, významného představitele mírového hnutí, poctěného zlatou medailí Světově rady míru, líčí těžký život islandského lidu koncem 17. a počátkem 18. stol., kdy Island byl vpodručí Dánska, hospodářské vykořisťování a politickýútlak změnily kdysi nejsvobodnější a kulturně nejvyspělejší severský stát v zaostalou zemi, v níž vládl hlad, mor, nevzdělanost a kruté mravy. Avšak ani v tomto ponížení neztratil prostý islandský člověk národní hrdosti a touhu po svobodě. V překonávání těžkých životních podmínek mu pomáhal živý vztah ke kulturnímu dědictví, jehož strážcem je v románě učenec Arni Arnaeus, zachraňující před zkázou zbytky slavných islandských ság. Přestože románové postavy a jejich osudy jsou smyšlené - autor sám zdůrazňuje, že jeho úmyslem nebylo psát historický román - podává dílo živý a pravdivý obraz minulosti Islandu a jeho lidu.