Polana Bregantová Knihy

Pátý díl rozsáhlé řady publikací, vycházející od osmdesátých let, se zabývá čtyřicátými a padesátými lety 20. století, obdobím, v němž všechny oblasti života – a tedy i umění – poznamenaly postupně dva totalitní režimy: nacistická okupace Československa a posléze nástup komunistické moci v nejtvrdší podobě právě v padesátých letech. Autoři, přední historici umění z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR i z dalších institucí, zasazují vývoj umění v daném období do širších filosofických, politických a společenských souvislostí a podrobně probírají všechny umělecké projevy, od oficiálního umění sloužícího politické moci přes různé umělecké směry a uskupení (Skupina 42, SVU Mánes, surrealismus, existencialismus atd.) až po oblasti, které byly donedávna uměnovědou téměř zcela opomíjeny (např. kresba a malba v nacistických koncentračních táborech nebo Škola umění ve Zlíně). Jednotlivé kapitoly jsou věnovány všem oborům výtvarného umění: architektuře, malířství, kresbě a grafice, sochařství, fotografii, scénografii, designu, sklářství, keramice a typografii.

Obrazová monografie o jednom z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců, jehož proslulost již v době meziválečné přesáhla hranice tehdejšího Československa (např. vysoké hodnocení Pabla Picassa). Dnes se řadí mezi nejosobitější a nejvýraznější evropské kreslíře první poloviny 20. století a v domácím prostředí je snad nejpopulárnějším malířem v historii. Kniha na cca 750 tiskových stranách formátu 33,5 x 28 cm přináší více než 850 barevných reprodukcí Ladova díla. Kromě nejznámějšího a nejslavnějšího období třicátých a čtyřicátých let se autoři zaměřili také na rané umělcovy kresby, doposud téměř neznámé (1904-1918), jimž je věnována zhruba čtvrtina publikace. Dvacátá i závěrečná padesátá léta jsou rovněž zmapována velmi podrobně. Důraz byl kladen především na volnou tvorbu (téměř všechny dostupné obrazy z majetku institucí a soukromých sběratelů) a její reprodukování ve špičkové kvalitě. Cenné originály tvořily drtivou většinu obrazových předloh. Vůbec poprvé se tak českému čtenáři a mezinárodnímu divákovi dostává do rukou umělecký odkaz Josefa Lady (1887-1957) v takové šíři a důsledném polygrafickém zpracování. Pro zahraniční zájemce je kniha vybavena soupisem vyobrazených děl a resumé v němčině a angličtině.

Druhý svazek rozsáhlého biografického a bibliografického lexikonu. Publikace představuje první práci svého druhu v kontextu národní kultury a doplňuje citelnou mezeru, kterou české dějiny umění až dosud měly. Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací. Zájemce ve slovníku najde biografické a bibliografické informace o pracovnících působících v muzejních a galerijních institucích, na pracovištích památkové péče, na vysokých školách a v akademických ústavech, o teoreticích, výtvarných kriticích a publicistech, o kurátorech výstav současného umění atd. Autoři zachycují také osobnosti, které působily či působí v zahraničí.

Monografie Evy Kmentové, významné představitelky české sochařské tvorby 60. a 70. let min. st. Koncepce knihy, výběr a uspořádání obrazového a fotografického materiálu Ludmila Vachtová a Polana Bregantová; texty Ludmila Vachtová, Polana Bregantová a Olbram Zoubek.

Šestým dílem, vzhledem k velkému rozsahu rozděleným do dvou svazků, se dovršuje velký projekt, který započal už v osmdesátých letech 20. století dílem věnovaným umění středověkému. Období, které je představeno v závěrečném díle, se dělí do několika period. Začíná proslulým vystoupením československých umělců a architektů na EXPO 58 v Bruselu, dále následují šedesátá léta, během nichž české umění těžilo z „tání“ politických poměrů před rokem 1968, potom téměř dvě desetiletí normalizace a konečně umění v zásadně změněné politické a společenské situaci po roce 1989, do současnosti. Autoři – historici umění z Ústavu dějin umění AV ČR, z univerzit a z dalších institucí pojednávají o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech – od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd. až po tzv. nová média, k nimž v současnosti patří například land art, body art nebo videoart. Zvláštní kapitoly jsou věnovány umělcům žijícím v exilu.

Karel Teige (1900–1951) je znám zejména jako teoretik výtvarného umění a architektury, publicista, kritik, redaktor a organizátor českého uměleckého života století. Stal se vůdčí osobností avantgardního uměleckého sdružení Devětsil (1920) a od roku 1934 i pražské surrealistické skupiny. Byl také autorem koláží, dosud však unikala pozornosti neméně podstatná část jeho umělecké tvorby – knižní úprava a typografie. Teige patřil nejen k teoretickým průkopníkům nové typografie, ale sám byl po téměř třicet let činný jako aktivní typograf, který upravil množství knih, časopisů, plakátů, dopisních papírů a akcidenčních tisků. Zasloužil se o neopakovatelnou podobu mnohých významných básnických sbírek Františka Halase, Vítězslava Nezvala či Jaroslava Seiferta, spolupodílel se na typografické úpravě nejdůležitějších dobových sborníků a časopisů (Devětsil, Život 2, ReD), úzce spolupracoval s předními nakladatelstvími (Odeon, Aventinum, Fr. Borový). Zvláštní pozornost si zaslouží zejména jeho technika propojení knižní obálky a koláže. Teigův obsáhlý typografický výkon, zahrnující několik set položek, vytváří základní vklad do evropské meziválečné a krátkodobě i poválečné knižní kultury. Již ve své době byl Karel Teige uznávanou a oceňovanou osobností, která své typografické dílo prezentovala po celém světě. První česká monografie věnovaná sumarizaci Teigova typografického díla se díky komparativnímu a konfrontačnímu zřeteli současně stává uceleným přehledem dějin moderní tuzemské knižní tvorby. Kniha je vybavena mimořádně bohatým obrazovým doprovodem, obsahuje navíc také výběr z vlastních teoretických textů Karla Teigeho věnovaných typografii a objevný soupis jeho typografického díla. Je uzavřena podrobným německým a anglickým resumé.

Katalog k retrospektivní výstavě sochaře Olbrama Zoubka (nar. 1926) v Jízdárně Pražského hradu přináší tři zásadní texty – prvním je Zoubkovo životní ohlédnutí, další dva jsou z pera jeho blízkých přátel, sochaře Zdeňka Palcra a klasické filoložky Evy Stehlíkové. Zabývají se klíčovými tématy Zoubkovy tvorby, tedy plastičností a vztahem k řecké antice. Palcrův esej, publikovaný původně v soukromém tisku k Zoubkovým padesátinám, patří k jeho prvním teoretickým textům. Eva Stehlíková se v pojednání z roku 1987 zabývá vztahem moderního umění k řecké antice, který byl pro Zoubkovu tvorbu určující. – Katalog vychází v úpravě Luboše Drtiny a je vybaven novými fotografiemi Davida Steckera, životopisem autora a seznamem vystavených děl. Souběžně vychází také jeho anglická verze. Více informací k výstavě na www.olbramzoubek.cz.