Deník manželky černošského pěvce Paula Robesona pravdivě popisuje bídný život černochů, utlačovaných kolonizátory..
Jarmila Wagsteinová Knihy
Hlavním motivem rozsáhlé románové skladby autora - laureáta Stalinovy ceny - je stavba Velkého ferganského průplavu, kterým byly v r. 1939 v sovět. Uzbekistanu spojeny řeky Naryn a Kara-Darja. Na procesu politického uvědomování obyvatelů jednoho z nejzaostalejších uzbeckých kolchozů, kde nízkou životní úroveň způsobovala nejen neúrodná půda bez možnosti zavlažování, ale především náboženský fanatismus a bezmezná věrnost starým obyčejům, je zachycena nesmírně zodpovědná úloha stranických funkcionářů, kteří přesvědčovali obyvatele, že rozkvět a bohatství kolchozu je spojeno s odstraněním všeho potupného, co zdědili z dob emirátu. Druhým hlavním motivem románu je ženská otázka - odstranění ponižujícího postavení uzbecké ženy, které předsudky zakazovaly účastnit se mužovy veřejné činnosti. V průběhu děje, jemuž nechybí dramatičnost i líčení zvláštností pamirské přírody, řeší autor všechny podstatné otázky, spojené s vnitřním i vnějším přerodem lidí, počínajících žít podle Stalinské ústavy.
Námětem je stavba gigantické hydrocentrály a průmyslového města, a na průběhu celého různorodého hospodářského a politického života stavby jsou zachyceny všechny pracovní, kádrové a soukromé problémy, charakteristické pro život sovětských lidí v tomto období: počáteční bezradnost nad novými způsoby práce, nedůvěra k novým strojům, úsilí vedoucích pracovníků změnit ojedinělé brigádní údernictví a soutěžení v masovou koordinovanou a uvědomělou tvůrčí práci, skepse inteligence starší generace, a houževnatost mladých dělnických kádrů, odhodlaných osvojit si co nejrychleji potřebné znalosti a předstihnout cizozemské odborníky - všechny těžké a bolestné přeměny v myšlení lidí, které končí vědomím, že výsledkem stavby bude nejen přehrada, ale i vysoká forma společenského života a větší energie, s níž budou dobývat cílů stále vyšších.
Slovenská autorka navštívila v roce 1958 Německou demokratickou republiku. V osmnácti obrázcích, namnoze reportážního charakteru, se s čtenářem podílí o dojmy a úvahy, které v ní vyvolala setkání s dnešní německou skutečností a s německými lidmi v konfrontaci s dojmy a zkušenostmi z války. Ze slovenského originálu „Kvet paprade“ přeložily Libuše Buriánová a Jarmila Wagsteinová.
Román ruského prozaika a publicisty (nar. 1888), zachycující dramatické příhody vojáka bojujícího za žold v cizích službách. Autor, který za první světové války v cizinecké legii bojoval, líčí s důvěrnou znalostí psychologiilegionářů, jejich mnohdy problematické důvody pro vstup do legie a zejména pak otupující vojenský dril a deprimující stálou hrozbu smrti.
Příběh z doby carismu vypráví o tuláckém životě sirotka Saňky Zrzka mezi chudinou a o jeho přátelství se ztroskotaným umělcem potulným komediantem Pápěrou. Pro čtenáře od 11 let.
