Božena Koseková Pořadí knih (chronologicky)

Z Kouzelného rohu německého šosáka. Po 99 letech od vydání originálu vychází poprvé v téměř kompletní podobě překlad nejzásadnějšího souboru Meyrinkových povídek. Na úspěšné vydání románů německého spisovatele, jehož podstatná část života i díla je těsně spjata s Prahou na přelomu 19. a 20. století, navazujeme souborem satirických a fantastických povídek, vydaných v němčině již v roce 1913. Meyrink, považovaný ve své době za enfantterrible německé literatury, se intenzivně zabýval spiritismem, okultismem, přírodními vědami, jógou, východní a křesťanskou mystikou. Tyto zájmy se projevily i v jeho tvorbě, ve které spojoval skutečnost s irealitou, grotesknost se satirou. Zároveň hluboce opovrhoval šosáctvím, byrokracií, malostí i pokrytectvím měšťáctva a ve svých povídkách je nemilosrdně zesměšňoval.

Román je údajně objektivní zprávou o životě jisté Leni Gruytenové, dívky a později ženy jen málo dotčené školním vzděláním, která má vlastní názory i vlastní náboženství a přes veškerá úskalí života v Německu dokázala zůstat sama sebou.

Spojením vědecké erudice nositele Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii a osobní zkušeností člověka, který celý život choval doma nejrůznější zvířata, vznikla knížka pomáhající pochopit zvířecí chování plná neocenitelných rad pro milovníky zvířat.

První české vydání knihy slavného rakouského lékaře, zoologa a etologa přináší příběhy o psech, kteří ho provázeli životem. Příběhy spojují v sobě věedcké informace, zkušenosoti vynikajícího znalce zvířat a majitele psa.

Jádro povídkové sbírky tvoří životní osudy tří umělecky zaměřených mladíků, kteří dospívají v atmosféře plně tragiky i humoru. Z tohoto kaleidoskopu jednotlivých osudů vzniká cosi jako psychologický místopis Prahy – města, které měl autor velice rád.

Autor dokončil román Očarování v roce 1936, v době, kdy Německo již ovládl fašismus, a pokusil se v něm ztvárnit původ a mechanismy šířícího se zla. Kronikářským způsobem líčí masové šílenství v tyrolské alpské vesnici.

Tento deník je neobyčejně zajímavou a dodnes zcela mimořádně podnětnou sumou prvního období tvorby Maxe Frische a zahrnuje léta, kdy autor nabíral síly pro své vrcholné tvůrčí období.

Hodnocení významu fotografie z hlediska filosofického, politického, technického a estetického.

V této próze vystavěl autor monumentální pomník všem mladým lidem, kteří ideály nového společenského uspořádání, kde mají platit ryzí hodnoty lidství, probojovávají i za cenu dočasného nepochopení, na izolace mezi blahobytnými břichy lidí domnívajících se, že "jdou s dobou", ve skutečnosti ovšem žijících ve strašlivém omylu záměny jevu za podstatu. Paul a Paula své štěstí spočívající na opravdových hodnotách nedobudují, jejich zápas skončí tragicky. Avšak Plenzdorf nenapsal žádnou plačtivou historii; naopak, její poloha je naveskrz optimistická - ideál tak ryzí nemůže zemřít.

Na malé ploše novely je vylíčen osud staré flašinetářky na její cestě chilskou pouští do poutního místa Tongay. Jazykově vytříbené dílo západoněmecké autorky zachycuje prostředí, život a myšlení chudých lidí se sociálním akcentem, zdůrazněným flašinetářčiným vnitřním dramatem – putováním za holou existencí.

Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na „diner“ pro přátele a známé. Omámen opulentní nádherou zámeckého prostředí si uprostřed zábavy náhle uvědomí, že opomněl vyzvat k tanci dceru hostitele. Chce své faux pas rychle napravit a v rozčilení si nevšimne, že dívka za stolem je ochrnutá. Mladík se snaží svoji neobratnost odčinit, místo toho se ale zaplétá do kliček vlastních dobře míněných konvenčních lží a ještě konvenčnějších obav z odsudku důstojnických kamarádů. Vzbudí v postižené dívce lásku, kterou neumí a ani nechce opětovat, a protože citlivě vnímá její smutek a osamělost, nechá se unášet vlastním soucitem – s tragickými důsledky. Rozporuplné a netrpělivé je lidské srdce, říká autor. Je soucit zbabělý, který se chce zbavit trapného dojetí cizím neštěstím. Ale je i soucit tvořivý, který je odhodlán trpělivě a účastně vytrvat až do konce svých sil a možná i za něj.