F. Starik byl nizozemský básník a prozaik, jehož tvorba často překračovala hranice tradičních žánrů. Jeho umělecký projev byl polyfonní, zahrnoval poezii, prózu, fotografii, hudbu a performance. Starik často propojoval své literární dílo s vizuálním uměním a hudbou, čímž vytvářel komplexní umělecké zážitky. Jeho poezie se dotýkala hlubokých lidských témat a jeho pozdější práce se soustředila na propojování umění s komunitními projekty, jako je iniciativa pro důstojné rozloučení se samotnými zesnulými.
Every year, people living in our towns and cities - the homeless, suicides, old people living alone - are found dead. Their funerals are held without relatives or friends. In Amsterdam in 2002, F Starik established a network of poets who would write a personal poem for the deceased and read it at their funeral as an affirmation of their existence.