Federico García Lorca Knihy

Rozsahem nevelké dílo z posledních let básníkova života vyvolalo při svém prvním oficiálním vydání v roce 1984 nejen v hispánském světě literární senzaci i spekulace: komu Lorca intimní verše – řazené k tomu nejlepšímu, co kdy napsal – adresoval? A byly určeny jediné osobě? Výčet jmen, dat a faktů však není klíčem k pochopení Lorkovy nadčasové poezie působivé především silným a upřímným milostným sdělením; pojetím lásky jako citu stejně přirozeného jako překračujícího hranice toho, co většina vnímá jako normální. Jan Řeřicha, autor kamenného nástroje pro kytarového virtuosa Štěpána Raka či houslí z téhož materiálu, na něž hraje proslulý houslista Jaroslav Svěcený, sbírku vyzdobil ilustracemi, pro něž poprvé v dějinách výtvarného umění použil techniku kamenotisku z hloubky, svůj vlastní vynález. Techniku objevil právě při práci na hudebních nástrojích. Verše přeložily s naprostým respektem ke španělskému originálu, především k Lorkově osobité poetice, Marcela a Barbora Procházkovy.

Výběr z Knihy básní a z veršů do sbírek nezařazených.

Není obecně známo, že Federico García Lorca, známý především jako básník a dramatik, je též autorem mimořádně zajímavých přednášek, obvykle tištěných vzápětí po jejich proslovení. Zabývá se v nich problémy španělského básnictví minulosti i současnosti, poezie lidové i umělé, aspekty formálními i tematickými, a to nejčastěji v souvislosti s hudbou. V prvním česky vydaném souboru těchto orálních esejů čtenář do hloubky pozná andaluské cante jondo, španělské ukolébavky, granadské popěvky i Lorcovy názory na niterné předpoklady básnické tvorby.

Sbírka poezie andaluského autora, tvořená v letech 1924–1927.

Osmnáctiletá vnučka toreadora je provdána za šestapadesátiletého ševce. Sňatek bez lásky mezi mladou temperamentní ženou a usedlým starším ševcem, který si zvykl na mládenecký život, spousta nápadníků svůdné krasavice a pomlouvačné jazyky sousedek nechtěnému manželství nesvědčí. Jak se neohrožená ševcová vyrovná s odchodem nemilovaného muže a nabídkami nápadníků? Překvapivý závěr oblíbené veselohry přinese potulný loutkář a jeho pimprlové představení. V překladu Antonína Přidala vychází jako 173. svazek edice D.

Federico García Lorca byl španělský básník, dramatik a divadelní režisér. Narodil se ve Fuente Vaqueros v jižním Španělsku úspěšnému majiteli zemědělských pozemků a učitelce. Ačkoli se z počátku chtěl věnovat spíše hudbě, během univerzitních studií se usadil v madridské Residencia de Estudiantes, kde se setkal s dalšími umělci, kteří měli v budoucnu zasáhnout do kulturního vývoje Španělska, mezi jinými např. se Slavadorem Dalím či Luisem Bunuelem. Zde se take začal zapojovat do španělského avantgardního hnutí a psal své první divadelní hry a básně prodchnuté surrealismem, modernismem a andaluským folklorem. V průběhu třicátých let se začal od poezie přiklánět k divadelní tvorbě a v té době vznikly jeho nejznámější hry. Lorca zemřel 19. srpna 1936, podle dostupných informací byl zatčen a zastřelen nastupujícími fašistickými silami, pravděpodobně kvůli špatnému příklonu k socialistické politice a homosexualitě.

I v tomto Lorkově dramatu, které tvoří trilogii s jeho Domem Bernardy Albové a Krvavou svatbou, nacházíme hluboké porozumění pro osudy žen a jejich těžké postavení na španělském venkově na počátku dvacátého století. Titulní postava hry Yerma marně touží po narození dítěte, kterým ji manželství s mužem, kterého si sama nezvolila, nedokáže obdařit. Tragický příběh o nenaplněném snu, který se divákům odkrývá v básnivém dramatu, a obraz společnosti, která Yermě nedává možnost sen uskutečnit bez porušení psaných i nepsaných pravidel, patří mezi autorova vrcholná díla. Vychází v překladu Antonína Přidala jako 191. svazek edice D.

Vzrušující básnické drama významného španělského autora v moderním překladu V. Mikeše. Program k inscenaci ve Stavovském divadle - premiéra 16.03.2017

Dcery doňi Bernardy jsou ve věku na vdávání a nejraději by se pod horkým katalánským sluncem nechaly unášet vírem horečných rytmů temperamentního flamenka a topily se ve vlnách vášnivé lásky. Jenže matka dcery přísně hlídá, nepouští je z domu na krok a zdá se, že dívky místo manželství čeká spíš osud jeptišek. Až příchod tajemného Pepeho Romana zamíchá kartami osudu a rozpoutá nečekanou bouři. Drama Federica Garcíi Lorci do románové podoby převyprávěl Milan Bárta.

Jedna z nejúspěšnějších dramatických prací velkého moderního španělského básníka (1898-1936), který ukončil předčasně svou životní i literární dráhu jako oběť boje proti fašismu. Na pohled nenáročná veselá fraška vypráví o mladé ženě andaluského ševce, půvabné krasavici, která vábí k sobě zraky zástupu kavalírů, jež však přesto zůstává věrna svému dobráckému, o mnoho let staršímu muži. Autor vytvořil hru v lidovém duchu, použiv zde kromě jiných folklorních prvků i starého lidového námětu o manželovi, jenž v převleku zkouší věrnost své ženy.