Tahmima Anamová se ve svém psaní noří do složitých rodinných vztahů a společenských změn, přičemž často zkoumá témata identity a exilu. Její stylistické mistrovství spočívá ve schopnosti proplétat osobní příběhy s širším historickým kontextem, čímž čtenářům poskytuje pronikavý pohled na lidskou zkušenost. Anamová se vyznačuje citlivým a zároveň pronikavým přístupem k vyprávění, který obohacuje její literární dílo o hloubku a rezonanci. Její příspěvek k současné literatuře je charakterizován jedinečným hlasem, který odráží její globální perspektivu.
The Bones of Grace. It is the story of Zubaida, and her search for herself. It is a story she tells for Elijah, the love of her life. It tells the story of Anwar, the link in Zubaida's broken chain. Woven within these tales are the stories of a whale and a ship; a piano and a lost boy. This is the story of love itself.