Vteřiny duše
- 310 stránek
- 11 hodin čtení







Výbor, navazující na knihu Mrtvý u kříže a jiné soudničky, zahrnuje texty publikované v letech 1922-1928 v brněnských Lidových novinách, přičemž jde o texty téměř knižně způli netištěné. Autor se snaží objasnit motivy často nepochopitelných trestných činů, jež vyznívají jako spor a srážka nezvládnutelné živelnosti v člověku s lidskou konvencí a usměrňující racionalitou, tj. se zákonem a jeho regulativním dosahem. Vybral a uspořádal, edičně připravil, doslov a ediční poznámku napsal Bohumil Svozil.
Bylo nebylo jedno království. Po smrti starého krále dvořané vyženou prince a ten je nucen hledat své místo v životě. Protože nic neumí, není jeho cesta snadná.
Nové vydání stálice české literatury. Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho přece jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku nepřijal s nadšením. Údajně si štůsek s kresbami nějaký čas v tichém vzdoru přenášeli ze stolu na stůl. Nakonec se tento autor „smutné postavy“ přece jen pustil do práce. A bylo to štěstí pro čtenáře mnoha generací. Kniha, jež nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu. Nyní bohatě ilustrované vydání populární výtvarnicí Vendulou Chalánkovou.
Rozbitý stůl
Paměti českého polárního lovce a zlatokopa
Příběhy Eskyma Welzla, který strávil dost dlouhý čas mezi eskymáky a pořizoval si mezi nimi různé zápisky. Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fantazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touhy po svobodě a přičinlivosti lze nalézt ve vzpomínkách cestovatele a polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu. Zatímco Golombkovy s Valentovy úpravy hojně vycházely a český čtenář je zná, zpracování Rudolfa Těsnohlídka na základě Welzlových dopisů vyšlo poprvé a naposledy v roce 1928.