Nemocný svět
- 160 stránek
- 6 hodin čtení







Čtvrtý díl souboru učebnic pro střední školy věnovaný světové i české literatuře 2. poloviny 20. století.
Deníkově uspořádaný soubor glos, zamyšlení, komentářů a fejetonů publicisty a básníka Františka Schildbergera je subjektivním svědectvím o jednom roce života – roce 2021; je to soubor v mnohém provokativní pro autorovu víru (v nauku a autoritu církve) i nevěru (v některá dogmata liberální společnosti). I pro stále přítomnou intenzivní radost ze života, spojenou často (a opakovaně) i s naštváním na ty, kdo nám – podle názoru autora – radost ze života kazí…Na Vídeňské ulici v Brně vykopali včera archeologové kus lebky nosorožce srstnatého. Byl to chasník šťastný a veselý. Měřil přes čtyři metry zdéli a dva metry na výš, vážil pět tun, ale nevadilo mu to. Před zimou se chránil huňatou srstí krásné černohnědé barvy. Když se chtěl proběhnout, dosahoval i přes 20 kilometrů v hodině, ale jinak se procházel v pohodě rychlostí tak 3 až 4 km/h. Spolu s ostatními nosorožci chodil pít čistou vodu ze Svratky a pást se v hustých porostech na úbočí Červeného kopce. Mamuty neměl rád a lovcům mamutů se vyhýbal. Ale nikdy nikomu neublížil. Jen jednou zabil čínského pytláka chtivého rohoviny, který se k němu dostal branou času z 21. století ze Šanghaje; zadupal ho do země tak, že už ho ani archeologové nenašli. Ale když se přel se svým sokem o samičku, přetlačovali se, čumák na čumák, opravdu dlouho, ale nikdo z nich toho druhého nezranil…
Vzpomínková publikace přibližující příčiny a okolnosti tragédie v Ležákách
Řopíky bělomechu rozvědka plavuní a telegrafie přesliček snad jenom kameny mohou být starší než tato tajnosnubná obrana života:-)
Básnická sbírka intimní lyriky a snění o setkání s Láskou, italských cestách (Siena, Roma, Milano, Venezia) a každodenních předmětech a situacích (koupání, kanárek, list, sluneční hodiny).
Svazek sedmi povídek Josefa Šíra (Peníze, Žena dvou mužů, Zločinná ruka, Bič, Zežloutlé listí, Zapadlá svatba, Anna). Na obálce je použit akvarel Jaroslava Skrbka Křižlice z roku 1946.
Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila.