Básnický román, ve kterém se autor vyznává ze své víry v jedinečnost lidských osudů, v sepětí lidí a přírody, v identitu lidských a přírodních zákonů.
Frans Eemil Sillanpää Knihy
16. září 1888 – 3. červen 1964
Frans Emil Sillanpää byl finský prozaik, jehož dílo vykresluje hluboce lidské obrazy venkovského života a přírody. Jeho styl se vyznačuje poetickou citlivostí a introspektivním pohledem na lidské osudy, často se zaměřením na tiché zápasy a emocionální krajiny svých postav. Sillanpää zachycuje složitost života na finském venkově, kde se střetává lidská touha s nevyzpytatelnými silami přírody a osudu. Jeho psaní je poznamenáno pochopením pro zranitelnost a odolnost lidského ducha.
V nejslavnějším románě Umírala mladičká z r. 1931 vyjádřil autor na tragickém příběhu chudé venkovské dívky Silji, jejího osamělého dětství, veliké lásky a smrtelné nemoci jedinečným způsobem symbiózu člověka a přírody. Jednoduchá linie vyprávění je prolnutá popisem přírody,často uváděným do vztahu se stavem duše. Opakovaný motiv léta jako symbol životního naplnění hrdinky ostře kontrastuje s její osudovou a nevyhnutelnou smrtí, jejíž finále je připravováno od samého počátku. Autor za tento román obdržel v r. 1939 Nobelovu cenu. Dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy.
Román ve kterém autor umělecky vyjádřil svou teorii o nespoutanosti lidských citů a vášní.
Komorný románik Stretnutie sa zamýšľa na pozadí patriarchálneho fínskeho vidieka širšími problémami s všeľudskou platnosťou : láska, rodina,zmysel života.
Hiltu, die Tochter von Jussi Toivola, beginnt als Dienstmädchen im Haus der Rektorsfrau Palmerus. Die misstrauische Dame des Hauses findet in Hiltu eine zuverlässige Hilfe und vertraut ihr bald so sehr, dass sie sie alleine lässt, während sie eine Nacht verreist. Im Haushalt lebt auch Ragnar, der lebensdurstige Sohn, der auf der Suche nach Abenteuern ist. Diese Konstellation führt zu einer verhängnisvollen Nacht: Als die Rektorsfrau weg ist, lädt Ragnar Freunde ein, und Hiltu ist die einzige Frau im Haus. Die Ereignisse nehmen ihren Lauf. Der finnische Literaturkritiker Lauri Viljanen lobte Frans Eemil Sillanpääs Fähigkeit, das Wesen des Menschen ans Licht zu bringen, was in dieser Erzählung deutlich wird. Sillanpää zeigt die Unausweichlichkeit menschlicher Begegnungen und erzeugt eine schmerzliche Schönheit, geprägt von mitfühlender Menschlichkeit. Die Geschichte, eine tragische Liebesgeschichte von über 100 Seiten, entfaltet ihre Größe durch direkte, ungeschmückte Erzählweise und dringt zu existenziellen Themen vor. Man fühlt mit Hiltu, bangt um ihr Schicksal und hofft auf ein gutes Ende.
Das fromme Elend
- 265 stránek
- 10 hodin čtení
