Alžběta Rejchrtová Pořadí knih (chronologicky)

Na přelomu 60. a 70. let minulého století New Yorkem zmítá sexuální revoluce, ale Sheila Levinová, blížící se třicítce, se cítí osamělá. Nedaří se jí najít muže, se kterým by mohla strávit život, zatímco její kamarádky jsou šťastně zadané. Sheila, baculatá a neatraktivní, se rozhodne spáchat sebevraždu a píše dlouhý dopis na rozloučenou, v němž se vyrovnává s frustracemi ze svého života. V dopise kritizuje rodiče, kteří ji od dětství učili, že je odepsaná, pokud se do pětadvaceti nevdá, a porovnává se se spolužačkami, které jsou úspěšnější a atraktivnější. Zklamaná muži, kteří se ukázali jako ženáči nebo podvodníci, se rozhodne koupit si parcelu na hřbitově a připravit pohřební řeč, v níž vyjádří, že zemřela, protože nenašla muže, s nímž by mohla žít. Tento román americké autorky, poprvé vydaný v roce 1972, se stal kultovní knihou pro generace čtenářek a inspiroval divadelní adaptace i film. Sheila Levinová, jakožto předobraz Bridget Jonesové, vtipně a sebeironicky oslovuje všechny nezadané třicátnice, které se potýkají s neúspěchem v lásce.

Román, postavený na skandálních námětech znásilnění a vraždy, je směsicí detektivky a thrilleru. Americký spisovatel William Faulkner, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1949, se na českém trhu poprvé představil překladem tohoto díla v roce 1935. Tento raný román byl pro jeho literární dráhu klíčový, i když jeho předchozí díla, jako Hluk a zuřivost, neměla velký ohlas a autor se potýkal s finančními problémy. Faulkner přiznal, že Svatyni napsal pro peníze, a chtěl oslovit co nejvíce čtenářů. Rozhodl se postavit příběh na skandálních tématech a jeho vyprávění je napínavé, s komickými prvky. Dílo spojuje různé žánry a formy, což mu dává téměř postmoderní charakter a zaslouženě je označováno za thriller. Svatyně zaznamenala v Americe velký úspěch a přispěla k Faulknerově popularitě, což vedlo k jejímu zpracování v Hollywoodu. Dílo mu pomohlo dosáhnout finanční nezávislosti, což mu umožnilo věnovat se další literární tvorbě. V průběhu času došlo k přehodnocení Svatyně, která je nyní považována za významný román, "lehké čtivo" povýšené na uměleckou literaturu. Toto vydání vychází v novém českém překladu.

Věra Gissingová se narodila v roce 1929 v Čelákovicích u Prahy rodičům židovského původu. V červenci 1939 odjela společně se sestrou Evou jedním ze záchranných transportů, organizovaných britským makléřem Nicholasem Wintonem, do Velké Británie, kde v bezpečí prožila 2. světovou válku. Její rodiče zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Přesto se Věra – tehdy ještě Diamantová – vrátila do osvobozeného Československa, kde ji ale čekalo další zklamání, které vyústilo až v dobrovolnou emigraci. O tom všem pojednává autobiografická kniha Perličky dětství, složená nejen z osobních vzpomínek, ale také z deníkových záznamů a dopisů, které si Věra psala především s rodiči a se sestrou. Je to hluboká osobní výpověď o nelidskosti, krutých důsledcích fašismu, amoralitě a nespravedlnosti, ale i o síle člověka postavit se navzdory osudu. A především o naději, která nám umožňuje přežít i takové mezní situace, které se na první pohled jeví jako zcela bezvýchodné.

Život a dílo G. Chaucera v historických souvislostech, doplněno řadou dobových reprodukcí.