Alžběta Rejchrtová Pořadí knih

Na přelomu 60. a 70. let minulého století New Yorkem zmítá sexuální revoluce, ale Sheila Levinová, blížící se třicítce, se cítí osamělá. Nedaří se jí najít muže, se kterým by mohla strávit život, zatímco její kamarádky jsou šťastně zadané. Sheila, baculatá a neatraktivní, se rozhodne spáchat sebevraždu a píše dlouhý dopis na rozloučenou, v němž se vyrovnává s frustracemi ze svého života. V dopise kritizuje rodiče, kteří ji od dětství učili, že je odepsaná, pokud se do pětadvaceti nevdá, a porovnává se se spolužačkami, které jsou úspěšnější a atraktivnější. Zklamaná muži, kteří se ukázali jako ženáči nebo podvodníci, se rozhodne koupit si parcelu na hřbitově a připravit pohřební řeč, v níž vyjádří, že zemřela, protože nenašla muže, s nímž by mohla žít. Tento román americké autorky, poprvé vydaný v roce 1972, se stal kultovní knihou pro generace čtenářek a inspiroval divadelní adaptace i film. Sheila Levinová, jakožto předobraz Bridget Jonesové, vtipně a sebeironicky oslovuje všechny nezadané třicátnice, které se potýkají s neúspěchem v lásce.

V Memphisu na americkém jihu byly ve dvanáctých letech devatenáctého století vraždy, lynčování, požáry a korupční skandály na denním pořádku. A právě sem je vetkán příběh mladičké Temple, která byla brutálně znásilněna a vlivem hrůzného prostředí se z ukázněné studentky během několika dnů stala vášnivá milovnice sexu. Při vyšetřování jejího případu je obviněn mladý černoch a Temple je nucena svědčit u soudu. Překoná strach, anebo se radši uchýlí k falešnému svědectví ?

Věra Gissingová se narodila v roce 1929 v Čelákovicích u Prahy rodičům židovského původu. V červenci 1939 odjela společně se sestrou Evou jedním ze záchranných transportů, organizovaných britským makléřem Nicholasem Wintonem, do Velké Británie, kde v bezpečí prožila 2. světovou válku. Její rodiče zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Přesto se Věra – tehdy ještě Diamantová – vrátila do osvobozeného Československa, kde ji ale čekalo další zklamání, které vyústilo až v dobrovolnou emigraci. O tom všem pojednává autobiografická kniha Perličky dětství, složená nejen z osobních vzpomínek, ale také z deníkových záznamů a dopisů, které si Věra psala především s rodiči a se sestrou. Je to hluboká osobní výpověď o nelidskosti, krutých důsledcích fašismu, amoralitě a nespravedlnosti, ale i o síle člověka postavit se navzdory osudu. A především o naději, která nám umožňuje přežít i takové mezní situace, které se na první pohled jeví jako zcela bezvýchodné.

Život a dílo G. Chaucera v historických souvislostech, doplněno řadou dobových reprodukcí.