Ryszard Kapuściński Knihy

Eben je mistrovské dílo světové reportáže z Afriky, barvitého kontinentu s jeho neuvěřitelnými kontrasty, bohatstvím i chudobou, inteligencí a nevědomostí, mírumilovností a konflikty. Podle autorových slov „není o Africe, ale o několika lidech odtamtud, o setkáních s nimi a o době strávené společně“. Kapuściński cestuje ve společnosti šoférů kamionů Etiopií, Eritreou, Ugandou a Súdánem. Poznává život obyčejných Afričanů, zemědělců, vojáků i těch, „co nemají práci, ale zato mají hlad“, a dostává se s nimi do situací, nad nimiž Evropan jen kroutí hlavou. Z pozorování života Afričanů vyplývají autorovy názory na jejich vlastnosti, povahu, kulturu a náboženství. Kapuścińského obraz Afriky je nanejvýš humanistický a zároveň pravdivější než ten, který známe ze současných sdělovacích prostředků.

Fenomén Sovětského svazu nás nepřestává fascinovat ani dlouhá léta po jeho rozpadu, kdy se známá rudá vlajka se srpem a kladivem roztrhala na několik drobných samostatných částí. Trochu možná proto, že „impérium zla“ vlastně nikdy úplně nezaniklo, i když jeho nejvýraznějším dědictvím jsou dodnes citelné a dobře viditelné postkoloniální syndromy a komplexy. Reportážní kniha Impérium Ryszarda Kapuścińského je výsledkem několika autorových cest do bývalého Sovětského svazu, které podnikal od svého narození až po přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy se na území SSSR odehrávaly rozhodující události korunované rozpadem komunistické velmoci. Kapuściński s geniální intuicí vystihl problémy, které ovlivňují i naši současnost a po přečtení jeho Impéria nám musí být absolutně jasné, že osud a chování ruského molocha nesmíme za žádných okolností podceňovat. Kapuścińského talent vystihnout ty nejpřesnější detaily je obdivuhodný, stejně jako jeho schopnost začlenit je do dlouhodobé historické perspektivy, a tak své reportérské vidění povýšit na filozofii dějin. Nové české vydání reportážní eseje Ryszarda Kapuścińského Impérium ukazuje, že jeho sovětský příběh je stále aktuální.

Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců. Ryszard Kapuściński v knize Šáhinšáh s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě, o jejích příčinách i důsledcích. Kapuściński vychází ze zkušeností i z jiných revolucí zmítaných zemí, ve kterých se ocitl během své reportérské kariéry. Otec polské reportážní školy v knize Šáhinšáh opět našel pozoruhodný vypravěčský klíč a čtenářům se tak dostane nejen poznání, ale i výjimečného literárního zážitku.

Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí – a my s ním. Ryszard Kapuściński vždycky dokázal být ve správnou chvíli na místech, kde se něco dělo. Fotbalová válka je autorský výběr z jeho afrických a latinskoamerických reportáží ze šedesátých a sedmdesátých let, ale také velmi osobní zpověď válečného korespondenta. „Afrika byla tedy mým soukromým osvobozením, tam někde mezi 37° 21' severní a 34° 52' jižní šířky a mezi 17° 32' a 51° 23' východní délky, to znamená mezi Bílým mysem na severu a mysem Dobré naděje na jihu, mezi Zeleným mysem na západě a Ras Hafunem na východě, tam zůstala část mého já,“ píše. A přitom na mnoha místech, v Ghaně, v Kongu nebo v Jihoafrické republice mu šlo o život. Dokonce i v té válce mezi Hondurasem a Salvadorem, kterou nazval fotbalovou. Ze všech jeho textů, ať už v nich sleduje důsledky apartheidu nebo dopad francouzské kolonizace na alžírskou společnost, cítíme jeho zájem o konkrétní lidi kolem, nedrží si odstup. Kapuściński vždycky stál na straně těch slabších. Tvrdil, že reportáž bez emocí neexistuje. Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Dušana Provazníka a Martina Veselky.

Kniha světově uznávaného reportéra je souborem jeho úvah, týkajících se stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí Třetího světa. Mnohdy ovšem obsahují i interpretace či přesné citace z děl autorů, kteří Kapuścińského tak či onak oslovili. Osobité místo pak v celém textu zaujímají úvahy o současném úpadku kultury, diktátu povrchnosti a průměrnosti a o neúctě k potřebám jiných.... celý text

Autor se snaží čtenáři přiblížit iránskou islámskou revoluci, která se dík šíitskému duchovenstvu, představující její vedoucí složku, vyznačuje některými neobvyklými rysy. Nespokojuje se s pouhým popisem průběhu událostí, ale pokouší se ukázat skutečné příčiny, které vedly kpádu jednoho ze zdánlivě nejsilnějších režimů na Blízkém východě.

Reportážní cestopis z Etiopie. Autor podnikl svou cestu zemí v době politické revoluce, kdy etiopský císař Hailé Selasie I. ztratil kontrolu nad svou zemí.

Enables readers to journey across the globe and through history, exploring ideas and worlds that are frightening, ruthless, and cruel in unique ways.

This is a very personal book, about being alone and lost'. In 1975 Kapuscinski's employers sent him to Angola to cover the civil war that had broken out after independence. For months he watched as Luanda and then the rest of the country collapsed into a civil war that was in the author's words 'sloppy, dogged and cruel'. In his account, Kapuscinski demonstrates an extraordinary capacity to describe and to explain the individual meaning of grand political abstractions.

Haile Selassie, King of Kings, Elect of God, Lion of Judah, His Most Puissant Majesty and Distinguished Highness the Emperor of Ethiopia, reigned from 1930 until he was overthrown by the army in 1974. While the fighting still raged, Ryszard Kapuscinski, Poland's leading foreign correspondent, traveled to Ethiopia to seek out and interview Selassie's servants and closest associates on how the Emperor had ruled and why he fell. This "sensitive, powerful. . .history" (The New York Review of Books) is Kapuscinski's rendition of their accounts—humorous, frightening, sad, grotesque—of a man living amidst nearly unimaginable pomp and luxury while his people teetered between hunger and starvation.