Czesław Miłosz byl básník a spisovatel polsko-litevského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Ve své tvorbě, psané výhradně polsky, se zabýval zranitelným postavením člověka ve světě plném konfliktů. Jeho literární dílo, včetně poezie a prózy, je charakteristické nekompromisní jasností pohledu a hlubokým zkoumáním lidské existence. Přeložil mimo jiné Starozákonní žalmy do polštiny, čímž obohatil polskou literaturu.
After The Second World War, the author was exiled for many years from his home country of Poland. In this book, he evokes that homeland and his years away from it; how it nurtured him and how its divisions and destruction shaped a generation.