Viera Glosíková Knihy

Neboť hvězd skákalo nespočet / Denn es sprangen Sterne ungezählt: Lyrika 1922–1926. Svazek I. První díl trojsvazkového výboru z díla pražského rodáka a klasika moderní poezie 20. století přináší básně z autorovy pozůstalosti. Jedná se o texty pocházející z jeho zralého období, které sám básník nezařadil do žádné sbírky, a byly publikovány pouze časopisecky, případně v antologiích. Z těchto básní, jež plně reprezentují bohatou tematickou a výrazovou paletu jeho pozdní tvorby, bylo doposud do češtiny přeloženo jen nemnoho a tuto citelnou mezeru se pokouší zacelit tento svazek. Zrcadlové dvojjazyčné vydání má umožnit českému čtenáři poznat zvláštnosti autorské poetiky, jak v originále, tak v překladu, a tím plněji uchopit komplexní celek významného lyrického díla. Překlad Miloš Kučera a doslov Viera Glosiková.

Slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století.

Dopisy ve verších milostného až erotického zabarvení začal psát na sklonku svého života – v roce 1924 – slavný básník Rainer Maria Rilke snivé dívce, mladičké rakouské básnířce Erice Mitterer. Jedná se o první český překlad jejich vzájemné korespondence, která trvala dva roky. Verše R. M. Rilka adresované E. Mitterer patří k vrcholům jeho básnického díla a moderní německé poezie vůbec a dosud v české překladové literatuře chyběly. Zrcadlové česko-německé vydání je opatřeno doslovem a poznámkami v obou jazycích, kniha je doplněna fotografiemi a ilustracemi.

Kritériem pro výběr literárních děl je mexická látka a mexický prostor v prózách a poezii spisovatelských osobností, které se řadí do kánonu německé exilové literatury let 1939-1945 (Anna Seghersová, Egon Ervin Kisch, částečně Bodo Uhse a Lenka Reinerová), ale i těch méně známých (Paul Mayer, Gustav Regler, Alice Rühle-Gerstel). Reflexe exilu ve vybraných dílech představuje jen jedno z několika témat. Zejména však studie poukazuje na kontinuitu ve vývoji německy psané literatury se zaměřením na kulturněhistorický kontext doby a pokračující konfrontace s nacistickou ideologií, ale i snahu o rozvíjení kulturního a literárního života spjatého s německým jazykem. Uvedené studie představují jedno z nemnoha souhrnnějších děl problematiky. Bibliografie a bibliografické odkazy.

Hořce satirické povídky, v nichž autorka bez skrupulí vyjadřuje pocity emancipované ženy, její nároky na partnerské vztahy i funkci rodiny. Autorka nezapírá, že původním povoláním je matematička. Odtud se odvíjí i její ostré a ironické postřehy o nedostatcích tvůrčí potence a egoistických zájmech, které dominují nad vlastním prospěšným smyslem vědecké práce.

Jméno Victora Hadwigera není v německé literatuře neznámé. Bývá zmiňován při výčtu představitelů uskupení Jung-Prag vedle Paula Leppina a Oskara Wienera, připomínány bývají jeho kontakty s autorem slavného románu Golem Gustavem Meyrinkem i s dalšími německojazyčnými autory spjatými s Prahou. Hadwiger bývá také považován za průkopníka expresionizmu v německé literatuře. Jeho jméno tedy zapomenuto není, zapomenuta je však význačná část jeho nevelkého díla, zejména lyrika. Důvodů pro to je několik, patří k nim brzká básníkova smrt (nebylo mu ještě ani 33 let) a také to, že nebyl pedant při schraňování svých rukopisů. Hadwiger jako básník byl už ve své době srovnáván s Rilkem, dodnes však jeho tvorba nebyla plně doceněna. Básně: kde je ten šašek, co nebyl nikdy král? : lyrika pražského německého spisovatele (1878-1911) = Gedichte : wo ist der Narr, der niemals König war? : Lyrik des Prager deutschen Dichters (1878-1911).

První díl dlouho očekávané práce, který vychází 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka. Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům. Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Wie reagierten Schriftsteller:innen auf nationalistische Strömungen? Zahlreiche namhafte deutschsprachige Autor:innen führten zu Weltkriegszeiten ein Kriegstagebuch. Dieser Sammelband untersucht die dort verarbeiteten unterschiedlichen Reaktionen der Verfasser:innen auf nationalistische Spannungen und deren verschiedenartige Auffassungen des 'Vaterlands'-Gedankens. Dem Weltkriegstagebuch kommt eine besondere Bedeutung zu, wenn es um die Beschreibung zeitgeschichtlicher Verwerfungen geht. Ob an der Front, im Kriegseinsatz oder an der 'Heimatfront' verfasst, enthält es die Diskursstränge, die die Gesellschaften zu Kriegszeiten durchzogen - und lässt so die politische Positionierung seiner Verfasser:innen erkennen. Der Band untersucht die Formen des Historisierens von Ingeborg Bachmann, Robert Musil, Stefan Zweig, Ernst Stadler, Egon E. Kisch, Alfred H. Fried, Heinrich Böll, Erich Kästner und Ernst Jünger. Aufgrund der Kontroversen, die Letzterer mit seinen Kriegsaufzeichnungen ausgelöst hat, wird der Bedeutungswert seiner Kriegstagebücher durch zwei gesonderte Aufsätze erkundet.

Der blinde Schriftsteller Oskar Baum (1883–1941) gehörte zum engeren Prager Kreis um die Autoren Franz Kafka, Max Brod und Felix Weltsch. Baum trat nicht nur als literarischer Autor, sondern auch als Essayist und Kritiker hervor. Nachwuchswissenschaftlerinnen und Nachwuchswissenschaftler aus Leipzig und Prag zeichnen nun Oskar Baums Leben nach und stellen sein zum Teil in Vergessenheit geratenes OEuvre vor. Neben einer umfassenden Kontextualisierung des Schriftstellers und seiner Werke stehen die beiden Erzählungen „Der Geliebte“ und „Der Weg des blinden Bruno“ im Mittelpunkt der Auseinandersetzung. Die exemplarischen Untersuchungen zum narrativen Aufbau der Texte und eine Reihe von Einzelinterpretationen, insbesondere zu den Aspekten Freiheit und Selbstbestimmung, geben einen umfassenden Einblick in Baums Schreiben.