Charles Dickens

Narodil se jako druhé z osmi dětí Elisabeth a Johna Dickensových v Landportu na ostrově Portsea, dnešním centru města Portsmouth. První roky života prožil v přímořské oblasti hrabství Kent, kde otec pracoval jako úředník námořní společnosti. Dostalo se mu soukromého vzdělání, hodně četl a volný čas trávil venku ve zdravém prostředí. Idylické dětství skončilo po přestěhování rodiny do Londýna, kde se jeho otec ocitl v roce 1824 ve vězení pro dlužníky. Matka zůstala sama s pěti dětmi a Charles Dickens si musel sám vydělávat na živobytí. Jako dvanáctiletý chlapec pracoval šest měsíců v továrně na leštidla na boty. Deset hodin denně lepil štítky na krabičky s leštidlem. Tato zkušenost mu zůstala v paměti celý život jako traumatizující zážitek. Ovlivnila jeho literární tvorbu a stala se základem jeho zájmu o reformu sociálně-ekonomických a pracovních podmínek dělníků. Několik měsíců po uvěznění otec získal malé dědictví a po zaplacení dluhů byl propuštěn. Charles se mohl vrátit do školy. V patnácti letech se stal poslíčkem v advokátní kanceláři. Později, když zvládl těsnopis, pracoval jako písař. (Díky těsnopisu si upravil vlastní písmo, které bylo pro ostatní většinou nečitelné.) Koncem roku 1828 z kanceláře odešel, aby se stal reportérem na volné noze. Další čtyři roky psal reportáže ze soudních síní. ‎V roce 1830 se Dickens setkal se svou první láskou Marií Beadnellovou, dcerou bankéře. Mariini rodiče nesouhlasili s námluvami a ukončili vztah tím, že ji poslali do školy v Paříži. Dickens byl z rozchodu nešťastný a Marie se stala předobrazem několika postav v jeho románech (např. Dora v Davidu Copperfieldovi).Od svých dvaceti let působil v listu Morning Chronicle, stal se parlamentním zpravodajem. Pracoval jako politický novinář, informoval o ‎‎parlamentních‎‎ debatách a cestoval po celé Británii, aby informoval o volebních kampaních. Svou literární dráhu zahájil roku 1833 drobnými časopiseckými črtami a povídkami, vydávanými pod pseudonymem Boz, v nichž zachycoval londýnské prostředí a postavy i z nižších společenských vrstev. Tyto jeho práce plné humoru a vtipu si čtenáři oblíbili natolik, že se rozhodl pustit se do větších prací. Když roku 1836 své črty vydal knižně, dostal od nakladatele objednávku na Kroniku Pickwickova klubu. Bylo to jeho první rozsáhlé dílo a proslavilo jej. V témže roce se Dickens oženil s Catherine Hogarthovou, dcerou svého přítele George Hogartha, se kterou měl deset dětí. Roku 1837 začal vycházet román Oliver Twist, jehož námětem je autorovo celoživotní téma - těžký život chudých dětí. Z nuzných poměrů se Dickens díky své houževnatosti a vytrvalosti vypracoval na skutečnou hvězdu literárního nebe. Byl slavný nejen v Evropě ale i v USA, které navštívil roku 1842 a podruhé roku 1867. V Anglii i v USA pořádal turné, na kterých předčítal svá díla. Byl velmi pracovitý. V letech 1836–1866 vycházely jeho romány nejprve na pokračování v sešitech a teprve potom byly vydány jako kniha. V 50. letech vydával svůj vlastní časopis, vyjadřoval se ke společenským i politickým událostem své doby, jako známý filantrop přispíval na různé dobročinné účely. Zabýval se amatérským divadlem a úzce spolupracoval se spisovatelem a dramatikem ‎‎Wilkiem Collinsem‎‎. Při inscenování jedné z jeho her se Dickens v roce 1857 zamiloval do herečky Ellen Ternanové a tento silný cit změnil jeho soukromý život. V následujícím roce se rozešel se svou manželkou, ale charakter vztahu s Ternanovou zůstává dodnes nevyjasněn. V roce 1860 Dickens spálil veškerou osobní korespondenci a Ternanová zničila všechny jeho dopisy. Po rozchodu s manželkou‎‎ podnikl Dickens řadu nesmírně populárních a výdělečných čtenářských turné, která spolu s jeho žurnalistikou měla absorbovat většinu jeho tvůrčí energie pro příští desetiletí, ve kterém napsal jen dva další romány (Příběh dvou měst a Nadějné vyhlídky).‎‎ Jeho turné v prvním čtení, které trvalo od dubna 1858 do února 1859, se skládalo ze 129 vystoupení ve 49 městech po celé Anglii, Skotsku a Irsku. Při návratu z Paříže v roce 1865 byl účastníkem ‎‎železničního neštěstí ve Staplehurstu‎‎ v Kentu, při kterém se sedm vagonů zřítilo z mostu do řeky. Vagon 1. třídy, v němž Dickens cestoval, se jako jediný udržel na trati. Dickens pomáhal zraněným a zachránil několik životů. Zkušenosti z havárie využil později pro svůj příběh Hlídač. V roce 1866 absolvoval řadu veřejných čtení v Anglii a Skotsku, další v následujícím roce v Anglii a Irsku. V listopadu 1867 vyplul na své druhé čtenářské turné do Spojených států. Náročný program, v němž absolvoval 76 čtení během 4 měsíců se projevil na zhoršení zdravotního stavu. Od návratu do Anglie v dubnu 1868 se Dickens necítil dobře. Ztrácel paměť a měl první příznaky mrtvice. Přesto uspořádal sérii čtení na rozloučenou v Anglii, Skotsku a Irsku, která začala 6. října 1868. Naposledy předčítal 15. března 1870 v ‎‎St. James's Hall‎‎ v Londýně. ‎8. června 1870 utrpěl Dickens další mrtvici ve svém domě Gads Hill Place v Highamu po celodenní práci na románu Záhada ‎‎Edwina Drooda. Zemřel následujícího dne, aniž nabyl vědomí. Je pohřben v koutě básníků Westminsterského opatství v Londýně. Je nejvýznamnějším a nejpopulárnějším představitelem viktoriánského románu a jedním z největších realistických autorů první poloviny 19. století. V mnohých svých knihách uplatnil zkušenosti ze svého dětství a jeho celoživotním tématem se tak stal tragický osud chudých dětí. Jeho romány mají promyšlenou stavbu a Dickens se v nich nevyhýbal ani policejním a kriminálním námětům. Byl mistrem dějových zápletek, výstižných osobních charakteristik a usiloval i o citovou působivost.