Jiřina Kynclová Knihy

Román z prostředí japonského zajateckého tábora poblíž Singapuru, z tábora, v němž živoří hladem, žárem a nemocemi zbytky spojeneckých armád z tažení na dálném východě - Angličané, Australané a Američané. Na pozadí prolínaného a v závěru podtrženého pozorování krysího způsobu života, kdy živí jedinci se živí mrtvými a posléze slabší živí se stávají potravou silných živých, vypráví autor příběh amerického desátníka s příznačným jménem King - Král, který se v tomto prostředí bídy a utrpení, v tomto ,"soumračném světě polomrtvých", snaží za pomoci peněz a černého obchodu na úkor ostatních přežít. Román je fikcí a chce být kritikou amerického způsobu života. Edice: Světová literatura Lidových novin ; sv.16... celý text

Dobrodružný historický román z anglicko-welšského pomezí odehrávající se v l3.století a volně navazující na autorčiny předchozí knihy Nebeský strom a Zelená ratolest, završuje pohnuté osudy hrdinů trilogie i působivý obraz středověké Anglie a Walesu dovedně vykreslený na pozadí dramatického příběhu celého cyklu, který se jím uzavírá Mladý Harry Talvace přichází z Walesu na anglický hrad Parfois pomstít smrt svého otce, sám se však stává zajatcem šlechtice Isambarda, jenž kdysi vynesl nad nešťastným stavitelem krutý rozsudek. Harryho nenávist se ovšem začíná vytrácet, když pozná i ušlechtilejší stránky Isambardovy povahy a zejména poté, co se tragickým zvratem z někdejšího vládce nad osudy druhých stává bezmocný ubožák

Sbírka reportáží a fejetonů na různá témata z let 1975 až 1996. V publikaci jsou otištěny samizdatové reportáže a fejetony z let 1975-1983, dále jeho příspěvky do vysílání BBC a Svobodné Evropy a do deníku The Independent z let 1983-1990 a rozhlasová a televizní publicistika po návratu do vlasti z let 1990-1996.

Reportáže, fejetony, poznámky a rozhovory z Británie. Karel Kyncl působil jako dlouholetý redaktor BBC, kde získal bohaté znalosti britského prostředí. Tyto zkušenosti zúročil ve svých příspěvcích pro Český rozhlas. Jejich cílem není pouze informovat, nýbrž především zaujmout a pobavit rozhlasové posluchače.

Strávit celý rok ve Věčném městě, to je splněný sen. Jenže život v Římě přináší nejedno překvapení. Místo paláce čeká rodinu obyčejný dům s tuctem bytů, kde neteče teplá voda, nejde proud a všude leží souvislá vrstva prachu. A před sebou mají rok plný typického italského chaosu, ale také dobrosrdečnosti, ochoty pomoci, dobré nálady a…

Je téměř neuvěřitelné, že americkému spisovateli a dramatikovi Thortonu Wilderovi (1897–1975), jejž mimo jiné proslavil muzikál Hello, Dolly!, bylo v době, kdy dokončil román Devět měst, sedmdesát pět let. Úsměvný román o svérázném učiteli na volné noze, který zasahuje do životů svých svěřenců a přitom si ze všech sil hájí vlastní svobodu a nezávislost, je psán s bezstarostnou lehkostí mladého svobodomyslného muže, kterému nic lidského není cizí. Hrdina románové mozaiky složené z třinácti pikareskních příběhů obyvatel přímořského letoviska Newportu v sobě ukrývá množství autobiografických rysů svého tvůrce. Román, který je skutečnou čtenářskou lahůdkou, přeložil známý rozhlasový komentátor Karel Kyncl se svou chotí Jiřinou. V prvním českém vydání (podobně jako u překladu Clavellova Krále Krysy) nemohla být uvedena jejich jména, Kynclovi byli tehdy zapsáni na černé listině jako nepřátelé režimu.

Poté, co rodina Ulrichových strávila čtyři vzrušující roky v Římě, přišlo v létě 2009 stěhování do Paříže – města lásky a savoir-vivre. Přestože jeho manželka měla z přesunu k Seině radost, pociťoval Stefan Ulrich určité pochyby. Jednak si Itálii a její dolce vita oblíbil, jednak jeho znalosti francouzštiny byly od dob základního kurzu na gymnáziu poněkud zaprášené. A tak byly první týdny a měsíce v novém městě někdy překvapivě komplikované a jindy až vesele katastrofální. Od hledání bydlení za astronomické nájmy přes domovníky a řemeslníky, kteří sami sebe berou spíš jako umělce, až po pokus přimět Nicolase Sarkozyho poskytnout rozhovor. Přesto celá rodina dospěla k jednomu zjištění: Francouzi jsou sice zvláštní, ale mimořádně sympatický národ.

Román z prostředí deitroitského automobilového koncernu líčí veškeré činnosti i život a vztahy lidí s ním spjatých.

Román klasika anglické literatury vyšel poprvé v roce 1930 a čtenáři v postavě spisovatele Edwarda Driffielda záhy odhalili skutečného romanopisce Thomase Hardyho. Děj se odehrává od devadesátých let 19. století do konce dvacátých let století 20., kdy je vypravěč, rovněž spisovatel William Ashenden, požádán svým kolegou Alroyem Kearem o pomoc se sepsáním životopisu nedávno zesnulého Driffielda. Maugham byl vynikajícím pozorovatelem a dokonale poznal prostředí umělců a vůbec lidí z vyšších vrstev. Ve svém románu vykresluje s precizností a vtipem nejen události a společenské prostředí, ale především konkrétní lidské charaktery. Mistrně vylíčil zejména Driffieldovu první manželku Rosie, která je centrální postavou románu. Rosie je zosobněním nespoutané, bezprostřední a živelné ženskosti, která vybočuje z konvenčních společenských norem, a je často kvůli své uvolněné morálce, prostotě a „obyčejnosti“ trnem v oku lidí z vyšší společnosti. Román, napsaný před necelým stoletím, je i pro dnešního čtenáře poutavý díky mistrovskému vypravěčství a dokonale propracované psychologii postav. Česky byl titul publikován poprvé v roce 1975, nyní vychází v revidovaném vydání již jako třetí svazek z Maughamovy tvorby v edici Pozdní sběr.

Nathan Zuckerman se vydává v polovině 70. let minulého století do Prahy, aby pátral po rukopisu umučeného židovského autora. V národě devastovaném totalitním komunismem a sovětskou okupací pozná spisovatele, jejichž dílům byla přisouzena existující mocí taková závažnost, že je bylo nutné zakázat. Přesvědčí se, že požadavky vznesené na spisovatele v duchu židovské pospolitosti jsou neméně zhoubné pro svobodu lidského ducha než ty, které jim ve jménu reálného socialismu klade český ministr – jenž ovšem vládne mocí prosadit je. Je svědkem toho, jak nemožnost sebevyjádření, vytváření imaginárního světa na papíře, přivádí pražské intelektuály k vytváření třeštivě groteskního, divadelního světa ve skutečnosti. Pražské orgie jsou závěrečnou částí tetralogie líčící Zuckermanův (a tedy i Rothův) přerod v úspěšného spisovatele. Ostatní části již česky vyšly pod názvy Elév, Zuckerman zbavený pout a Hodina anatomie. Volně na ně navazuje román Druhý život, který už rovněž vyšel česky.