Jaroslav Fryčer Pořadí knih (chronologicky)

Duchaplné úvahy velkého francouzského klasika. Kolibří vydání.

Slovník francouzsky píšících spisovatelů (nejen z Francie, ale i Belgie, Švýcarska, Kanady a řady afrických i asijských zemí) vyšel naposledy před 45 lety jako vůbec 1. svazek řady Odeonu a zatížen nejen tehdejšími ideologickými mantinely, ale i úzkým výběrem. Věříme, že ho proto přivítají nejen specialisté, ale i široká kulturní veřejnost.

Sbírka povídek, v nichž se pojí hrůzostrašné náměty s estetikou šoku. Všechny povídky spojuje "zuřivost" ve výběru témat a jejich zpracování, agresivní postoje vůči obecným principům morálky. Vedle smutku a patetického gesta individua tu souběžně spoluúčinkuje ironie, děsivý škleb a krutý smích.

Alexandre Dumas starší byl umělec mnohostranný, známý jako autor dobrodružných historických románů, v nichž se odehrávají napínavé souboje a úniky hrdinů. Méně známé je, že byl také talentovaným dramatikem, který přispěl k rozvoji romantického divadla. Dumas strávil část svého života v pařížských bohémských kruzích, kde se aktivně účastnil provokací a žertů, a to v době, kdy se formoval moderní humor. I když toto období nezanechalo v jeho díle mnoho stop, jeden román je jím silně ovlivněn: Kapitán Pamfil (1839). Tento příběh zrcadlí charakteristické rysy bohémských autorů, jako je jazyková vynalézavost a ironický odstup. Hrdiny jsou Dumasovi umělečtí přátelé a bizarní kapitán v parodickém dobrodružství, které paroduje romány pláště a meče, v nichž Dumas exceloval. Román vyniká nezměrnou fantazií a neobvyklými zápletkami, do nichž se zaplétají jak lidské, tak zvířecí postavy. Tento příběh doplňuje obraz Dumasovy osobnosti o rysy bohémského rošťáka a provokatéra, čímž se stává jeho portrét úplnějším.

Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Jsou přeloženy půvabnou a prostou formou, ale zachovávají si svůj styl původně zpívaných písní. Kniha je rozdělena na 2 části: Zpěvy sladké Francie, Nové zpěvy sladké Francie.

Mladý Gaspard Fontarelle od dětství jako by měl prapodivnou schopnost přitahovat katastrofy, které se jen nějakým zázračným řízením končí pro něho šťastně... Okolí ho proto vnímá jako podivína. On sám je tichý, pilný, poslušný chlapec,jehož život je převážně zaplněn pomocnými pracemi v hotelu jeho tety, která ho vychovává. Gasparda ani ve snu nenapadne,že by se jeho život mohl změnit v jedno veliké dobrodružství. A přeci... jednoho dne se ve vsi objeví světlovlasý mladík, uprchlík s krásným pronikavým pohledem hledající svou ztracenou zem a v ní své příbuzné. Mladík je ve skutečnosti dívka Helena. Gaspard se ji snaží pomoci a už ho strhává proud neobyčejných událostí,které nedokáže zastavit - ocitá se na hřbetě strakatého koně a ten ho unáší Ardenskými lesy, putuje s rodinou kočovných muzikantů, pronikne do světa filmu, plaví se po moři jako zajatec a musí těžce pracovat na lodi, potkává se s mnoha podivnými lidmi s mnoha podivnými vlastnostmi... Celé vyprávění je podbarveno nádhernými až pohádkovými popisy přírody. Doslov: Jaroslav Fryčer Typografie: Lubomír Šedivý

Kniha o tvůrcích kabaretů v celém světě.Dílo je doplněno texty z různých světových kabaretů a dob.

Reprezentativní antologie z básnické tvorby parnasistů, významných představitelů francouzského literárního hnutí v 2. polovině 19. století.

Na pozadí společenského života 60. a 70. let, ve světě novodobé pařížské bohémy, k němuž patří hlavní hrdiny knihy, stárnoucí malíř Burgonde, se rozehrávají dramata pozdní, osudové lásky, generačních konfliktů i tvůrčích krizí a hledání.

Podtitul: 1830–1848 Uspořádal, průvodní text napsal a verše vybral Jaroslav Fryčer. Ilustrace vybrala Jitka Kostková.

H. Jelínek byl jednou z nejzajímavějších postav české literatury první poloviny 20. století. Vedle organizátorských schopností, esejistické tvorby a ne moc zdařilé básnické tvorby se do české literatury zapsal jako jeden z nejlepších překladatelů děl francouzských autorů. Tato kniha přináší kritické vydání Jelínkových básnických překladů, včetně předtím nepublikovaných, dále obsáhlou studii o Jelínkově překladatelském díle a úplnou bibliografii. Obsahuje: Charles Baudelaire: Malé básně v próze; Zpěvy sladké Francie; Nové zpěvy sladké Francie; Povídka o Aucassinovi a Nicolettě; Starofrancouzské zpěvy milostné i rozmarné; Má Francie; Ostatní překlady. - Předmluva Jaroslav Fryčer. Soupis překladů H. Jelínka sest. Vladimír Stupka.

Svazek, vycházející ke 100. výročí umrtí belgického spisovatele, obsahuje Flanderské legendy, v nichž vytvořil obraz, jak žili, mluvili a uvažovali Vlámové za starých časů, a román Svatební cesta, jehož děj se odehrává v autorově současnosti a v němž vystupuje proti silám a předsudkům, jež bránily svobodnému rozvoji přirozených lidských citů.

Satirický, společensky angažovaný román se rozvíjí v pásmu reálném a fantastickém. Líčí příběh muže, který si ze vzpomínek utváří obraz dětství poznamenaného druhou světovou válkou, a přibližuje život na ostrově W, který se postupně stává apokalyptickou vizí totalitní nelidské společnosti.

„Matka“ Folcocheová a její syn jsou spalováni vzájemnou nenávistí. Na matčiných zdeformovaných citech se přitom neblaze podepsalo nešťastné manželství s Jacquesem Rézeauem, které s ní neuzavřel z lásky, ale z chamtivosti. Román obsahuje autobiografické prvky a společně s romány La mortdu petit cheval (1950, Je po všem) a Cri de la chouette (1972, Křik sovy) tvoří cyklus o Rézeauových. První autorův román a první z románů tzv. „zmijí trilogie“ (Se zmijí v hrsti, Smrt malého koně, Volání sýčka) bojuje proti tyranii rodiny, jaká se vytvořila v průběhu 19. století ve francouzské buržoazní společnosti, tj. proti rodině založené na rodových a náboženských tradicích, na majetku a z toho vyplývající téměř mocenské struktuře vztahů mezi rodiči a dětmi. Autor, člen Akademie Goncourtů, nositel Apollinairovy ceny za poezii a Velké ceny Monaka za své dosavadní dílo, je označován za jednoho z představitelů kritického realismu ve francouzském románu po roce 1945.