Josef Breuer byl rakouský lékař a fyziolog, který se stal průkopníkem psychoanalýzy. Jeho práce s pacientkou Annou O. vedla k objevu katarzního metody, známé jako „mluvící léčba“, která měla zásadní vliv na rozvoj psychoanalýzy. Breuerova teorie spočívala v tom, že neurotické příznaky vycházejí z nevědomých procesů, jež po svém uvědomění mizí. Přestože jeho spolupráce se Sigmundem Freudem skončila kvůli teoretickým neshodám, jeho rané práce v oblasti fyziologie dýchání a rovnováhy rovněž představují významný vědecký přínos.
Povědomí o hysterii, resp. disociaci, rozšířil Sigmund Freud, který se pacientkám trpícím touto poruchou věnoval s pomocí psychoanalýzy. Spolu s kolegou Josefem Breurem sepsali knihu „Studie o hysterii“, kde podrobně popsali průběh terapií a jejich efekt.