Marie von Ebner-Eschenbach Knihy

Marie von Ebner-Eschenbachová (1830-1916), rozená hraběnka Dubská, původem z moravských Zdislavic, je významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Ve své tvorbě využila důvěrného poznání různých prostředí, v nichž od dětství žila a jež měla na její psaní vliv. Je autorkou dramat, kratších i delších próz a aforismů. Za svou…

Celé generace čtenářů znají tuto patrně nejznámější rakouskou povídku s námětem ze života zvířat, která se navíc díky několikerému zfilmování stala skutečnou klasickou literaturou. Marie von Ebner-Eschenbachová vypráví osud loveckého psa, kterého získá revírník Hopp výměnou za dvanáct lahví gdaňské třešňovice. Myslivci Hoppovi je jeho lovecký společník Krambambuli vším – jednoho dne však v lese dojde k opětovnému setkání s předchozím majitelem, potulným pijanem a pytlákem…

Aforismy Marie von Ebner-Eschenbachové svědčí nejen o hlubokém poznání lidské duše, ale také o jemné práci s jazykem. Psala je neustále a zasílala do různých časopisů a novin. Každým rokem si jich zaznamenávala několik desítek, až se jich již v roce 1893 shromáždilo v rámci sebraných próz, básní a parabol přes pět set. Vycizelovaná kratičká literární forma jako by i dnes vycházela vstříc uspěchané době. „Aforismus je posledním kroužkem dlouhého řetězce myšlenek.“ Opravdoví proroci mají často – nepraví proroci vždy – fanatické stoupence. Moudřejší ustoupí! Nesmrtelné rčení. Na něm je založena světovláda hlouposti. Jsou případy, kdy být rozumný znamená být zbabělý.

Obecní dítě je možno přiřadit k typu, nazývanému vývojový či výchovný román. Jedná se v něm o vývoj a zrání vesnického chlapce Pavla Holuba, který se vlastní silou vypracovává ze dna společnosti. Jeho otec byl obviněn z vraždy a popraven, matka pak odsouzena na deset let do vězení. Pavlova sestra Milada se shodou okolností, hlavně díky přízni zámecké paní, dostala na vychování do poblíž ležícího kláštera, Pavel se však stal obecním dítětem a byl dán do péče opilce pastýře Virgila a jeho ženy. Vyrůstá tedy v pastoušce a lidé jím pohrdají, na což on reaguje vzdorovitostí a trucovitostí. Dokonce projevuje jakousi hrdost na svou špatnou pověst. Nedbá na dobré rady místního učitele, vášnivě je zamilován do pastýřovy hezké dcery Vinsky. Postupně u něho ale dojte k obratu, především po návštěvě u sestry Milady v klášteře.

Marie von Ebner-Eschenbachová vypráví osud loveckého psa, kterého získá revírník Hopp výměnou za dvanáct lahví gdaňské třešňovice. Myslivci Hoppovi je jeho lovecký společník Krambambuli vším – jednoho dne však v lese dojde k opětovnému setkání s předchozím majitelem, potulným pijanem a pytlákem… Vydání obsahuje celkem tři povídky o zvířatech: Krambambuli, Amina a Pěnkava. Doslov: Eduard Petiška

Marie Ebner-Eschenbachová (1830–1916), původně hraběnka Dubská, se narodila v moravských Zdislavicích, kde je také pohřbena. Svůj život prožila střídavě na Moravě a ve Vídni. Aby se mohla prosadit jako spisovatelka, musela překonat nejen nedůvěru a odpor své vlastní rodiny, včetně manžela, ale i celé tehdejší kulturní veřejnosti. Podařilo se jí to vrchovatě. Jako první ženě jí byl udělen čestný doktorát na Vídeňské univerzitě, a pět let před svou smrtí byla dokonce nominována na Nobelovu cenu za literaturu.Ve svých literárních počátcích se zaměřila na divadelní hry, později se věnovala psaní novel, povídek, krátkých příběhů a aforismů, které jsou dodnes platné. Krátké a trefné útvary, psané obratným a ostrým jazykem, svědčí o bystrém úsudku a schopnosti sarkasticky komentovat tehdejší společenské poměry.Po celý svůj dospělý život si vedla deníky, které byly v roce 100. výročí úmrtí prohlášeny archivní kulturní památkou. Výbor z těchto deníků zachycujících obyčejný život neobyčejné hraběnky nyní držíte v ruce.Navzdory stručnosti záznamů před námi vyrůstá velká osobnost, moudrá a mimořádně literárně nadaná autorka, osobitá a nebojácná umělkyně tvořící v posledních desetiletích rakousko-uherské monarchie.