Knihobot

José Maria de Eça de Queirós

    25. listopad 1845 – 16. srpen 1900

    José Maria Eça de Queirós byl portugalský romanopisec, který zavedl naturalismus a realismus do portugalské literatury. Jeho díla, často plná ironie a sociální kritiky, odhalovala nedostatky tradiční portugalské společnosti a usilovala o reformu. Eça de Queirós je považován za největšího portugalského romanopisce 19. století, jehož mezinárodní věhlas překračoval hranice země. Jeho jedinečný styl a pronikavý pohled na lidskou povahu z něj činí autora, jehož dílo dodnes rezonuje s čtenáři.

    Relikvie
    Bratranec Basílio
    Maiové : Episoda z romantického života
    Kráčej a čti
    Zločin pátera Amara
    Korespondence Fradika Mendese
    • Kniha představující neznámou tvář portugalského klasika (1845–1900) sestává z dochovaných dopisů čerstvě zesnulého „nejzajímavějšího Portugalce 19. století“, uvedených osobní vzpomínkou jeho přítele. Carlos Fradique Mendes je zde velmi konkrétně určen jako dandy, rentiér, kosmopolita, dobrodruh, polyhistor a odmlčevší se básník, přesto však lze mluvit o „korespondenci jedné abstrakce“. Na pohled autentický vydavatelský počin totiž navazuje na romantickou tradici „nalezeného rukopisu“ a od Fradikovy schopnosti dočasně přitakat rozličným absolutním pravdám je už jen krok k modernistické heteronomii, bujení nezávislých tvůrčích osobností v jediném autorském subjektu. Prozatím se nám pod rouškou reality, která je fikcí, s neodolatelným humorem předkládá ironická suma západního myšlenkového světa konce 19. století a v konfrontaci s ním se klade se otázka pravé portugalské identity. Doprovodnou studii napsala Vlasta Dufková.

      Korespondence Fradika Mendese
    • Román nejvýznamnějšího portugalského spisovatele podává nelítostnou analýzu portugalského maloměšťáckého prostředí a kritiku klerikalismu a života duchovenstva na sklonku 19. stol. Jeho děj se odehrává na malém provinčním městě během jednoho roku. Je zalidněn vtipně a mnohde i s ironickým postřehem vykreslenými postavami a postavičkami z řad maloměšťáků i duchovních, kteří se točí kolem stěžejní dvojice románu, kolem pátera Amara a mladé dívky Amélie, kteří se milují. „Zločinem“ zde není míněno překročení církevního předpisu o kněžském celibátu, ale skutečný „světský“ zločin, trestný podle kteréhokoliv státního zákoníku, jehož se Amáro dopouští, aby se zbavil nežádoucích následků své „lásky“ s Amélií.

      Zločin pátera Amara
    • Román největšího portugalského prozaika 19. století zachycuje proměnu mladého muže ze zastánce městského života na milovníka venkova. Eça de Queiroz se na příběhu dvou přátel, Hyacinta a Josého, zamýšlí nad hodnotou technických a civilizačních vymožeností městského způsobu života konce 19. století. Bohatý Hyacint, jakožto představitel městského stylu, cítí odpor k venkovu a manuální práci, zatímco José se s městem vyrovnává obtížněji a varuje před jeho negativními dopady na lidskou inteligenci. Když Hyacint odjíždí ze svého pařížského domu na venkovskou usedlost v portugalských horách, plánuje si zmírnit nepohodlí, avšak ztráta předem poslaných věcí ho donutí improvizovat. Postupně se propadá do krás horské přírody a idylického venkovského prostředí. Autor s jemným humorem rozvíjí téma obrody prostřednictvím návratu k historickým kořenům a tradicím, varuje před negativy civilizace a označuje město za iluzi, v níž skončila mravní svoboda člověka. V románu je plasticky vykreslen obraz Paříže i svérázní obyvatelé portugalských hor, což činí toto dílo výjimečným v jeho odkazu.

      Kráčej a čti
    • Na životě jedné rodiny lisabonské velkoburžoazie podaná systematická studie portugalské společnosti v druhé polovině devatenáctého století. V postavě literáta jménem João da Ega zpodobil Eça tak trochu i sám sebe. Verše přebásnil Kamil Bednář.

      Maiové : Episoda z romantického života
    • Parodující satira na pokryteckou vnější zbožnost a katolickou hierarchii. Hrdinou románu je mladý muž, který usiluje o jmění své bigotně tupé tety. Již se zdá, že zvítězil nad svými soupeři o dědictví, Ježíšem Kristem a církví svatou, tetička v něm počíná vidět světce. Jeho vítězství má dotvrdit trnová koruna, kterou tetince přiváží z Jeruzaléma. Avšak když je balíček třesoucíma se rukama tety rozbalen, společnost v kapli padá do mdlob: místo koruny zjeví se kraječková noční košile jeruzalémské prostitutky. Je vyděděn. Nějaký čas si však žije dobře. Rozprodává ostatní relikvie, které přivezl ze Svaté země – podaří se mu udat přes sedmdesát hřebíků z Kříže. Ale pak je trh nasycen a přišla bída. Nakonec poznává, že „ne Ježíš, ale Svědomí“, přestává být pokrytcem a zakládá si poctivou občanskou existenci.

      Relikvie
    • Svazek obsahuje tři texty Eçy de Queiroze: Relikvie (1887) je románová satira o cestě mladého pokrytce do Svaté země; Mandarín (1880) je proslulá fantastická povídka; satira Hrabě d'Abranhos (1925) je oslavnou biografií smyšleného konzervativního politika, napsaná jeho osobním tajemníkem.

      Relikvie. Mandarín. Hrabě d'Abranhos
    • Zločin pátera Amara

      Výjevy z nábožného života

      Román nejvýznamnějšího portugalského spisovatele podává nelítostnou analýzu portugalského maloměšťáckého prostředí a kritiku klerikalismu a života duchovenstva na sklonku 19. stol. Jeho děj se odehrává na malém provinčním městě během jednoho roku. Je zalidněn vtipně a mnohde i s ironickým postřehem vykreslenými postavami a postavičkami z řad maloměšťáků i duchovních, kteří se točí kolem stěžejní dvojice románu, kolem pátera Amara a mladé dívky Amélie, kteří se milují. „Zločinem“ zde není míněno překročení církevního předpisu o kněžském celibátu, ale skutečný „světský“ zločin, trestný podle kteréhokoliv státního zákoníku, jehož se Amáro dopouští, aby se zbavil nežádoucích následků své „lásky“ s Amélií.

      Zločin pátera Amara
    • Eça's English Letters

      • 208 stránek
      • 8 hodin čtení
      3,5(4)Ohodnotit

      England in the 1880s: the aristocracy stoically endures the tedium of country-bound weeks in winter, when fashion forbids their showing themselves in London. Lord Beaconsfield's death is mourned - and a national myth is buried. The Times remains the watchdog of the English conscience. Abroad, John Bull is sweetly reasonable; Irish rebels must not be allowed to incommode English landlords; Egyptian rebels must by taught to respect their established rulers (and of course, British interests must be safeguarded). Meanwhile, in Newcastle-upon-Tyne, an obscure young Portuguese consul, Eca de Queiros, writes regular letters to his Brazilian readers, giving a dry, gently amused, if not wholly impartial, account of these and other English activities. If his facts are sometimes a shade garbled, ad his irony occasionally cruel, his descriptions of people, places and events are always lively and vigorous. He shows a propoensity for blowing raspberries at our more venerable institutions - the Times he finds incessently amusing - but, read as a corrective to the British propoganda of the period, "Letter from England" provide a vivid glimpse of late-Victorian Britain as an eminently civilized European would have seen it.

      Eça's English Letters
    • Carlos, heir to a great fortune, becomes a doctor and drifts along spending time at the theater, reading, and having affairs, until he falls deeply in love but has to hide a terrible secret.

      The Maias