Shelley's work has been criticized for its didacticism and undisciplined emotionalism. But essentially, he was a poet of ideas and in his search for truth and original human perfection, Shelley was inspired as much by the Greek poets and philosophers. Above all, his great gift was his lyricism and his verse comes as near to music as poetry can.
Agnes vyrostla v rodině chudého duchovního. Sotva překročila práh dospělosti, rozhodla se postavit na vlastní nohy a přijala práci guvernantky. Po první špatné zkušenosti, kdy se neúspěšně snažila vzdělávat rozmazlené děti ze zbohatlické rodiny, zakotví na panství Murrayových, aby se starala o výchovu dvou dospívajících dívek — Rosalie a Matildy. Agnes se seznamuje se životním stylem venkovské smetánky a na každém kroku při tom naráží na pokrytectví, hloupost a sobectví. V rádobynablýskaném světě, kam nepatří, však přece jen najde jednu nezkaženou duši — mladého vikáře, do kterého se zamiluje. Jenže s mužem jejího srdce začíná koketovat krásná, ale pyšná a zlá Rosalie...
Povídky anglické spisovatelky Katherine Mansfieldové (1888–1923) jsou plny porozumění pro složitost života moderního člověka. Mansfieldová opustila konvenční povídkový tvar a psala drobné obrázky z všedního života, dramatické i lyrické zkratky příběhů, vynikající prostotou, mluvnostía názorností stylu. Stesk, melancholie, nespokojenost s nevyužitým životem, spojená se vzdornou touhou po lepších společenských podmínkách, vřelý soucit s trpícími i posměch a opovržení, jimiž autorka ironizovala duševní i citovou prázdnotu měšťácké společnosti, připomínající A. P. Čechova, jehož Mansfieldová obdivovala a také překládala. Pro opravdové umělecké i myšlenkové hodnoty svého literárního díla zaujímá Katherine Mansfieldová významné postavení v rozvoji moderní povídky.