Miloslav Okál, rodák zo Slovian, obce pri Kláštore pod Znievom, bol prvým slovenským profesorom klasickej filológie. Počas svojej kariéry pôsobil ako pedagóg na gymnáziách v Liptovskom Mikuláši a v Nitre a na Univerzite Komenského v Bratislave, kde sa stal vedúcim katedry klasickej a románskej filológie a zastával aj funkciu prodekana filozofickej fakulty. Okrem pedagogickej činnosti sa Okál v značnej miere venoval prekladaniu antickej literatúry a je pokladaný za zakladateľa moderného prekladu antiky do slovenčiny. K jeho najvýznamnejším prekladom patria Homerove eposy Ílias a Odysseia a všetky zachované Aristofanove komédie. Okrem antiky prekladal aj latinsky napísané diela slovenských humanistov. Okál je tiež autorom veľkého množstva odborných prác z oblasti klasickej filológie, prekladateľskej činnosti, antiky a slovenských humanistov. V tejto publikácii sa nachádzajú tri Okálove odborné práce: Latinská štylistika, Antická metrika a prekladanie gréckej a latinskej poézie do slovenčiny, Grécke a latinské mená v slovenčine. Tieto diela obsahujú cenné poznatky, ktoré autor podáva vysoko odborným, no výstižným a ľahko pochopiteľným spôsobom.
Miloslav Okál Knihy
Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají. Text překladu i ediční poznámka jsou převzaty z vyd. v nakl. Svoboda z r. 1969.
Beletrizované prerozprávanie starovekého eposu. Prerozprával Rudolf Sloboda, prebásnil Miloslav Okál.
Epos o trojské válce, zobrazující ve 24 zpěvech dobrodružství, válečné i milostné příběhy Agamemmona, Achillea, Odyssea, Parida, Heleny, Hektora aj. i svět olympských bohů, vychází v novém, moderním překladu. Na obálce barevná reprodukce řeckého talíře zdobeného malířem Epiktétem.Obsah: Příčinou války byl únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, synem trojského krále Priama, kralevicem Paridem. Meneláos se svým bratrem Agamemnonem zorganizoval odvetné tažení řeckých kmenů proti Tróji. Epos líčí události posledního, desátého roku války, které vyjadřují hněv Achilleův. Řek Achilleus, jemuž je předurčena velká sláva a blízká smrt, se odmítá zúčastnit dalších bojů, neboť Agamemnon mu odňal ukořistěnou otrokyni Bríseovnu. Uražený Achilles půjčí svou zbroj příteli Patroklovi, ten je však zabit trojským hrdinou Hektorem. V souboji Meneláa s únoscem Paridem Paris sice umírá, nakonec je však zachráněn bohyní Afroditou. Vyvrcholením eposu je vylíčení souboje Achillea, mstícího smrt přítele Patrokla, s Hektorem, který končí Achilleovým vítězstvím a potupou zabitého Hektora, vláčeného kolem trojských hradeb a nakonec vydaného králi Priamovi. 01-083-80
Homérova velká epická báseň je dramaticky oživena v tomto moderním,bohatě ilustrovaném vydání Odysseie,napsaném pro děti ve věku 6-11 let.Dětští čtenáři budou očarováni Odysseovými fantastickými cestami a jeho boji s bájnými bohy a nestvůrami,které musel podstoupit na své cestě domů z trojské války ke své věrné ženě Pénelopé.V této knize jsou obsažena všechna slavná Odysseova dobrodružství: s jednookým Kyklopem,na ostrově kouzelnice Kirké o Odysseův útěk před postrachy moře obludou Skyllou a vírem Charybdou.
Obsahuje diela: Lysistrata, Acharňania, Ženy na sneme, Vtáci, Plutos
Kniha odkrývajúca životy a myslenie starých stoikov (najmä Zenona (336-264 p. n. l.) a Chrysippa (331-232 p. n. l.)), zostavená zo zlomkov v interpretácii neskorších mysliteľov a doxografov. Stredom filozofických úvah v dobách stoikov bola erika a v nej predovšetkým praktické otázky ľudského života či spôsoby dosahovania šťastia v živote. Základom stoickej etiky je požiadavka žiť v zhode s prírodou a v súlade s rozumom... Úvodnú štúdiu napísal Jaroslav Martinka (filozof, patril k zakladateľským osobnostiam slovenských historikov antickej filozofie)
V románe sa John Arden vracia do minulosti - dokonca vzdialenejšej než vo svojich hrách - do grécko-rímskej antiky. Rozprávač Slonovina, grécky divadelník, sa ocitá vo virvare udalostí v období expanzívnych výbojov Rimanov v 1. storočí pred naším letopočtom. Ústrednú myšlienku - keď rinčia zbrane, zákony mlčia - autor demonštruje na osudoch kočovných hercov, nositeľov pokrokových myšlienok. Slonovina sa v službách pontského panovníka dostáva do večného mesta Ríma, aby tam podnecoval vnútorné rozbroje. Román je svedectvom o krutovláde a bezohľadnosti Rimanov, ktorí nežičia nielen umeniu, ale vôbec pokojnému, plnohodnotnému životu obyvateľov na okupovaných územiach. (záložka knihy)
Miloslav Okál bol popredný klasický filológ, v ktorého osobe sa spájala odbornosť i dlhoročná práca a s ňou spojené poznatky a skúsenosti. A okrem toho ozajstná snaha a nemalé úsilie zaplniť biele miesta v slovenskej kultúre, pokiaľ ide o sprístupňovanie a poznávanie hodnôt antiky. Toto všetko je vidieť aj v tejto práci, v jedinej príručke podobného druhu u nás. V teoretickej i špeciálnej časti preberá otázky antickej metriky, definuje jednotlivé pojmy, dokladá ich schémami a mnohými príkladmi z vlastného excerpovania materiálu. Druhá časť je výsledkom autorovho odborného záujmu o antické tradície na Slovensku od renesancie až po dnešok (M. Rakovský, H. Gavlovič, P. J. Šafárik, J. Hollý a pod.). V tretej časti sa zaoberá prekladaním gréckej a latinskej poézie do slovenčiny (všíma si aj preklady z dielne českých prekladateľov, pokiaľ sú potrebné pre pochopenie súvislosti a problematiky). Antická metrika profesora Okála, popredného znalca európskeho formátu, poslúži nielen prekladateľom a záujemcom o teoretické a historické aspekty verša, ale rozšíri všeobecne naše poznávanie antickej literatúry a kultúry.
