Miloslav Okál Knihy

Miloslav Okál, rodák zo Slovian, obce pri Kláštore pod Znievom, bol prvým slovenským profesorom klasickej filológie. Počas svojej kariéry pôsobil ako pedagóg na gymnáziách v Liptovskom Mikuláši a v Nitre a na Univerzite Komenského v Bratislave, kde sa stal vedúcim katedry klasickej a románskej filológie a zastával aj funkciu prodekana filozofickej fakulty. Okrem pedagogickej činnosti sa Okál v značnej miere venoval prekladaniu antickej literatúry a je pokladaný za zakladateľa moderného prekladu antiky do slovenčiny. K jeho najvýznamnejším prekladom patria Homerove eposy Ílias a Odysseia a všetky zachované Aristofanove komédie. Okrem antiky prekladal aj latinsky napísané diela slovenských humanistov. Okál je tiež autorom veľkého množstva odborných prác z oblasti klasickej filológie, prekladateľskej činnosti, antiky a slovenských humanistov. V tejto publikácii sa nachádzajú tri Okálove odborné práce: Latinská štylistika, Antická metrika a prekladanie gréckej a latinskej poézie do slovenčiny, Grécke a latinské mená v slovenčine. Tieto diela obsahujú cenné poznatky, ktoré autor podáva vysoko odborným, no výstižným a ľahko pochopiteľným spôsobom.

Hovory k sobě jsou jeho jediným, zato nesmírně významným spisem a patří mezi skvosty kulturního dědictví antiky. Jedná se o netradiční formu aforistických zápisků, které si císař pořizoval příležitostně kdekoli, a tak se nám naskýtá zajímavý náhled do myšlení tohoto velkého člověka, který bývá právem nazýván jako „filozof na trůně“. Marcus Aurelius byl oddán své filozofii, a proto pohlížel na svá neštěstí jako na prověrku osudu, v níž lidé prokáží svou vnitřní sílu tím, jak svůj osud dokáží přijmout a jak se s ním vyrovnají. Text překladu i ediční poznámka jsou převzaty z vyd. v nakl. Svoboda z r. 1969.

Beletrizované prerozprávanie starovekého eposu. Prerozprával Rudolf Sloboda, prebásnil Miloslav Okál.

Velkolepý antický epos Ilias, líčící obléhání Tróje, začíná ve vojsku stiženém morovou nákazou. Výpravnou epickou báseň o šestnácti tisících verších z 8. století př. n. l. dějově sjednocuje téma Achilleovy urážky a jeho hněvu, znovu a znovu však k nám z děje proniká tragicky sžíravý pocit lidské smrtelnosti. Hrdinové podstupují volbu mezi všedností a stálou blízkostí smrti jako běžnou součást každodennosti. Ilias ukazuje i hranice takového postoje: v závěru je Achilleovi dovoleno , aby alespoň na okamžik překročil svůj stín a pocítil společně s otcem muže, jehož v boji zabil, hořkost a nesmyslnost lidského údělu. Tento pocit v lidech ostatně vzbuzují i bohové, jejichž jednání je kruté, lstivé a nevypočitatelné – jako samotný osud. Tři tisíce let, možná déle, se potýkáme stále se stejnými pocity, které kotví v lidské povaze, a tak nás v dnešním bolestně tápajícím světě homérské příběhy oslovují naléhavěji než jindy. Homérovo líčení si v překladu Vladimíra Šrámka zachovává svěžest i po téměř třech tisících letech. Rušný dobrodružný příběh ve volném, rychle plynoucím rytmizovaném verši nechávajícím vyniknout proud hlavního děje; to je Ilias pro moderního člověka.

Homérova velká epická báseň je dramaticky oživena v tomto moderním,bohatě ilustrovaném vydání Odysseie,napsaném pro děti ve věku 6-11 let.Dětští čtenáři budou očarováni Odysseovými fantastickými cestami a jeho boji s bájnými bohy a nestvůrami,které musel podstoupit na své cestě domů z trojské války ke své věrné ženě Pénelopé.V této knize jsou obsažena všechna slavná Odysseova dobrodružství: s jednookým Kyklopem,na ostrově kouzelnice Kirké o Odysseův útěk před postrachy moře obludou Skyllou a vírem Charybdou.

Obsahuje diela: Lysistrata, Acharňania, Ženy na sneme, Vtáci, Plutos

Kniha odkrývajúca životy a myslenie starých stoikov (najmä Zenona (336-264 p. n. l.) a Chrysippa (331-232 p. n. l.)), zostavená zo zlomkov v interpretácii neskorších mysliteľov a doxografov. Stredom filozofických úvah v dobách stoikov bola erika a v nej predovšetkým praktické otázky ľudského života či spôsoby dosahovania šťastia v živote. Základom stoickej etiky je požiadavka žiť v zhode s prírodou a v súlade s rozumom... Úvodnú štúdiu napísal Jaroslav Martinka (filozof, patril k zakladateľským osobnostiam slovenských historikov antickej filozofie)

V románe sa John Arden vracia do minulosti - dokonca vzdialenejšej než vo svojich hrách - do grécko-rímskej antiky. Rozprávač Slonovina, grécky divadelník, sa ocitá vo virvare udalostí v období expanzívnych výbojov Rimanov v 1. storočí pred naším letopočtom. Ústrednú myšlienku - keď rinčia zbrane, zákony mlčia - autor demonštruje na osudoch kočovných hercov, nositeľov pokrokových myšlienok. Slonovina sa v službách pontského panovníka dostáva do večného mesta Ríma, aby tam podnecoval vnútorné rozbroje. Román je svedectvom o krutovláde a bezohľadnosti Rimanov, ktorí nežičia nielen umeniu, ale vôbec pokojnému, plnohodnotnému životu obyvateľov na okupovaných územiach. (záložka knihy)

Miloslav Okál bol popredný klasický filológ, v ktorého osobe sa spájala odbornosť i dlhoročná práca a s ňou spojené poznatky a skúsenosti. A okrem toho ozajstná snaha a nemalé úsilie zaplniť biele miesta v slovenskej kultúre, pokiaľ ide o sprístupňovanie a poznávanie hodnôt antiky. Toto všetko je vidieť aj v tejto práci, v jedinej príručke podobného druhu u nás. V teoretickej i špeciálnej časti preberá otázky antickej metriky, definuje jednotlivé pojmy, dokladá ich schémami a mnohými príkladmi z vlastného excerpovania materiálu. Druhá časť je výsledkom autorovho odborného záujmu o antické tradície na Slovensku od renesancie až po dnešok (M. Rakovský, H. Gavlovič, P. J. Šafárik, J. Hollý a pod.). V tretej časti sa zaoberá prekladaním gréckej a latinskej poézie do slovenčiny (všíma si aj preklady z dielne českých prekladateľov, pokiaľ sú potrebné pre pochopenie súvislosti a problematiky). Antická metrika profesora Okála, popredného znalca európskeho formátu, poslúži nielen prekladateľom a záujemcom o teoretické a historické aspekty verša, ale rozšíri všeobecne naše poznávanie antickej literatúry a kultúry.