Jitka Jeníková Knihy

Uznávaný přírodovědec a tvář populárních dokumentů BBC vypráví o svých prvních cestách do neznáma za neprostupnou panenskou divočinou. Po úspěšných výpravách do Afriky a Jižní Ameriky se David Attenborough se svým kameramanem Charlesem Lagusem na konci 50. let minulého století vydali na Madagaskar, Novou Guineu a do Tichomoří, kde natáčeli divoká zvířata a původní obyvatele s neznámými zvyky. Na ostrově Pentecost sledovali domorodé rituály, které daly vzniknout bungee jumpingu, a na Tonze se stali prvními Evropany, kteří byli svědky královského obřadu pití kavy. V australském Severním teritoriu objevovali prastaré skalní malby. Attenborough a Lagus obdivovali nádherné tvory, jako jsou rajky, chameleoni a sifaky, v jejich přirozeném prostředí. V této knize Attenborough vypráví svým okouzlujícím a vtipným stylem o mimořádných dobrodružstvích s pozoruhodnými lidmi a zvířaty. Sir David Attenborough má téměř sedmdesátiletou kariéru televizního publicisty a popularizátora přírody a jeho přelomové snímky zahrnují Život na Zemi a Modrou planetu. Je známý svou snahou o ochranu druhové pestrosti na Zemi a jeho knihy se prodaly po celém světě ve více než milionovém nákladu.

Válka je peklo. A láska taky. Píše se rok 1914, světem zmítá válka. Henrymu Gauntovi, Sidneymu Ellwoodovi a dalším studentům prestižní internátní školy na anglickém venkově připadá násilí na frontě vzdálené. Gaunt, poloviční Němec, je zaneprázdněn svým soukromým bojem – sžírající zamilovaností do nejlepšího přítele, šarmantního Ellwooda – aniž by tušil, že Ellwood po něm také touží. V Anglii sílí protiněmecké nálady, a proto Gauntovi rodina doporučí, aby narukoval, což rád udělá a je to pro něj především únik před mučivými city k Ellwoodovi. Jenže na frontu brzy dorazí i Ellwood a další spolužáci. Napínavý a dojemný příběh o tragédii války, ale také o dospívání, ztracené nevinnosti a snaze překonat strach z toho být sám sebou, zaujme především skvěle prokreslenými postavami a silnými dialogy.

Sal a Nur jsou si navzájem něčím víc než nejlepšími přáteli — jsou rodina. Vyrůstali spolu v malém kalifornském pouštním městě Juniper jako vyděděnci a naučili se jeden druhému rozumět tak, jak to nikdo jiný neuměl. Tedy až do ošklivé hádky, která jejich pouto zdánlivě přetrhla. Jako potomci uprchlíků pákistánského původu vědí, jak těžké je vybojovat si své místo a zapadnout. Sal se při studiu posledního ročníku střední školy snaží udržet v chodu rodinný motel, zatímco jeho otec se utápí v alkoholu a truchlí nad ztrátou své nedávno zesnulé ženy. Nur zase našlapuje po tenkém ledě — ve volném čase pracuje ve večerce svého vznětlivého strýce a snaží se před ním zatajit, že se hlásí na univerzitu, aby ubíjejícímu stereotypu jednou provždy unikla. Když se Salovi jeho pokusy zachránit motel vymknou z rukou, on i Nur si musí položit otázku, jakou má jejich přátelství cenu a jestli ho dokážou navzdory všemu zachránit.

Je tomu už víc než tisíc let, co Stará republika odrazila zničující útok Sithského impéria. Povstáním přívrženců Freedona Nadda, a jeho potlačením, ovšem doba klidu a míru v galaxii končí. Kvůli posedlosti mladého rytíře Jedi Exara Kuna totiž v samotném srdci Republiky povstanou Temní páni ze Sithu a rázem rozpoutávají Sithskou válku, jejímž cílem není nic menšího než dobytí celé galaxie! Druhá kniha Letopisů rytířů Jedi přináší nejen vyvrcholení příběhů Ulica Qel-Dromy a Nomi Sunrider, ale také epické události, které navždy změnily tvář galaxie Star Wars!

Kniha odhaluje pravdivý příběh o prastaré tradici "bača poš", kdy se dívky vydávají za chlapce – ve společnosti, která si neváží žen. Očekávaná délka života afghánské ženy je pouhých 44 let a její životní cyklus často začíná a končí zklamáním. Narodí se jako dívka a nakonec se jí možná také narodí dcera. Pro některé z nich je přestrojení za chlapce jediný způsob, jak se prosadit. Autorka sleduje příběhy žen jako je Azita Rafaat, poslankyně Parlamentu, která kdysi sama žila jako bača poš a nyní tak vychovává i svou nejmladší dceru Mehran. Dále je tu Zahra, dospívající studentka, která žije jako chlapec a která se chystá dát najevo své ženství, až vstoupí do puberty, nebo Šukríja, nemocniční zdravotní sestra, která zůstala v přestrojení až do svých dvaceti let a nyní má tři vlastní děti. Tajný život afghánských dívek je fascinujícím a dojemným pátráním po historických kořenech této tradice.

Kniha americko-izraelského novináře Josiho Kleina Haleviho obsahuje deset dopisů imaginárnímu Palestinci žijícímu na dohled jeho domu, „na opačné straně betonové zdi“, která odděluje Izrael a Západní břeh Jordánu. Halevi se snaží překonat nejen fyzickou, ale i vnitřní zeď mezi oběma národy. Píše z pozice Izraelce, který uznává autentickou palestinskou identitu a právo Palestinců na vlastní stát, a zároveň žádá o uznání práva Židů na existenci ve svém státě. Cílem jeho dopisů je popsat „sny a obavy každého z nás“ a dosáhnout vzájemného porozumění. V listech se věnuje judaismu, židovské historii, sionismu, dvojímu narativu ve vztahu k Palestině a Izraeli, významu Izraele pro Židy, holocaustu a zkušenosti z teroristických útoků na izraelské civilisty. Autor se nesnaží poučovat, ale chce zahájit dialog, který umožní vzájemné pochopení, neboť „jednou z hlavních překážek míru je neschopnost vyslechnout si příběh toho druhého“. Dopisy, určené „palestinskému sousedovi“, osloví každého, kdo se zajímá o dění na Blízkém východě. Epilog knihy přináší ohlasy palestinských čtenářů, kteří reagují na Haleviho text z různých perspektiv.

Texas, 1934. Velké planiny na hranici Spojených států amerických a Kanady sužuje tragické sucho. Miliony lidí jsou bez práce. Farmáři bojují o zachování své půdy i živobytí, plodiny však skomírají, voda vysychá a všechno halí oblaka dusivého prachu. Do životů místních lidí se s neodvratnou neúprosností prašné bouře přihnaly „Špinavé třicítky“, jedno z nejtemnějších období velké hospodářské krize. Doba je nejistá a nebezpečná, a tak je Elsa Martinelliová – stejně jako řada jejích sousedů – postavena před nelehkou volbu: zda dál bojovat o půdu, kterou miluje, nebo se vydat na západ, do Kalifornie, kde by mohla začít lepší život. Román Čtyři vichry představuje jedinečný portrét Ameriky a amerického snu v podání nezkrotné ženy, jejíž odvaha a sebeobětování se staly vzorem pro celou jednu generaci.

Píše se rok 1947 a v Beit Darasu, palestinské vesnici obklopené olivovými háji, žije rodina Barakových. Nejstarší dcera Nazmíja pečuje o svou ovdovělou matku, která často trpí halucinacemi. Nazmíjin mladší bratr Mamdúh se stará o místní včelstvo a nejmladší Marjam, jež má každé oko jinak barevné, tráví dny povídáním s imaginárními přáteli a psaním. Když se u hranic městečka shromáždí izraelské vojenské jednotky, nikdo nemá ponětí, jaké násilí vypukne. Brzy je vesnice zničena a rodina se musí vydat na cestu do Gazy, která je podrobí nejedné zkoušce. O šedesát let později se Mamdúhova vnučka Núr žijící v USA zamiluje do ženatého lékaře a následuje ho do Gazy. Zde se setkává s Alwán, matkou Chálida. Chálid je doslova uvězněný ve vlastním těle a nedokáže se probudit ze svého hlubokého snění. Právě díky tomuto seznámení Núr zjistí, že rodinné vazby dokážou překonat veškeré překážky: dokonce i smrt. Modrá mezi nebem a vodou je příběh o silných, svérázných ženách, o vzdálenostech, odloučení a zlomených srdcích; o nových začátcích, vytrvalosti a lásce.