Karolina Křížová Knihy

Podrobné vylíčení cest po jižním Tibetu, které italský antropolog a fotograf Fosco Maraini podnikl v letech 1937 a 1948, patří dnes k nejvýznamnějším dokumentům o životě Tibetu a jeho obyvatel před čínskou invazí z počátku padesátých let. Marainiho vyprávění, zachycující vedle množství přírodních, historických, kulturních a náboženských poznatků také řadu setkání s tibetskými učenci, mnichy, aristokraty i prostými rolníky a pastevci, je přitom výsledkem vzácného spojení odborné erudice s lidskou citlivostí, s nimiž autor přistupuje k předmětu svých pozorování a úvah. Samostatnou kapitolou je soubor několika desítek doprovodných fotografií, které jsou dnes v mnoha případech jediným dokladem tibetských náboženských artefaktů nenávratně zničených během čínské okupace. Knihu doplňují autorovy nové poznámky k jednotlivým původním kapitolám a stručný nástin tibetského buddhismu a dějin Tibetu od nejstarších dob až do současnosti.

Hlava katolické církve se v knize Proti válce zamýšlí nad hlubokými motivy válek a jejich dopadem na lidstvo. Papežovo „ne válce” je stejně radikální a rozhodné jako jeho předchůdců, a není motivováno politicko-diplomatickými kalkulacemi ani zainteresovaným postojem. V knize reflektuje utrpení obětí na Ukrajině, dívá se do tváří těch, kdo trpěli válkou v Iráku, mluví o historických událostech v Hirošimě a neslýchaném odkazu dvou světových válek 20. století. František vidí, že v chamtivosti po moci, v mezinárodních vztazích ovládaných vojenskou silou, v okázalosti válečných arzenálů se skrývají hluboké motivy válek, které dodnes potřísňují planetu krví. Odmítá střety, které rozsévají smrt, zkázu a zášť, protože ty přinášejí pouze novou smrt a novou zkázu ve spirále, kterou může ukončit pouze obrácení srdcí. Dialog jako politické umění, náročné budování míru, které vychází ze srdce a rozšiřuje se do celého světa, zákaz atomových zbraní a odzbrojení jako strategická volba jsou konkrétní ukazatele, které nám František svěřuje, aby se budování míru skutečně stalo společným horizontem, na němž lze budovat naši budoucnost. Protože z války se nemůže zrodit nic skutečně lidského. „Proti válce” je důležitým příspěvkem k současné diskusi o míru a globální bezpečnosti. Knihu uspořádal známý italský vatikanista Andrea Tornielli a vychází z Františkových projevů a rozhovorů během jeho pontifikátu.

Papež František mění obraz církve, která byla dříve vnímána jako nelítostná a autoritářská. Usiluje o pomoc lidem trpícím moderními úzkostmi a nejistotou v ekonomické krizi, a neuznává hranice mezi věřícími a nevěřícími. Jeho přístup zahrnuje respekt k různým náboženstvím, což dokazuje například gesto, kdy políbil nohy mladé muslimské ženě. Díky zkušenostem z argentinských slumů dobře rozumí utrpení marginalizovaných. František je také jezuita a stratég, který usiluje o reformu církve pro jednadvacáté století. Chce změnit absolutistickou strukturu, posílit roli biskupů v souladu s Druhým vatikánským koncilem, pročistit Vatikánskou banku a ztransparentnit církevní finance. Plánuje reorganizaci Italské biskupské konference a změnu přístupu k homosexualitě, a také by rád zapojil ženy do rozhodovacích procesů v církvi. Marco Politi přináší zasvěcený pohled na tohoto reformátora, odhaluje jeho problémy, pomluvy a přelomové konkláve, které přivedlo nového papeže z Jižní Ameriky, čímž odmítlo tradici evropských papežů.

Báje o Lancelotovi, rytíři u kulatého stolu. Bohatě ilustrováno italským malířem Piero Cattaneo.

Odborná kniha, italská literatura, italští spisovatelé, literární výchova střední školy