William Somerset Maugham Knihy

Výbor osmi povídek z díla anglického romanopisce (1874–1965). Společným tématem tohoto výběru je motiv lidského osamění. Druhým společným znakem je pojem, který vyjadřuje název jedné povídky – síla okolností, tj. životní nutnost, nevyhnutelnost. Lidem je způsob života vnucován okolnostmi, v nichž se ocitají proti své vůli. Autor vychází z realistického podání látky, z realistické tradice anglické prózy a ke střízlivému a faktickému zpracování tématu přistupuje u něho jemná ironie.

Román malíře, inspirovaný životem francouzského malíře Paula Gauguina.

Částečně autobiografický román je vrcholným dílem jednoho z nejvýznamnějších anglických romanopisců 20. století. Líčí osudy Philipa Careyho, jemného a citlivého mladého muže s tělesnou vadou, který trpí tíživými pocity méněcennosti. Hrdinu sledujeme od dětství až do doby, než začne působit jako lékař a v obětavé práci pro druhé nachází smysl života a východisko z bludného kruhu, ve kterém uvízl. Vypravěč provází Philipa nejen různými etapami jeho života na přelomu 19. a 20. století, ale také s ním cestuje po různorodých částech Evropy: od konzervativní Anglie přes vážné Německo až po bohémskou Francii. Jednu z hlavních linií příběhu tvoří intenzivní milostný vztah hlavního hrdiny k povrchní dívce, která ho trápí a neváhá jím manipulovat. Hrdinův život je paralelou k pocitům a pochybnostem celé mladé generace z přelomu století, tedy epochy secese, kterou se Maughamovi podařilo skrze Philipovo nitro autenticky vylíčit. Zároveň dokázal s dokonalou znalostí lidské psychiky popsat vzdálená zákoutí lidské duše a hledání i zrání mladého člověka.

Příběh mladého Američana Larryho Darrella, který se jako letec dobrovolně účastnil první světové války. Po návratu domů, do blahobytného prostředí poválečného konjunkturálního Chicaga, nedokáže znovu zapadnout do společnosti svých vrstevníků, je lhostejný k americké představě úspěšného mladého muže, a odpovědi na otázky vyššího smyslu života, které si po krutých prožitcích z války nepřestává klást, hledá nejprve v knihách starých filosofů a později v osobním styku s indickými mudrci, jejichž žákem se stává. V druhém, neméně zajímavém plánu líčí autor postavy kolem Larryho, jeho bývalou snoubenku a její rodinu, snobského strýce Elliotta – a vedle toho i špinavý rub honosného života velkoměst.

Anglický spisovatel a dramatik vypráví v románu o šestačtyřicetileté herečce, manželce divadelního ředitele a matce šestnáctiletého syna, která využije svého hereckého umění k získání mladého muže, avšak přesvědčí se, že proti stáří je i výborný herecký talent bezmocný. Tatokniha z divadelního prostředí má i koncepci dobré divadelní hry, dramatické napětí a spád, brilantní dialogy, závorkové monology či poznámky na okraj hlavní postavy, a vyznívá do úsměvně vyrovnaného chápání neměnných zákonitostí života.

Děj románu, který poprvé vyšel v roce 1925, se odehrává v britské koloniální Číně. V jeho centru stojí mladý manželský pár, který je tvořen odlišnou dvojicí – oddaně milujícím introvertním mužem, povoláním lékařem, a jeho ženou, dívkou z anglické lepší rodiny, která do manželství vstoupila bez lásky, zato se snahou změnit prostředí a své společenské postavení. V důsledku náhodně odhalené manželčiny nevěry dojde ke krizi a žena je donucena odjet s manželem do čínského vnitrozemí, kde propukla epidemie cholery. Tíživé životní podmínky boje s epidemií a všudypřítomnost smrti podstatně ovlivní jejich životy a vzájemný vztah…

Román klasika anglické literatury vyšel poprvé v roce 1930 a čtenáři v postavě spisovatele Edwarda Driffielda záhy odhalili skutečného romanopisce Thomase Hardyho. Děj se odehrává od devadesátých let 19. století do konce dvacátých let století 20., kdy je vypravěč, rovněž spisovatel William Ashenden, požádán svým kolegou Alroyem Kearem o pomoc se sepsáním životopisu nedávno zesnulého Driffielda. Maugham byl vynikajícím pozorovatelem a dokonale poznal prostředí umělců a vůbec lidí z vyšších vrstev. Ve svém románu vykresluje s precizností a vtipem nejen události a společenské prostředí, ale především konkrétní lidské charaktery. Mistrně vylíčil zejména Driffieldovu první manželku Rosie, která je centrální postavou románu. Rosie je zosobněním nespoutané, bezprostřední a živelné ženskosti, která vybočuje z konvenčních společenských norem, a je často kvůli své uvolněné morálce, prostotě a „obyčejnosti“ trnem v oku lidí z vyšší společnosti. Román, napsaný před necelým stoletím, je i pro dnešního čtenáře poutavý díky mistrovskému vypravěčství a dokonale propracované psychologii postav. Česky byl titul publikován poprvé v roce 1975, nyní vychází v revidovaném vydání již jako třetí svazek z Maughamovy tvorby v edici Pozdní sběr.

Spisovatel vyjádřil svérázným způsobem své názory na buržoazní demokracii a fašistickou diktatúru. Zobrazil románského diktátora a nepřímo se vyjádřil i k událostem, které proběhli Europou v době výbojů a pádu německého fašizmu. Použil rozmarné motivy italských renesančních novela spojil je s historickými postavami florentského státníka, filozofa, historika a spisovatele N. Macchiavelliho a italského vládce Cesara Borgia, kteří považovali za potřebné udržet vládu tvrdými, nečestnými, úskočnými prostředky.