Pavel Šrut Pořadí knih

Převyprávěné "večerníčky" o oblíbených králících z klobouku. Obsahuje: Bob a Bobek v létajícím klobouku -- Bob a Bobek na cestách

Druhé, přepracované vydání. Výbor z milostné poezie z let 1965–2000 si uspořádal sám autor. Jde o již druhý Šrutův autorský výbor z milostné poezie, a jistě to není náhoda. Pavel Šrut jako málokdo z českých básníků své generace prožil a ve svých verších i písňových textech ztvárnil lásku mezi mužem a ženou nejen jako to nejdůležitější v lidském životě, ale též jako osudový, existenciální rozměr lidského bytí vůbec. Láska prochází všemi básnickými sbírkami, které Šrut napsal, ve výboru máme tedy možnost sledovat, jak se její uchopení ve verších v průběhu desetiletí proměňovalo. Šrutův neobyčejně bohatý a jemný básnický jazyk, často pracující se slovními hříčkami, narážkami a aluzemi, rozehrává ty nejjemnější detaily, od duševních hnutí po doteky erotické. Bez nadsázky lze říci, že právě zde se Šrut projevuje jako skutečný básnický mistr. Závěr svazku tvoří několik stran veršů zcela nových, dosud nepublikovaných, se kterými se čtenáři v této knize mohou seznámit poprvé. Doslov Jan Šulc.

V jednom svazku vycházejí dvě básnické knihy Pavla Šruta: Zlá milá (1997) a Papírové polobotky (2001). Přestože Pavel Šrut je v posledních letech znám především jako autor knih pro děti a tři svazky jeho Lichožroutů se staly jedněmi z nejčtenějších dětských knih u nás i v zahraničí, dvě jeho básnické sbírky shrnuté do tohoto svazku patří k jeho dílům zásadním. „Scénář básně“ Zlá milá je pečlivě komponovanou epickou básnickou skladbou o neopakovatelné lásce, v čase ztracené. Papírové polobotky jsou bilanční, zobecňující výpovědí o lidském osudu, lásce, stárnutí a smrti. Společně patří k tomu nejlepšímu, co bylo v české poezii po roce 1989 napsáno.

Fantastický příběh malého chlapce, který se za zvláštních okolností dostane do veliké broskve.

Základní literatura lichožroutologie je konečně dostupná v třídílném kompletu. Ačkoli nebyl ani po letech objev lichožroutů, kteří se s námi lidmi dělí o ponožky i obydlí, dosud doceněn akademiky, každé dítě ví, že jejich příběh je napínavé čtení a velká legrace. Všichni zúčastnění – lichožroutologové profesor René Kadeřábek a Jasmína Miklíková, Egon Vavřinec, lichožrouti Hihlík, Tulík, Kawa, Kudla Dederon, tvůrci lichožroutí ságy Pavel Šrut a Galina Miklínová a mnozí další aktéři – prohlašují, že příběh je pravdivý a jakákoli podobnost se skutečností není ani trochu náhodná. Komplet obsahuje tituly: Lichožrouti, Lichožrouti se vracejí, Lichožrouti navždy.

Básně z podzimu pražského jara / Poems from the fall of Prague Spring. Básnickou sbírku Červotočivé světlo napsal Pavel Šrut už před šestačtyřiceti lety, ale většina nákladu byla zničena. Reflektuje zde tolik významnou a zlomovou dobu roku 1968, kterou intenzivně prožíval a prostřednictvím psaní se s ní vypořádal. Poetické texty jsou současně svědectvím o době, která byla tolerantní vůči novému, modernímu, neprobádanému, kdy se obecně bořily nastavené společenské konvence, ale rázem, s vpádem sovětských vojsk na naše území, nastal zlom a relativně otevřenou společnost sevřela temná totalita. I když se ještě v roce 1969 dalo ztěží předpokládat, jak se poměry v zemi zásadně promění, a hlavně, jak dlouho útlak potrvá, z básníkových textů už lze vyčíst jistou beznaděj. Červotočivé světlo přeložila do angličtiny americká básnířka a Šrutova dlouholetá přítelkyně a spolupravcovnice Deborah Garfinkle. Knihu také opatřila doslovem, kdy na rok 1968, vpád sovětských vojsk do Československa a Šrutovu reflexi invaze, pohlíží okem Američanky o generaci mladší, než český básník.

Výbor z milostné poezie z let 1965–2000 si uspořádal sám autor. Jde o již druhý Šrutův autorský výbor z milostné poezie, a jistě to není náhoda. Pavel Šrut jako málokdo z českých básníků své generace prožil a ve svých verších i písňových textech ztvárnil lásku mezi mužem a ženou nejen jako to nejdůležitější v lidském životě, ale též jako osudový, existenciální rozměr lidského bytí vůbec. Láska prochází všemi básnickými sbírkami, které Šrut napsal, ve výboru máme tedy možnost sledovat, jak se její uchopení ve verších v průběhu desetiletí proměňovalo. Šrutův neobyčejně bohatý a jemný básnický jazyk, často pracující se slovními hříčkami, narážkami a aluzemi, rozehrává ty nejjemnější detaily, od duševních hnutí po doteky erotické. Bez nadsázky lze říci, že právě zde se Šrut projevuje jako skutečný básnický mistr. Závěr svazku tvoří několik stran veršů zcela nových, dosud nepublikovaných, se kterými se čtenáři v této knize mohou seznámit poprvé.

Pokračování velmi úspěšných a oblíbených příběhů o konzumentech lichých ponožek - Lichožroutech. První kniha z této řady se stala knihou desetiletí pro děti podle ankety sdružení Litera. V úvodu třetího, závěrečného dílu pohádkového románu o tvorech, kteří nám kradou ponožky a dělají z páru licháče, se už dospělejší Hihlík a jeho přátelé Ramík, Kawa a Bumka se vracejí z Afriky zpět do Prahy. A v téhle džungli velkoměsta čelí naši hrdinové mnohem většímu nebezpečí než dosud… Naštěstí se k naší známé čtyřce přidá pražská lichožroutka Tonka, která má heslo: Dva lichožrouti jsou více než jeden a pět jich zmůže víc než čtyři. Pavel Šrut s Galinou Miklínovou zase tvrdí, že bát se a přitom se trochu smát je víc, než se jenom bát a nebo jen se smát.

Slabikář dětem barevně a přitažlivě otevírá svět jazyka. Úvodní část celobarevné publikace ilustrované Zdenkou Krejčovou je určena pro přípravné období a zaměřuje se především na rozhovoření dětí. Následně se vyvozují jednotlivé hlásky – začíná se samohláskami, tak se děti nejdříve dostanou k tvoření slabik a celých slov a čtení pro ně začíná mít význam i jako aktivita, která jim pomáhá něco nového se dozvědět. Pak se ve Slabikáři postupně objevují první krátké a velmi jednoduché, přece však již souvislé pasáže ke čtení. Verše, obrázky a poutavé úkoly vytvářejí milý příběh dvou dětských postaviček, malé školačky Jáji a pohádkového kluka Oty. Učiteli je k dispozici řada různorodých cvičení, která usnadňují výuku tím, jak přirozeně využívají dětskou kreativitu a zvídavost. Očekávané výstupy a kompetence dle RVP jsou naplňovány nenásilnou formou. Děti čtení chápou rovnou jako příjemný prostředek k dalšímu rozvoji, jako aktivitu, která není sama o sobě cílem, ale něco nového a přitažlivého jim přináší. Příběh malých hrdinů však také umožňuje přirozené vazby a přechody do oblasti Člověk a jeho svět. Děj citlivě upozorňuje na úskalí i úspěchy každodenní komunikace (pozdravy, omluvy atp.), života v rodině, mezi dětmi i s dospělými lidmi. Jednotlivé bloky si učitel může svobodně zařazovat podle vlastního uvážení a aktuálních potřeb dětí ve třídě.

Uspořádat význačným osobnostem sborník k životnímu jubileu bývala dříve samozřejmost. Pro přispěvatele radost. Pro čtenáře rozkoš z počtení. V případě sborníku Co to je toto? se sešli literární přátelé Ivana Wernische, aby společně oslavili básníkovy sedmdesátiny: Ajvaz, Dudík, Dvorský, Dynka, Fišmeister, Goldfam, Holub, Hrbáč, Hruška, Hvížďala, Chlíbec, Chobot, Janatka, Kafka, Kaprál, Koťátko, Kotyk, Král, Kremlička, Nowicki, Ohnisko, Olič, Palla, Pitínský, Pížl, Přidal, Reiner, Rozehnal, Rybáková, Řezníček, Salava, Slanina, Soukupová, Stančík, Stašek, Svěrák, Šanda, Šrut, Trojak, Vokolek, Voráč.