Jiří Sopko Knihy

Vrány z Hruškovic jsou jedinou dětskou knížkou Aldouse Huxleyho, známého anglického romanopisce, esejisty a kritika a její první vydání ve 20 zemích světa na podzim roku 2005 je velkou událostí v literárním světě. Napsal ji o vánočních prázdninách r. 1944 své pětileté neteři Olivii de Haulleville, která jezdívala do jeho domu v Mojavské poušti v Kalifornii. Rukopis téměř zapomenuté knížky byl teprve nedávno nalezen na půdě domu sousedů Yostových, o nichž se v knížce také píše. Bylo velké štěstí, že Yostovi tehdy také dostali jednu kopii, protože původní rukopis vrátila Olivia strýčkovi s prosbou, aby ho také ilustroval. K tomu se však slavný spisovatel už bohužel nedostal a po požáru, který zničil jeho dům o pár let později, a po autorově smrti v r. 1963, upadl rukopis v zapomnění na dlouhou řadu let....

První básnická sbírka mladého autora (nar. 1952) přináší poezii přírodní a vztahu k východním Čechám, návratů do mládí a prvních lásek, ale i básně, jež se zamýšlejí nad světem, životem a smrtí.

Tento román se určitě neodehrává na podzim a dokonce ani ne v Pekingu. Snový svět, vzdáleně připomínající ten náš, zalidňují vágně vykreslené postavy, autor se dosyta vysmívá všem a všemu, syrově odhaluje sobeckost mocných a bohatých, vrství symboly a tajemství, hraje si s jazykem i logikou. Ale také, a především, píše o lásce, o lásce tragické a prazvláštní, která zaplaví veškerou mysl.

Malý Nils Holgersson se opět vrací! Po půlstoletí a v novém překladu Dagmar Hartlové z roku 2005. Dobrodružství zlobivého Nilse, kterého skřítkové za trest zakleli v malého palečka a který uteče z domu na hřbetě housera Martina, si můžeme vychutnat jak v poutavém vyprávění slavné švédské spisovatelky, tak ve vtipných ilustracích vynikajícího malíře Jiřího Sopka, jehož nejzamilovanější knížkou v dětství byl právě Nils Holgersson. Vysoce ceněné ilustrace jednoho z nejlepších současných českých malířů prošly již řadou výstav od Světa knihy až po Rudolfinum. Letos u příležitosti Švédska co Guest of Honour budou opět vystaveny na Světě knihy a pak na festivalu Děti, čtete? a dále po knihovnách po České republice. Selma Lagerlöfová, oblíbená spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu, se rozhodla napsat švédským školákům takovou učebnici vlastivědy a zeměpisu, která by byla napínavým příběhem, který děti přečtou jedním dechem, a zároveň by jim řekla co nejvíc o lidech a zemi, v níž žijí. To, že podivuhodné putování mrňouse Nilse s hejnem divokých husí krásnou švédskou přírodou až do Laponska čtou děti na celém světě dodnes, je důkazem mistrovství velké spisovatelky, jejíž hluboký cit pro přírodu i lidi, kteří v ní žijí, zůstává zdrojem inspirace i v naší době, kdy je stále důležitější chovat se k životnímu prostředí ohleduplně.

Jediná pohádka Václava Havla, kterou napsal v sedmdesátých letech do sborníku jednoho velkého německého nakladatelství. Václav Havel tehdy dlouho tvrdil, že pohádku pro děti nemůže napsat. Za prvé proto, že nic takového neumí, za druhé proto, že špatně vyslovuje hlásku "r" a v pohádkách jsou samí drraci, krrálové, čarrodějové, prrincezny , trrpaslíci, rrusalky, rrarráškové a podobné potvorry a za třetí proto, že nemá čas, neboť v pivovaru musí koulet sudy s pivem. Ale jak v knížce uvidíte, pan Havel to nakonec skvěle vyřešil, protože si vymyslel novou pohádkovou bytost bez "r". Barevné ilustrace překrásně vyvedených Pižďuchů jsou od Jiřího Sopka, skvělého malíře a autorova dobrého přítele. Česko-anglické vydání.