Luděk Kubišta Pořadí knih

Aleksa Šantić je hodnocen nejen jako představitel pozdního srbského romantismu, ale i jako zakladatel epochy modernismu v téže literatuře. Autor byl přesvědčeným zastáncem názoru o společné existenci všech jihoslovanských národů, které se měly postupně sbližovat. Toto jeho přání se splnilo vytvořením Jugoslávie po ukončení první světové války, tehdy však nemohl tušit, jaký bude další vývoj této země a k jakému krvavému rozpadu tento státní útvar nakonec dospěje. Základem Šanićova básnického díla je lyrika, která se pohybuje v intimních, vlasteneckých i sociálních polohách. V některých básních je rovněž zobrazena i náboženská víra, která však mnohdy bojuje s pochybnostmi a beznadějí.

Publikace přibližuje bitvu na Kosově poli zajímavými dobovými svědectvími i názory význačných jihoslovanských historiků, plubicistů a esejistů; tradici a význam kosovské myšlenky i vývoj pojetí této nejsymptomatičtější idey srbských dějin ilustruje četnými literárními ukázkami: srbskými stredověkými hagiografiemi, výborem z nejkrásnějších jihoslovanských lidových balad tzv. kosovského cyklu, úryvky z děl srbských prozaiků klasických i moderních a malou antologií poezie na kosovské náměty z pera srbských, černohorských a dalších jihoslovanských básniků 19. a 20. století.

Výbor z básnického díla klasika arménské literatury.

Výbor z poezie výrazného sovětského básníka střední generace, promlouvajícího přes staroruskou stylizaci a staroruská témata, přes náměty přírodní, milostné a řadu kulturních reminiscencí k dnešku, přičemž celkové ladění jeho tvorby je do značné míry určováno otřesnými válečnými zážitky z jeho dětství.

Nejlepší Pirandellův román vypráví absurdní příběh mladého muže. Přitažlivost románu spočívá hlavně v autorově burleskním humoru. Mattia Pascal, mladík dobrosrdečný, leč nerozvážný, dokáže velmi brzy udělat si ze života peklo: z boháče stane se takřka žebrákem, neprozřetelnémanželství ztroskotá na zlé tchýni. Uniknout z této ponižující existence zdá se mu nejkrásnějším snem. A podivuhodná shoda okolností mu náhle umožní tento sen uskutečnit...

Vybrané básně ze dvou až dosud vyšlých knih veršů V. Popy (nar. 1922), jenž je uznáván za nejčelnějšího a nejosobitějšího představitele modernismu v soudobé srbské literatuře.

Kniha veršů mladého sovětského básníka, jenž svým vstupem do literatury r. 1960 vyvolal obecnou pozornost přímo revolučností svých básní. Sám soudí, že „verše mají podobnou vlastnost jako zvětšovací sklo, zesilují pocity posluchačů“ a že „opravdová poezie je vždycky revolucí“.

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová