Jaroslava Vobrubová Koutecká Knihy

Pokračování románové biografie francouzkého krále Jindřicha IV. je vrcholem historického románu 20. století. Druhý díl historického dvojrománu o osudech francouzského krále zobrazuje rušný život Jindřicha IV. od jeho nastolení v r. 1589 až do jeho zavraždění r. 1610, v podstatě období jeho politického zrání. Ve středu pozornosti se ocitají složité psychologické a filosofické otázky, problémy mravní a charakterové. Kniha, napsaná v předvečer druhé světové války, zpodobuje Jindřicha IV. jako humanistu ryzího charakteru, který si předsevzal skoncovat s vládou temna.

Hra o sedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Hlavní hrdina Des Grieux se má stát knězem, ale zamiluje se do krásné Manon, kvůli níž se knězem nestane. Později se s Manon rozchází a stává se knězem, po dalším setkání s ní jí opět podléhá. Manon je nakonec vyslána do Ameriky (za trest), ale dříve, než se tam dostane, zemře na lodi Des Grieuxovi v náručí.

Román francouzského materialistického a ateistického filosofa Diderota je rebelaisovským vyprávěním rozhovorů, příběhů a anekdot, zesměšňujících úpadek tehdejší společnosti. Středem autorovy pozornosti je cestování pána a jeho sluhy, které tvoří rámec románu-parodie na dobrodružnýromán, zvláště anglický. Břitkou satirou a uměním slova útočí autor na falešné mravokárce a na pokrytectví měšťácké morálky.

Románová biografie francouzského krále Jindřicha IV. se odehrává ve Francii druhé poloviny 16. století a patří k vrcholům evropského historického románu 20.století. Mohutná románová freska vypovídá vynikajícím způsobem o prvním životním úseku francouzského krále Jindřicha IV. (1553–1610); sleduje ho od dětských let až po rok 1589, kdy se stává panovníkem. Obrazem, zpodobujícím, jak mladý chlapec vyrůstal za velmi pohnutých okolností v moudrého vládce, autor napomínal svou dobu. Psal totiž toto své dílo v emigraci a vydal jej v roce 1935. Historický román je v něm spojen s románem dobrodružným a s psychologickou studií; bohaté panoráma dvorského života je nabito intrikami, tajemnými vraždami i citovou zradou.

Společně s knihou Povídky Ninoně tvoří povídkový cyklus. Kniha obsahuje celkem 14 povídek:

Nový překlad románu, který po prvé vyšel r. 1881 a později byl přepracován v definitivním znění, z něhož vychází i přítomný překlad. Jako řada pozdějších vzpomínkových knih, také tento román přináší leccos autobiografického a hlavně: vůdčí postava zčásti vyjadřuje autorovy názory a má i jeho smyslovou vnímavost, lásku k antice, k starým tiskům a franceovský humanismus. Učenec Silvestr Bonnard žije v soukromí mezi starými rukopisy a knihami – stýká se toliko s učenými odborníky podobně laděnými. Jen jednou opustí ten úzký okruh: chce zabránit zlu a prokázat dobro. A tu se bezelstný a nepraktický stařec, který zná sice paragrafy minulosti, ne však platný zákoník, dozvídá, že se svým dobrým činem dopustil vlastně zločinu. Nicméně končí se idylou: sama náhoda se postará, aby notář prchl se zpronevěřenými penězi a nemohl tak dokročit na tuze pochybné „zlákání a uloupení nezletilé dívky“, jejímž byl poručníkem (podle doslovu).

Příběh pařížského pasáka Mořice řečeného Bubu a jeho dívky Berty. Reprint první českého vydání z roku 1919 v překladu Jaroslavy Vobrubové-Veselé. Kniha vychází spolu s knihou Jana Kellera Odsouzeni k modernitě, v níž je jeden z esejů věnován právě tomuto příběhu.

V románu líčí autor s vtipem vývoj svého „takéhrdiny“ od dětství až po léta, kdy se z něj stává tvrdý a bezcitný podnikatel hledící si jen svého prospěchu.

Tato novela líčí podle staré kroniky ze 16. století tragický příběh obchodníka s koňmi. Stala se mu křivda od vrchnosti a on se snaží získat spravedlnost násilným způsobem. Za svou vzpouru zaplatí životem. Doslov napsal Eduard Goldstücker.