Kateřina Pošová

Tlumočnice, překladatelka a filmová novinářka. Narodila se v Kežmarku v židovské rodině architekta a stavitele, ale šťastné dětství prožila v tehdy maďarských Košicích. Jako čtrnáctiletá byla v červnu 1944 s rodiči deportována do Osvětimi a posléze do dalších koncentračních táborů v Lotyšku, Polsku a Německu. Do Košic se vrátila sama. Na to, aby znovu usedla do školních lavic, se po ročních válečných zkušenost cítila příliš dospělá a tak se rychle vdala a brzy se jí narodil syn. V devatenácti letech se s ním přestěhovala do Prahy, znovu se provdala, narodila se jí dcera a v 50. letech nastoupila do Maďarského kulturního střediska, instituce, jíž zůstala věrná celá desetiletí.

Především díky ní měla česká veřejnost možnost se seznámit s kvalitními maďarskými filmy (přeložila a otitulkovala jich na 150), podávala nejen zasvěcené hodnocení sousední kinematografie, ale zprostředkovávala spojení filmových režisérů a herců. Později se věnovala i překladům beletrie a divadelních her. Knížku Imre Kertésze Člověk bez osudu přeložila dávno předtím, než její autor dostal Nobelovu cenu, ale marně s ní obcházela nakladatelství. Vyšla teprve poté, co se její autor stal světově proslulým.