Knihobot

Alois Bejblík

    2. leden 1926 – 23. červen 1990

    Alois Bejblík (2. ledna 1926 Praha – 23. června 1990 tamtéž) byl český anglista, překladatel a teatrolog.

    Alois Bejblík
    Vévodkyně z Amalfi
    Život a smrt renesančního kavalíra
    Vejde vrah
    Shakespeare a dobrá královna Anna
    Shakespearův svět
    Havran
    • Tento bibliofilský tisk vydalo v prosinci 1963 Nakladatelství československých výtvarných umělců jako svou 162. publikaci v nákladu 1800 výtisků, z toho 60 číslovaných výtisku na italském papíru Fabriano a 1740 výtisků na maršovském papíru.

      Havran
    • Detektivní příběh z divadelního prostředí přináší čtenáři efektivní zápletku s vraždou na jevišti uprostřed divadelního představení.

      Vejde vrah
    • Hrdinou našeho vyprávění bude všestranná renesanční osobnost, kavalír sir Walter Raleigh, který se narodil v Anglii někdy kolem roku 1554 a skončil na popravišti v roce 1618, necelé tři roky před exekucí českých pánů před Staroměstskou radnicí v Praze... Edice Kolumbus svazek 116. 1. vydání.

      Život a smrt renesančního kavalíra
    • Boj o moc a pokřivená morálka, která se ve „vyšším“ zájmu neštítí žádných intrik a nevyhýbá se ani krvavým koncům – to jsou vzrušující témata, která mistrně zpracoval ve své působivé a dramaticky silné tragedii jeden z velkých současníků W. Shakespeara.

      Vévodkyně z Amalfi
    • Výbor z prvních dvou knih rozsáhlého díla francouzsky píšícího kronikáře věnovaného anglo-francouzskému válečnému konfliktu, stoleté válce ve 14. a 15. století – zahrnuje léta 1325–1382. V pestrém kaleidoskopu soubojů, bitev, dvorských intrik a lidových povstání přibližuje politické a válečné dění v západní Evropě a přitom neopomíjí ani dějiny českého království za panování Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV.

      Kronika stoleté války
    • Život a dílo G. Chaucera v historických souvislostech, doplněno řadou dobových reprodukcí.

      Chaucer a jeho svět
    • První český překlad lyrické poezie významného anglického lyrika a epika, básnického předchůdce W. Shakespeara, přináší výbor ze Sonetů a Svatební píseň. Autor v nich opěvá reálnou lásku k Elizabeth Boylové a sňatek s ní. Překlad se snaží o postižení Spenserova uměleckého mistrovství, jež prolínajíc subjektivní zážitek starověkou mytologií a středověkou alegorizací, vyjadřuje se nesmírně sdělnou hudebností.

      Svatební píseň