Ladislav Grosman Knihy

Podtitul: Román žáka Roberta o kamarádech, lásce, ghettu a vůbec... Příběh židovského chlapce v letech 2. světové války, vyprávěný v první osobě a založený na skutečné události.

Druhý svazek spisů přináší všechny povídky z prvního vydání knihy Nevěsta, v exilu vydanou povídkovou knihu Hlavou proti zdi, texty publikované pouze časopisecky a zejména dosud nevydané povídky z autorových rukopisů. Ve svých prózách se Grosman vrací na Slovensko doby meziválečné a válečné, zachycuje poválečnou všednodennost a evokuje život v Izraeli v letech sedmdesátých. Tím nejcennějším v tomto svazku je Grosmanovo zobrazení zaniklého meziválečného světa slovenských Židů, v němž prožil své dětství. Knihu uspořádal, k vydání připravil a edičně komentoval Jiří Opelík

První svazek spisů přináší dvě slavné novely a málo známý román z období Slovenského státu z městečka pod Vihorlatem, v němž vedle sebe žijí židovská a křesťanská komunita v atmosféře postupující fašizace společnosti. V Obchodu na korze, jehož zfilmování režiséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem bylo oceněno americkým Oscarem, jde o drama prostého člověka uvízlého v mašinerii nových pořádků. Podobně je tomu v příběhu stárnoucí dívky v novele Nevěsta, která se dočká svatby za velmi nezvyklých podmínek. V románu Z pekla štěstí je dvanáctiletý chlapec propašován do Maďarska k příbuzným v domnění, že bude ve větším bezpečí, a tam, vyzbrojen pouze znalostí rodokapsů a červené knihovny, projde hrůzami války. Strhující román, v němž se mísí tragika, humor i poezie, vznikl podle skutečného příběhu.

Do výstižně zachyceného prostředí slovenského městečka ve 40. letech umisťuje autor příběh prostého člověka, truhláře, který se nedovede ubránit svodům násilnictví v době tzv. slovenského státu.

Svou knihou povídek L. Grosman, autor Obchodu na korze, volně navazuje na předchozí tvorbu. Vrací se k osudům obyvatelů kteréhosi malého města pod Vihorlatem, k osudům lidí, kteří se i za těch nejhorších podmínek snažili zachovat si lidství a životní optimismus, aby pak byli zaskočeni apokalypticky hrůznou dobou. Sedm povídek, jejichž děj se odehrává před válkou, ve válečných letech i po ní, tvoří uzavřený celek.

Čtvrtý svazek spisů tvoří dopisy, které autor přímo či nepřímo adresoval rodinné přítelkyni Mileně do Švýcarska. Zahrnuje jak dopisy skutečné, tak literární, s jejichž pomocí se autor v emigraci vyrovnával s šokující realitou tzv. jomkipurské války (1973), rozpoutané přepadením Izraele egyptskými a syrskými vojsky v Den usmíření (Jom kipur). Reálně i imaginárně zpravoval svou dávnou přítelkyni o stavu civilního izraelského zázemí i o svém vlastním rozpoložení a sdílel tak prožívanou úzkost o bytí své nové domoviny. Vedle dopisů obsahuje svazek i povídky s jomkipurskou válkou spjaté. Prozaik a scenárista Ladislav Grosman (* 1921 v Humenném – † 1981 v Kironu) pocházel ze slovenské židovské rodiny, dětství a dospívání prožil na východním Slovensku. Za války byl dva roky ve vojenském pracovním táboře, zažil perzekuci i ilegalitu. V září 1945 se přestěhoval do Prahy. Vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, doktorát filozofie získal na Fakultě pedagogiky a psychologie UK. Pracoval jako redaktor a lektor v časopisech a nakladatelstvích, v letech 1965–1968 se stal dramaturgem a scenáristou ve Filmovém studiu Barrandov. Knižně debutoval v roce 1965 novelou Obchod na korze, přeloženou posléze do mnoha jazyků. Kniha próz Nevěsta vyšla v Československu až po jeho emigraci do Izraele. V exilu stačil vydat pouze jednu novou knihu Hlavou proti zdi. Od ledna 1969 působil jako lektor slovanských literatur na univerzitě Bar-Ilan poblíž Tel Avivu, těsně před svou smrtí přednášel také scenáristiku a dramaturgii.

Obchod na korze se odehrává během druhé světové války v malém městečku Sabinov na Slovensku. Základním motivem novely je dilema hlavního hrdiny, truhláře Tóny Brtka (ve filmu jej ztvárnil Jozef Kroner), zda dokáže odporovat zlu ztělesněnému protižidovskými zákony a jejich vykonavateli hlinkovskými fašisty a odolá výhodné šanci, která se mu nabízí: získat postavení a majetek na úkor druhého člověka. V povídce nevěsta se vrací k osudům obyvatelů kteréhosi malého města pod Vihorlatem, k osudům lidí, kteří se i za těch nejhorších podmínek snažili zachovat si lidství a životní optimismus, aby pak byli zaskočeni apokalypticky hrůznou dobou.

Kniha obsahuje tři literární scénáře, jejichž filmové podoby přinesly naší kinematografii filmového Oscara. Literární předlohy tří snímků, které se natrvalo zapsaly do dějin českého i světového filmu - Obchod na korze (1965), Ostře sledované vlaky (1967) a Kolja (1996).

Čtvrtý svazek spisů tvoří dopisy, které autor přímo či nepřímo adresoval rodinné přítelkyni Mileně do Švýcarska. Zahrnuje jak dopisy skutečné, tak literární, s jejichž pomocí se autor v emigraci vyrovnával s šokující realitou tzv. jomkipurské války (1973), rozpoutané přepadením Izraele egyptskými a syrskými vojsky v Den usmíření (Jom kipur). Reálně i imaginárně zpravoval svou dávnou přítelkyni o stavu civilního izraelského zázemí i o svém vlastním rozpoložení a sdílel tak prožívanou úzkost o bytí své nové domoviny. Vedle dopisů obsahuje svazek i povídky s jomkipurskou válkou spjaté.