Marguerite Yourcenar byla francouzská romanopiskyně a esejistka, jejíž dílo se vyznačuje hlubokým filozofickým vhledem a stylistickou precizností. Věnovala se zejména historickým tématům, zkoumala lidskou povahu a složité vztahy mezi jednotlivci a společností. Její psaní je pronikavé a meditativní, často se zaměřuje na vnitřní život postav a jejich morální dilemata. Yourcenar byla první ženou zvolenou do Francouzské akademie, což podtrhuje její význam v literárním světě.
Životopisný román smyšlené typicky renesanční postavy lékaře, alchymisty a filosofa Zenona z Brugg se odehrává v letech 1510—1569, tj. v době, kdy ve Flandrech začínala protireformace. Román, napsaný tónem trpké ironie, je co do vnějšího rámce a událostí historicky věrohodný, ale přitom čtenářsky velmi přitažlivý a vzrušující. Doslov Přemysl Maydl: Román o renesanční cestě za poznáním.
Poslední kniha francouzské spisovatelky uzavírá trilogii netradičních rodových pamětí, jejíž první dva díly vyšly česky v roce 1988 pod názvem Bludiště světa. Tento závěrečný svazek představuje pokračování životních osudů autorčina otce Michela, vzdělaného potomka starého šlechtického rodu ze severní Francie.
Povídky, ve kterých známá autorka zúročila své znalosti balkánských legend a mýtů staré Asie. Většina povídek se odehrává v Japonsku, Číně a Indii, jiné pak přenášejí čtenáře na Balkán. Zeměpisné určení však není podstatné. Yourcenarová svým silně metaforickým jazykem rozvíjí autentické pověsti, mýty a pohádky, které našla v knihách nebo slyšela vyprávět.
Sevřená novela klasické čistoty vypráví ústy jednoho z protagonistů, německého důstojníka Erica von Lhomond, komorní příběh mimoběžné lásky s tragickým vyústěním, který se odehrává v Pobaltí v letech 1919-1920 během občanské války. Neopětovaná a otevřeně deklarovaná milostná vášeň, kterou k němu chová sestra jeho nejlepšího přítele a bratra ve zbrani, stejně jako Ericovo hrdé odmítání má od samého počátku rozměry klasické tragédie, vázané jednotou místa, času a děje. Zámek Kratovice, odříznutý válečnými událostmi od světa, se tak stane dějištěm vypjatého bratrství, lásky a nenávisti, které všechny tři hrdiny příběhu bez ohledu na jejich pohlaví či politické přesvědčení spojí v jakémsi společenství intenzity citu tváří v tvář nebezpečí a strádání.
Tři historické povídky francouzské spisovatelky, které se odehrávají v 16. a 17. století, nutí k zamyšlení nad údělem a důstojností bytí jedince v nepříznivých podmínkách. V první povídce jde o lásku bratra a sestry, která každého z nich jinak zahubí. Novela Obyčejný život je o osudu prostého člověka, který je trpělivý až netečný ke své existenci, ale je obdařen čistou duší a zdravým duchem. Odvrací se od nepravostí a umírá mladý bez nářku a údivu, tak jak žil. Třetí povídka navazuje na předchozí – chlapec se ve svých 13 letech rozhodne opustit babičku, která se o něj starala a připojí se ke společnosti anglických herců. V představách prožívá svůj osud i své divadelní role. Kniha je doplněna doslovem autorky, který odhaluje její osobnost i tvůrčí metodu.
Kniha obsahuje první dvě části autorčiny autobiografické vzpomínkové trilogie Bludiště světa – Pietní vzpomínky (1974) a Severofrancouzské archívy (1977). Doslov napsala Růžena Grebeníčková.
Fiktivní paměti římského císaře napsala francouzská spisovatelka na základě historických pramenů, jako např. Hadriánovy úřední korespondence, fragmentů řečí, zpráv řeckých a římských kronikářů, a na základě psychologického vcítění do doby a jednajících postav. Kniha, která jedokumentem i románem, pravdou i výmyslem, zachycuje osudy muže, jenž se stává pánem světa, vede život mudrce zamýšlejícího se nad osudem civilizace, poznává dokonalou lásku i tragický pocit života.
Hadrian, approaching death, writes a long valedictory letter to the young Marcus Aurelius, next-but-one in the line of succession. Hadrian describes his accession and explains the philosophy that informed his rule over the powerful and far-flung Empire.
And Other Essays
