Rudolf Chalupský Pořadí knih (chronologicky)

Paralelní životopisy dvou velikánů minulého století přinášejí nekonvenční pohled na boj proti totalitě vedený ze zcela odlišných ideových pozic, konzervativní a výrazně levicové. Churchill a Orwell se z nepříliš známých postav tehdejšího dění záhy stali jedni z určujících aktérů západního myšení. Jejich díla jsou živá i platná dodnes a o jejich vzniku i aktuálnosti se můžete přesvědčit v této brilantní knize. George Orwell i Winston Churchill byli bezesporu jedněmi z nejdůležitějších mužů své doby. Churchill sehrál v porážce Hitlera a Osy výraznou roli a Orwel­lovo zobrazení autoritářské vlády ve Zvířecí farmě a v 1984 dodnes inspiruje bojovníky za svobodu. Jejich životy jsou důkazem síly morálního přesvědčení, odvahy a předvídavosti, že vláda, ať už je zabarvena jakkoli, která upírá lidem základní svobody, je totalitní hrozbou a je třeba se ji bránit, lhostejno zdali zprava či zleva.

V hluboce básnickém románu J. L. Carra Měsíc na venkově nachází Tom Birkin po první světové válce útočiště v klidném vesnickém kostele Oxgodby, kde má restaurovat středověké nástěnné malby. Ponořen do míru a krásy venkova a neměnných rytmů života na vesnici se pokouší načerpat sílu a energii, zapomenout na prožité hrůzy a nabrat dech do nového života. Postupně prožívá pocit obnovy a víry v budoucnost. Nyní, dlouho poté, přemýšlí o plynutí času a síle umění a nachází ve svých vzpomínkách určitou útěchu pro vše, co bylo ztraceno.

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů. Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.

Pokud získáte při četbě této knihy pocit, že to, co právě držíte v rukou, je patologické, obsesivní a snad i šílené, tak jste právě trefili do černého. Taková je Dražba série č. 49 – předehra pro volné pokračování mistrovské Duhy přitažlivosti – slatina slovních hříček, jemné satiry, inteligentního jazyka a výjimečného humoru. Vyprávěním se jako tenká nit line hranice mezi tím, co představuje gnostické šílenství a co jen pomyslný krůček k šílenství, a v tom osciluje hlavní hrdinka Oidipa Maasová, vykonavatelka závěti svého zesnulého milence, žalostně a téměř paranoidně toužící po alternativní komunikaci. Tato Pynchonova práce je mnohými odborníky považována za naprostý vypravěčský triumf, za okultní knihu se záplatkou na hranici surrealismu, plnou tajemné a zastřené symboliky, jíž dominuje záhadná organizace Trystero, a současně za jemný náčrt roztříštěnosti americké kultury posedlé konspirací.... celý text

Dva klíčové prvky díla světoznámého britského prozaika karibského původu – autobiograficky pojatý příběh uměleckého zrání a cesty za vlastním já a nezjednodušený obraz postkoloniální situace třetího světa – se v románové sekvenci z poloviny 90. let, řadící se k vrcholným autorovým prózám, projevují se zvlášť výraznou naléhavostí. V časově i tematicky široce pojatém cyklu devíti kapitol sjednoceném rodným karibským regionem se Naipaulovi podařilo skloubit tragické historické osudy evropských objevitelů a dobyvatelů, epizody z poválečného politického vývoje i osobně laděný příběh hledání vlastních kořenů v neobyčejně originální a přesvědčivý celek, potvrzující autorovu mistrovskou schopnost reflexe historického vývoje i vlastního osudu.

Román jednoho z nejuznávanějších britských spisovatelů 20. století Johna Fowlese pochází z roku 1977. V kontextu Fowlesovy tvorby – po uvedení titulů Sběratel (1963), Mág (1966) a Francouzova milenka (1969) – jde o jakousi novou románovou stavbu. Autor, který se tímto textem obrací k současnosti, se pokusil o vnitřní zúčtování se sebou samým, se svou generací, se svou zemí (Británií 50., 60. a 70. let). Realistická epičnost, jíž užil, bravurně vykresluje portrét britského intelektuála, který se pokouší o hledání umělecké i osobní identity. Hlavní hrdina, úspěšný dramatik a scenárista Daniel Martin, jeho přítel a nadaný filosof Anthony Mallory, sestry Jane a Nell – to jsou postavy, vystupující ve Fowlesově příběhu, který lze chápat i jako studii rozpadajícího se manželství. Ovšem nejenom to. Základní dějová linie je dotvářena úvahami a komentáři, ryze autorskými pasážemi a glosami na dané téma – vstupy, které činí z prostého příběhu intelektuální záležitost.

Výbor z povídek prvního anglicky píšícího nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Děj novely se odehrává v Čechách, především v Praze, a zobrazuje osudy vášnivého sběratele porcelánu a operních div, barona Joachima Utze. Na jeho příkladu se mapují duchovní a politické dějiny země, přičemž příběh osciluje mezi obdobím těsně před sovětskou okupací a normalizačními léty, a zároveň se vrací do vzdálené minulosti, zejména do doby rudolfínské. Novela, poprvé vydaná v roce 1988, těsně před autorovou předčasnou smrtí, byla nedávno zfilmována a nyní se dostává k čtenářům. I když je rozsah díla útlý, je pečlivě vypracované a líčí fascinující osudy barona Utze. Autor, který české prostředí dobře zná, popisuje atmosféru s maximální objektivitou. Praha se v jeho podání jeví jako tajemné, mystické a magické město, kde je možné téměř cokoliv – od výroby zlata po setkání s metařem, který napsal filozofický komentář k Anaximandrovým Zlomkům. Děj tak nabízí nejen osobní příběh, ale i hlubší pohled na historické a kulturní souvislosti, které formovaly českou identitu.