Rudolf Chalupský Pořadí knih

V hluboce básnickém románu J. L. Carra Měsíc na venkově nachází Tom Birkin po první světové válce útočiště v klidném vesnickém kostele Oxgodby, kde má restaurovat středověké nástěnné malby. Ponořen do míru a krásy venkova a neměnných rytmů života na vesnici se pokouší načerpat sílu a energii, zapomenout na prožité hrůzy a nabrat dech do nového života. Postupně prožívá pocit obnovy a víry v budoucnost. Nyní, dlouho poté, přemýšlí o plynutí času a síle umění a nachází ve svých vzpomínkách určitou útěchu pro vše, co bylo ztraceno.

Cesta k modernímu světu. Obsažná a výpravná publikace líčí historii britské koloniální politiky od 16. do 20. století. Cílem práce britského konzervativního historika bylo ukázat, že z imperiálního dědictví vznikl náš moderní svět - demokracie, volný obchod i globalizace. Podává tedy obraz britské koloniální politiky nejen jako dějin ovládnutí a podrobení dobytých území, ale také jako proces, který zajistil ekonomickou prosperitu a politickou stabilitu kolonií. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem a podrobným poznámkovým aparátem.

Pokud získáte při četbě této knihy pocit, že to, co právě držíte v rukou, je patologické, obsesivní a snad i šílené, tak jste právě trefili do černého. Taková je Dražba série 49 – předehra pro volné po-kračování mistrovské Duhy přitažlivosti – slatina slovních hříček, jemné satiry, inteligentního jazyka a výjimečného humoru. Vyprávěním se jako tenká nit line hranice mezi tím, co představuje gnostic-ké šílenství a co jen pomyslný krůček k šílenství, a v tom osciluje hlavní hrdinka Oidipa Maasová, vykonavatelka závěti svého zesnulého milence, žalostně a téměř paranoidně toužící po alternativní komunikaci. Tato Pynchonova práce je mnohými odborníky považována za naprostý vypravěčský triumf, za okultní knihu se zápletkou na hranici surrealismu, plnou tajemné a zastřené symboliky, jíž dominuje záhadná organizace Trystero, a současně za jemný náčrt roztříštěnosti americké kul-tury posedlé konspirací.

Dva klíčové prvky díla světoznámého britského prozaika karibského původu – autobiograficky pojatý příběh uměleckého zrání a cesty za vlastním já a nezjednodušený obraz postkoloniální situace třetího světa – se v románové sekvenci z poloviny 90. let, řadící se k vrcholným autorovým prózám, projevují se zvlášť výraznou naléhavostí. V časově i tematicky široce pojatém cyklu devíti kapitol sjednoceném rodným karibským regionem se Naipaulovi podařilo skloubit tragické historické osudy evropských objevitelů a dobyvatelů, epizody z poválečného politického vývoje i osobně laděný příběh hledání vlastních kořenů v neobyčejně originální a přesvědčivý celek, potvrzující autorovu mistrovskou schopnost reflexe historického vývoje i vlastního osudu.

Román jednoho z nejuznávanějších britských spisovatelů 20. století Johna Fowlese pochází z roku 1977. V kontextu Fowlesovy tvorby – po uvedení titulů Sběratel (1963), Mág (1966) a Francouzova milenka (1969) – jde o jakousi novou románovou stavbu. Autor, který se tímto textem obrací k současnosti, se pokusil o vnitřní zúčtování se sebou samým, se svou generací, se svou zemí (Británií 50., 60. a 70. let). Realistická epičnost, jíž užil, bravurně vykresluje portrét britského intelektuála, který se pokouší o hledání umělecké i osobní identity. Hlavní hrdina, úspěšný dramatik a scenárista Daniel Martin, jeho přítel a nadaný filosof Anthony Mallory, sestry Jane a Nell – to jsou postavy, vystupující ve Fowlesově příběhu, který lze chápat i jako studii rozpadajícího se manželství. Ovšem nejenom to. Základní dějová linie je dotvářena úvahami a komentáři, ryze autorskými pasážemi a glosami na dané téma – vstupy, které činí z prostého příběhu intelektuální záležitost.

Výbor z povídek prvního anglicky píšícího nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Děj novely se odehrává v Čechách, především v Praze, a zobrazuje osudy vášnivého sběratele porcelánu a operních div, barona Joachima Utze. Na jeho příkladu se mapují duchovní a politické dějiny země, přičemž příběh osciluje mezi obdobím těsně před sovětskou okupací a normalizačními léty, a zároveň se vrací do vzdálené minulosti, zejména do doby rudolfínské. Novela, poprvé vydaná v roce 1988, těsně před autorovou předčasnou smrtí, byla nedávno zfilmována a nyní se dostává k čtenářům. I když je rozsah díla útlý, je pečlivě vypracované a líčí fascinující osudy barona Utze. Autor, který české prostředí dobře zná, popisuje atmosféru s maximální objektivitou. Praha se v jeho podání jeví jako tajemné, mystické a magické město, kde je možné téměř cokoliv – od výroby zlata po setkání s metařem, který napsal filozofický komentář k Anaximandrovým Zlomkům. Děj tak nabízí nejen osobní příběh, ale i hlubší pohled na historické a kulturní souvislosti, které formovaly českou identitu.