Veronika Jonášová Pořadí knih

Katalog k výstavě Kateřiny Černé, Sny zaznamenané. Umělkyně, která v průběhu výstavy oslaví 86. narozeniny, na výtvarnou scénu vstoupila na začátku 60. let. Výstava v Museu Kampa se zaměřuje především právě na autorčinu ranou tvorbu. „Kateřina Černá se narodila 17. února 1937 v Praze. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1957–1963 v malířském ateliéru Karla Součka. Ještě na akademii malbu nahradila asambláží. Místo štětce a olejových barev používá tempery, tuš, odstřižky látek, barevné papíry, krajky, stuhy, provázky, korálky, voskovaný povrch a také stříbrnou kovovou fólii, do jaké se balí třeba čokoláda. Nenápadný půvab snové skutečnosti, zároveň ryzí tajuplný ženský svět má v sobě cosi prvopočátečního a zároveň kosmického, kouzlo, které často naší přítomností chybí. Poklidné košaté zahrady patří k přeludně graciézním zemím amazonek a nymf, a líbezným krajinám nedělního dětství mezi promenádami s kolotoči, loukami a nádhernými výhledy. Starosvětským šarmem je nadáno také město na obrazech, Praha na trati tramvaje číslo 17. Podél Vltavy míjíme Rašínovo náměstí, budovu Mánesa, Národní divadlo. Do linorytu a leptu autorka přenesla obrazy, s nimiž se musela rozloučit, nebo je nestihla namalovat. Výsledkem nejsou jednotlivé tisky, ale souvislé knihy doplněné vzpomínkami, sny a zákulisními příběhy. Ty se skrývají v malované skříni, stejně jako pozvánky na výstavy, básně, loutky, dopisy a recepty po babičce. Propojení vizuálního umění a literárního textu je ideální pro vyprávění příběhů.“ Martina Vítková

Anastázie je mladá novinářka, momentálně ne zrovna šťastná. Opustil ji partner, v práci se ztrapnila. Potřebuje si udělat pořádek sama v sobě, a tak vyrazí na návštěvu za babičkou do Olomouce. Netuší, že se vydává na cestu do minulosti mnohem vzdálenější, než je její vlastní dětství. A zjišťuje, jak důležité je najít své kořeny, pokud chce pevně stát. Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové, autorčiny německé praprababičky, jejíž rodina v květnu 1945 prošla děsivou zkušeností s nechvalně proslulým internačním táborem pro Němce v Nových Hodolanech, přezdívaným Hodolanské peklo. Zde bylo po válce za katastrofálních podmínek zavřeno několik tisíc Němců a nejméně 235 jich podle doložených úmrtních listů zemřelo. Příběh, jenž se postupně rozvíjí před užaslýma očima Anastázie, která o něčem takovém doposud neměla ani potuchy, je proložený autentickými dobovými dokumenty, vzpomínkami vysídlených Němců z Olomoucka, zážitky lidí internovaných ve sběrných táborech a vzpomínkami autorčiny babičky. A je neoddělitelnou součástí našich dějin, kterou si musíme připomínat.

Těm, kteří mají odvahu prorazit zdi. Česko-německé vztahy se vyvíjely více než tisíc let, než byly násilně přetrhány tragickými událostmi moderní epochy – vyústily v dlouhodobou nevraživost, konflikt, odcizení, zapomenutí a neochotu diskutovat. Vyrostla mezi námi myšlenková, názorová, komunikační a po nějaký čas i skutečná zeď. Od té doby se snažíme najít novou společnou řeč a zahojit naše staré rány. Jsme schopni znovu nalézt cestu k vzájemnému porozumění? Jakým způsobem ji hledáme? A jsme vůbec ochotni po ní kráčet?

Hitlerův i Honeckerův bunkr, nejdivočejší noční kluby, uprchlické kempy, místa, kde Angela Merkelová rozhoduje o osudu Evropy. Berlín je město s barvitou historií a fascinující současností, plné života, módy, umění, energie a neustálých změn. Martin Jonáš německou metropoli důkladně poznal jako student i jako zpravodaj České televize, kde pracoval na několika stovkách reportáží. Veronika Jonášová je dlouholetá novinářka a o Berlínu a německé politice pravidelně psala například do deníku E15. Jejich společná kniha je nejen čtivým průvodcem nejmodernějších a v češtině takřka nepopsaných dějin města, ale najdete v ní i informace, o kterých se v běžných průvodcích zaručeně nedočtete. Kniha vybízí k intenzivní, angažované pouti městem, kde místa ožívají příběhy a za fasádou nenápadných ulic vyvstává stále živá a často mimořádně dramatická minulost. Znalost místní topografie se prolíná s reportážními zkušenostmi, příběhy a zmínkami o inspirujících osobnostech. To vše je doplněno nádhernými fotografiemi.

V čem se inspirovat od Berlíňanek, nejsvobodnějších žen světa? Nepotřebujete naditou peněženku, stačí, když okoukáte pár triků a fíglů, a můžete s lehkostí vyšperkovat nejen svůj šatník, ale proměnit i svůj životní styl. Berlín je město tepající kosmopolitní atmosférou, do kterého míří za svými sny rok od roku čím dál více mladých kreativních lidí z celého světa. Berlíňanky jsou emancipované ženy vyznávající svébytný pohled na život i módu. Jsou uvolněné, rády recyklují, moc neutrácí, a přesto vypadají vždycky úchvatně. Jsou pyšné na svou ženskost a umí být sexy, a přesto nepůsobit podbízivě. Rády provokují, ale nikdy ne lacině. Tajemství Berlíňanek poodhaluje tato knížka. Mimo jiné obsahuje praktické informace o tom, co se v Berlíně nosí, co se tam jí, jak se zařizují byty, co nesmí chybět matkám i co milují hipsteři, kteří Berlín považují za svou metropoli. Najdete v ní více než stovku ozkoušených tipů na ty nejlepší obchody, kavárny, restaurace, ale i zajímavá místa a kulturní atrakce, o kterých se v žádných průvodcích nedočtete. Vše zažila, okoukala a sepsala novinářka Veronika Jonášová a knížkou

Napsáno s nemluvnětem na klíně, přesto s nadhledem a zaručeně bez zdrobnělin. Deník matky obsahuje zápisky od narození miminka do věku tří let, které si vedla novinářka Veronika Jonášová a publikovala je v Lidových novinách. Kromě subjektivních deníčků tu najdete i komentáře psycholožky a trojnásobné matky Marie Hlaváčkové a odpovědi na časté otázky, které si rodiče kladou (Jak přežít šestinedělí? Jak dítě uspat? Jak je správně zabavit? Jak z něj vychovat dobrého člověka? A jak si u toho všeho zachovat zdravý rozum?). Zápisky doprovází barevné ilustrace další matky, Heleny Černé. Deník matky vám nezatají ani odvrácenou stranu mateřství. Vše je vyzkoušené na vlastní kůži, a to hned ve dvou zemích: v České republice a v Německu.