John Mandeville Životopis
Jehan de Mandeville, známý také jako Sir John Mandeville, je pseudonym autora knihy cestopisů, která vznikla v anglo-normanském francouzském jazyce. Toto dílo, plné neuvěřitelných a fantastických příběhů, získalo díky překladům do mnoha jazyků mimořádnou popularitu a sloužilo jako referenční zdroj. Jeho vliv byl tak značný, že ovlivnilo i takové osobnosti, jako byl Kryštof Kolumbus, který se jím inspiroval podobně jako dílem Marca Pola.
Jehan de Mandeville, častěji John (de) Mandeville (latinsky John Magnovillanus (Magdovillanus), česky v překladu Vavřince z Březové jako Jan z Mantivilla, u Krameria Jan Mandyvilla, snad 1300-1372) je jméno označující autora jednoho z nejrozšířenějších středověkých cestopisů, tzv. Mandevillova cestopisu nebo cestopisu tzv. nebo t. ř. Mandevilla (např. V. M. Kramerius jej roku 1796 vydal pod názvem Jana Mandywilly, znamenitého a wznesseného Rytjře, Cesta po Swětě : w kteréž wypisuge rozličné kraginy a města, a co kde buďto po zemi, po moři, anebo po welikých a nebezpečných pustinách widěl, y gaké rozličné přjhody měl. Je sepsán v anglo-normánské franštině, poprvé byl publikován v letech 1357-1371. Jeho autorství bývá připisováno lutyšskému klerikovi Jeanu d'Outremeuse, častěji ale jinému Lutyšanovi, lékaři Jeanu de Bourgoigne (jehož jméno některé zdroje uvádějí jako Jehan (Jean) de Bourgogne nebo Jehan a la Barbe).
Navzdory krajně nevěrohodným a často fantastickým popisům cest sloužil jako standardní referenční dílo — například Kryštof Kolumbus byl silně ovlivněn Milionem Marca Pola a právě Mandevillovým cestopisem. Do češtiny jeho německou verzi záhy přeložil Vavřinec z Březové, v Čechách se dochoval v několika rukupisech. Česky byl vytištěn poprvé roku 1510 u Mikuláše Bakaláře v Plzni.