Velkolepý román polského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, je prostředním, dějově zcela samostatným dílem Sienkiewiczovy slavné historické trilogie. Potopa se odehrává na počátku druhé poloviny sedmnáctého století, za polsko-švédské války. Jedinečně zachycený obraz této bouřlivé doby se před námi promítá jako na širokém plátně: napínavé zápletky, barvité a věrohodné boje a bitvy, i život na šlechtických dvorech. Do popředí však zřetelně vystupují soukromé osudy hlavních hrdinů, plné nenadálých zvratů, bloudění, pochybností, ale i upřímných nadějí, statečnosti a velké lásky.
Druhá, historie samostatná část historické trilogie H. Sienkiewicze Potopa (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski) zobrazuje vpád švédských vojsk do Polska v roce 1655, za vlády Jana Kazimíra.
Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává vobdobí vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.
Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí.
Pan Wołodyjowski si zoufá po smrti milované ženy Anuše. Nevěří totiž, že by ještě někdy v životě mohl být znova šťastný a odejde do kláštera. Leč v nouzi poznáš přítele - veselý pan Zagłoba se svého druha rozhodne dostat zpátky mezi lidi. A pak už se objeví ona, mladá a veselá Baška… Jenže opět zaduní válečné bubny a na Rzeczpospolitou se valí turecká vojska. Pan Wołodyjowský dobře ví, že polský šlechtic nemůže v takové situaci ležet s mladou ženou za pecí, ale musí bránit vlast. „Malý rytíř“ opět vyráží do boje. Kniha je posledním dílem a vyvrcholením Trilogie Henryka Sienkiewicze. Ačkoliv zde potkáme známé postavy z předchozích částí, je možné ji číst jako samostatný román.
