Souborné vydání třinácti nejoblíbenějších pohádek bratří Grimmů. Pohádky jsou vytištěny velkým písmem a doprovází je spousta barevných ilustrací, aby se do čtení s chutí pustili i malí začátečníci.
Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.
Staroislandské povídky se dochovaly v rukopisných sbírkách islandských ság z 13.-14. století. Vycházejí z historických událostí a líčí s drsným humorem příběhy pozoruhodných Islanďanů jak na jejich domovském ostrově, tak v nově osídleném Grónsku a na cestách do Norska, Dánska a dalších zemí ve století vikingů i prvních křesťanských králů. Jsou vzácně autentickým dokumentem myšlení a chování lidí, jejichž morálku a představy o cti a právu formovala ještě pohanská epocha.
Tři islandské, hojně ilustrované pohádky (Ófeig, Torstein, Ögmund Rána a Gunnar Půlka).
Poetické vyprávění o společném putování excentrického starce a chlapce, který utekl z domova.
Žánrově těžko zařaditelná kniha Po zarostlých stezkách je niternou zpovědí největšího a nejkontroverznějšího norského spisovatele 20. století, nositele Nobelovy ceny Knuta Hamsuna (1859–1952). V beletrizovaném deníku autora, který byl po druhé světové válce uvězněn a obžalován ze spolupráce s proněmeckou kolaborantskou vládou, najde čtenář vzpomínky, představy i každodenní útrapy člověka pronásledovaného svědomím a trpícího pocitem nedorozumění. Jedinečné Hamsunovy zápisky dokazují jeho hluboké, očím poválečné spravedlnosti ukryté lidství.
„Každé hnutí naší duše, tak jak jej pociťujeme a v životě zároveň prožíváme, je láska. Šťastný je tedy ten, kdo se lásce cele oddal. Láska však není stejná jako žádost. Lásky dosáhneme pouze skrze touhu.“ Milostné povídky představují v chronologicky řazeném výboru autora v poněkud odlišné poloze vypravěče, než jak jej známe z ostatních próz vydaných u nás. Příběhy této knihy se dotýkají jednoho ze základních lidských vztahů. Zaobírají se láskou ve všech jejích polohách – nejen láskou mileneckou, ale i láskou manželskou až po vztah pozdního věku, a také všemi vztahy, které z lásky vyrůstají, a jsou jí živeny.
Povídkový soubor z pera Josepha Rotha obsahuje celkem čtyři na prvním pohled rozdílné povídky: Leviatan (1934), Falešné závaží (1937), Přednosta stanice Fallmerayer (1933) a Legenda o svatém pijanovi (posmrtně, 1939). Avšak přesto se najdou společné rysy, které jednotlivé povídky pojí dohromady. Jejich společným jmenovatelem jsou důvěrně známá prostředí, která Roth popisuje. Ať už se jedná o Paříž, či odlehlá zákoutí Rakousko-Uherské monarchie, jsou tato místa vykreslena s důvěrnou znalostí. Roth velmi působivě popisuje realitu, která je konfrontována s příchodem nového, cizorodého živlu, jenž zcela naruší všední dny hlavních hrdinů. Jejich nový pohled na svět, zapříčiněný vpádem cizorodého prvku, v nich vyvolá nedůvěru vůči zažitému řádu, pravidlům a existenčním jistotám. Hnáni vášní a touhou po něčem novém, exotickém, se hlavní postavy ubírají za svým snem. Po přečtení poslední povídky vzniká v mysli čtenáře ucelený obraz. Jak vyplývá z Rothova pohledu na život v řádu a zákonu, pořádek znamená násilí na jedinci, jeho odosobnění přináší rovněž smrt, ale pomalou a tristní.
