Závěr třídílného historického románu o romantických příbězích dobrodružného korzára. Jeho hrdina se plavil ve službách několika panovníků, zažil nejen mnohá protivenství, ale i řadu vítězství a milostných dobrodružství. Proměnlivá politická situace Evropy v 16. stol. dala autorovi řadu příležitostí k napsání romantického, napínavého a barvitého příběhu, jehož rámcem je především zápas o nadvládu na moři mezi Anglií a Španělskem.
Autor v knize předkládá svým přemýšlivým čtenářům některé situace, bilance četných životních epizod, tvůrců, objevitelů, cestovatelů a cestopisců. Kromě nich zde vstupují do hry ještě jiní „borci“, kteří brázdí oceány a pevniny, proklovávají antarktické sněhy a sbírají a studují nevídané přírodní materiály při souběžném doceňování vlastních hluboce zdůvodněných nálezů.
Tato publikace hovoří o nezničitelnosti a neuhasitelnosti početného uměleckého zobrazení a ohlasu veliké války, která se odehrála r. 1866 u Hradce Králové, kdy Prusko a Rakousko rozehrály "rozhodnou" bitvu o "první housle" ve středoevropské politice. Mnozí vojáci odevzdali ve své poslední životní hodince nesmrtelné vysvědčení nejenom své odvaze, ale i povaze, která se nerýmovala s charakterem většiny velitelů. Svých veselých i žalostných komentářů se nevzdávají přežívající jarmareční pěvci ani oráči narážející ještě po letech svými pluhy na frontové granáty. Na scéně se objevuje i životopis a povahopis první laureátky Nobelovy ceny míru Berthy Suttnerové, která zdokumentovala bojiště jako filiálku pekla. Ilustrace, např. fotokoláže nově letos zinstalovaného památníku na královehradeckém vojenském hřbitově, aktualizují nekonečnou otázku, proč se tolik dobrých lidí, účastníků tolika marných střetnutí sejde nakonec v jednom hrobě.
Publikace věnovaná publicistu a spisovateli Karlu Krausovi, jičínskému rodákovi, vyšla při příležitosti 130. výročí jeho narození. Kniha obsahuje souběžný německý text (překlad Silke Klein).
Vybrané kapitoly ze vzpomínkového a cestopisného díla heřmanoměstkého rodáka J. S. Gutha - Jarkovského, učitele, olympionika, gentlemana, tradicionalisty i elegána. Úryvky z díla jsou doplněny komentářen Josefa Rodra.
...aneb co nás napadlo nad řekami, potoky, studnami a struhami krkonošskými. Josef Rodr představuje Krkonoše skrz zrcadlo hladin jeho potoků, říček a řek. Na mnohé toky se dnes už pozapomnělo. Jednotlivé kapitoly "Zrcadlení" začaly vycházet na stránkách časopisu KRKONOŠE v roce 1998.
Jaroslav Marek, známý jako Longmark, vynikal svou výškou 220 cm a začínal jako sklenář. Po práci v Pardubicích a Praze se stal recepčním v karlovarském varieté „Střelnice“, kde se seznámil s americkým kouzelníkem Chefalo. V roce 1928 se připojil k jeho programu s liliputány a deset let cestoval po světě, získávaje kouzelnické zkušenosti. Postupně vytvořil vlastní celovečerní kouzelnické představení, přičemž spolupracoval s místními umělci na kulisách a plakátech. Kostýmy šil krejčí a dřevěné rekvizity vyráběli truhláři. V roce 1938 se oženil s Vítězoslavou Srpovou, absolventkou pařížské hudební školy, a společně měli tři syny, kteří se stali součástí jeho kouzelnického divadla Longmark. S rodinou vystupovali po celé republice a v okolních státech, zejména v Polsku. Po odchodu do důchodu v roce 1980 se Marek vrátil do Heřmanova Městce, kde se aktivně účastnil společenského života a pokračoval ve vymýšlení nových triků, které učil svým synům. Také se podílel na výchově nových iluzionistů. Za svou dlouholetou práci obdržel titul „Zasloužilý pracovník kultury“. Jeho život je zdokumentován v knize Josefa Rodra.
