Prokop Tomek Pořadí knih

Brigádní generál František Moravec, účastník prvního, druhého i protikomunistického zahraničního odboje, je dnes připomínán především jako duchovní otec operace Anthropoid. V zapomnění upadlo, že za druhé světové války byl po boku Jana Masaryka, Prokopa Drtiny či Ferdinanda Peroutky také jedním z „hlasů“ BBC, hovořících z Londýna ke krajanům v okupované vlasti. Nápravu přináší publikace, v níž se čtenáři mohou poprvé seznámit se všemi Moravcovými rozhlasovými komentáři z válečných let. Jejich autor se v nich představuje jako střízlivý vojenský odborník, povzbuzující ducha obyvatel protektorátu brilantními rozbory probíhajícího konfliktu.

Jindřich pochází ze Šluknova, kde se narodil 22. července 1952. Vždy se cítil a cítí být severočeským patriotem. Mnoho na tom nezměnila ani skutečnost, že léta dětství, dospívání a rané dospělosti prožil v Karlových Varech. Pro jeho celkové osobnostní a odborné založení mělo rozhodující význam rodinné zázemí. Od mala jej takto provázel étos Masarykovy první republiky s legionářskou a sokolskou tradicí. Odtud pramení základy jeho hodnotového systému a úcta k historii vlastního národa a státu.

Tématem monografie je postava Miroslava Picha, symbolického aktéra doby upevňování moci KSČ v Československu. Narodil se v roce 1919 a zapojil se do levicového hnutí před nacistickou okupací. Po emigraci do SSSR v roce 1940 se účastnil odboje a po absolvování vojensko-politických kurzů byl v roce 1944 vysazen jako komisař do protektorátu. Zde se zapojil do partyzánského boje a po válce se angažoval v zpravodajské struktuře Zemského odboru bezpečnosti, kde plnil úkoly pro KSČ. Jeho činnost se nesmazatelně zapsala do historie komunistického násilí, podílel se na případech vražd a mučení. Po roce 1949 byl nucen opustit Státní bezpečnost kvůli násilí a později se dostal do soukolí čistek v KSČ. Po propuštění z vězení v roce 1957 pracoval jako horník a jeho pověst oběti přispěla k jeho rehabilitaci jako účastníka protinacistického odboje. V roce 1968 byl znovu zadržen a jeho příběh se stal známým v kontextu diskuse o zneužívání moci StB. Po roce 1989 se ocitl v centru zájmu, ale nedostatek informací ovlivnil diskusi o jeho minulosti. Na počátku roku 1995 se rozhodl odejít ze života. Monografie detailně mapuje jeho život, zločiny a vztahy s historickou obcí, čímž pomáhá lépe pochopit proces uchopení moci KSČ a zneužití moci.

Události v armádě na konci totalitní vlády a během budování demokratického státu až do rozdělení Československa představují fascinující část našich dějin. Kniha se zaměřuje na rok 1989, události Sametové revoluce a vývoj do roku 1992. Dosud nebyly vojenské aspekty těchto událostí takto souhrnně zpracovány. Tématem je nejen organizační vývoj, ale i vnitřní stav armády v roce 1989, měnící se postavení armády ve společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na reformy a první stažení sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 je zajímavá nejen příprava na vojenský zásah, ale i reakce vojenských útvarů na společenský pohyb a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila pomalu, ale došlo k zkrácení vojenské služby, zavedení alternativní služby a dalším politickým a humanizačním reformám. Vzrůstající zájem veřejnosti a médií o armádu doplnil obraz o definitivním stažení sovětských vojsk, rozpuštění Varšavské smlouvy a počátky zahraničních misí. Kniha uzavírá události roku 1992, redislokaci a přípravy na rozdělení státu a armády. Může být užitečná pro zájemce o vojenskou a politickou historii Československa v málo zpracovaném období.

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin. Text je doplněn ukázkami z Tigridovy tvorby pro rozhlasové vysílání z Londýna a řadou informací o jeho rozsáhlé kulturní činnosti v tehdejším československém exilu. Kniha vychází ke stému výročí Tigridova narození.

Podtitul zní: Nové pohledy na invazi armád Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, počátek okupace a její oběti. // Publikace byla pokřtěna ve čtvrtek 17. srpna 2017

Edice záznamů plukovníka Františka Masaříka o každodenním životě v pracovním táboře na Mírově. editor: Prokop Tomek, neprodejné.

Jaké mělo místo Rádio Svobodná Evropa v českých dějinách? Jak ovlivňovalo politické a společenské prostředí v Československu? Kniha se zabývá vývojem československé redakce RFE jako instituce, ale i historickým vývojem celé RFE jako formálně nevládní organizace.Zkoumá reakce posluchačů, kterým bylo vysílání zejména určeno, reakce politické a státní moci, vůči které se RFE vymezovalo. Studie se věnuje i srovnání RFE s dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi.Studie se neomezuje jen na události do listopadu 1989, ale sleduje i otázku dalšího směřování RFE v rychle se měnícím světě. RFE našla svoje místo zprvu v pomoci demokratickým změnám v Evropě a později ve službě svobodě slova zemím i mimo Evropu.

Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, se zabývají vynuceným pobytem sovětských jednotek v Československu a škodami, které způsobily během dvaceti let okupace. Po invazi Varšavské smlouvy v srpnu 1968 narůstaly oběti na životech i zranění, přičemž škody dosáhly desítek až stovek milionů korun. Nová kniha ukazuje, že dosud uváděný počet 108 civilních obětí byl silně podhodnocený. Během „dočasného“ pobytu umírali další nevinní civilisté, kteří utrpěli zdravotní poškození a materiální škody byly astronomické. Kniha se věnuje také právnímu rámci „pobytu“ Střední skupiny vojsk a metodice jednání o škodách. Obsahuje informace o počtech, struktuře a úkolech okupačních jednotek a každodenním životě v uzavřených prostorách. Dále se zaměřuje na odsun sovětských vojsk po pádu komunistického režimu, ekologické škody a hledání spravedlnosti pro oběti. Kniha poprvé analyzuje zločiny, skutečný počet obětí a chování okupačních jednotek, a zkoumá, jak se československé státní orgány a sovětská vojenská justice s pachateli vypořádaly. Fakta byla vyhledána v dosud nevyužitých archivních pramenech a kniha obsahuje unikátní, dosud nezveřejněné fotografie.