Libuše Koubská Pořadí knih

Zasvěcený rozhovor s oceňovaným porodníkem a odborníkem na ultrazvukovou diagnostiku Pavlem Caldou. „Porodnictví? Jde o eticky silně zabarvenou disciplínu. Zrod nového života je přece jen něco jiného, než když jdete k zubaři a on vám vytrhne bolavý zub.“ Profesor Pavel Calda za svůj život pomohl na svět tisícům dětí a patří mezi špičky oboru. Jak se porodnictví v minulých dekádách změnilo a kam směřuje? To zjistíte v rozhovoru, který řeší i aktuální témata jako prevenci těhotenských komplikací, možnosti léčby plodu v děloze, příčiny poklesu zájmu o rodičovství, asistovanou reprodukci a náhradní mateřství.

Jedním z výchozích bodů knihy, mapující období let 1880–1953, je deník válečného zajatce Josefa Bačovského, který jako rakouský domobranec prošel několika těžkými bitvami 1. světové války a poté padl do ruského zajetí. V něm prožil mimořádnou anabázi, během níž proputoval křížem krážem tehdejší Rusko od Sibiře přes Petrohrad k Bílému moři za severní polární kruh a odtamtud na jih ke Kaspickému moři, na Kavkaz, do Baku... Zajetím však zasahování takzvaných velkých dějin do jeho života teprve začalo. Jeho česko-německá rodina se musela vyrovnávat s novými poměry po vzniku Československa, s hospodářskou krizí 30. let. Vesnice, v níž žil, se stala dějištěm nacistického puče na podzim roku 1938, za 2. světové války si v ní zřídil koncentrační tábor Oskar Schindler, v roce 1945 se tam utábořila Rudá armáda. Část rodiny se po válce dostala do divokého odsunu. Po únoru 1948 turbulence pokračovaly. Kniha, kterou připravila k vydání zkušená publicistka Libuše Koubská, nabízí čtenářům obraz dramatických a rozhodně nikoliv černobílých dějin běžných lidí, jejich názorů, snažení, nadějí, zklamání, tragédií i pozitivních odkazů.

Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu. Navrhl a dokázal, že sám virový onkogen v-src způsobuje vznik zhoubného nádoru. Zavedl a využil postupy buněčné genetiky a později i metody molekulární biologie, včetně klonování prvního unikátního genu v Československu. Za objevy, na nichž se Jan Svoboda podílel, byla v roce 1975 udělena Nobelova cena. Její laureáti uváděli tehdy Svobodu jako osobnost, která ji měla také spolu s nimi dostat. V roce 2010 dostal prestižní domácí vědeckou cenu Česká hlava. Na kontě má přes dvě stovky vědeckých prací.

Knižní rozhovor s autorem Zdivočelé země. Název knížky rozhovorů, ve které novinářka, publicistka a spisovatelka Libuše Koubská vyzpovídala spisovatele, scenáristu, dramatika, překladatele a novináře, bývalého politického vězně a pozdějšího předsedu PEN klubu Jiřího Stránského, zcela odpovídá laskavé povaze pana Stránského. V knize skromně vypráví o svém životě a životních postojích, o zkušenostech z doby věznění v pracovních táborech, i své touze psát a vyjadřovat se ke společenským a kulturním otázkám. Jiří Stránský byl od dětství skautem a je jím pořád, proto také jeho hlavním životním krédem je pravdomluvnost. Kniha významně obohatí řadu rozhovorů s lidmi, kteří v českém kulturním životě zanechávají výraznou stopu.

Kniha Hvězdář diplomat zachycuje životní příběh Luboše Perka, významného českého astronoma narozeného v roce 1919. Věnuje se jeho dětství a gymnaziálním letům za první republiky, popisuje situaci mladého talentu po nacistickém uzavření vysokých škol. Zaznamenává poválečné naděje a poměry po únoru 1948, jak je viděl zapálený astronom. Detailně líčí jeho klíčový podíl na stavbě dalekohledu v Brně a úspěšnou realizaci dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově, včetně jeho výzkumu planetárních mlhovin. V letech 1968–1975 vedl Astronomický ústav ČSAV a získal prestiž v Mezinárodní astronomické unii. Nabídka na místo v OSN v Oddělení pro záležitosti kosmického prostoru znamenala zásadní změnu kariéry. Kniha přináší jeho zkušenosti z New Yorku, pracovní i osobní. Po návratu do normalizačního Československa se potýkal s omezeními, která mu bránila v mezinárodní spolupráci. Po 17. listopadu 1989, kdy se mohl vrátit do aktivního života, se pustil do práce, což kontrastovalo s lamentacemi jiných. Kniha také reflektuje jeho úvahy o kritickém myšlení, determinismu, kosmickém smetí a výzkumu Měsíce, a přibližuje jeho setkání s významnými astronomy a astronauty. Součástí jsou medailony od Jiřího Grygara a dalších kolegů.

Neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka jistě není nutno představovat. Skoro třicet let je primářem patologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Jeho život je v zajetí vědy, která ho okouzluje, vzrušuje a stále překvapuje. Svoje vědecké poznatky přiblížil čtenářům velice přístupnou formou v mnoha publikacích. V rozhovoru s novinářkou Libuší Koubskou se zpovídá ze svého vztahu k medicíně, hovoří o povaze a evoluci života na Zemi, o lidském mozku a o povaze lidských společností. Tedy o všem, co považuje za nejpodstatnější. Kniha rozhovorů vychází k 70. výročí narození autora

Čeští vědci v exilu jsou fascinující příběhy třiceti českých vědců, kteří ve 20. století za různých okolností odešli do zahraničí a tam se proslavili. Většina z nich utekla před komunistickým systémem, protože v něm nemohli svobodně rozvíjet svůj talent. A tak byla naše země ochuzena o vynikající počítačové specialisty, historiky, chemiky, fyziky, matematiky, astronomy, geochemiky, lékaře. Všichni už zapustili kořeny jinde, ale občas se vracejí, aby doma aspoň pomáhali tyto obory dál rozvíjet.

Soubor osmi milostných povídek současných českých autorů formálně spojuje jejich společné ladění do barevného spektra malířské palety, kdy hodnotám a významu jednotlivých barev odpovídá pointa určitého příběhu.

Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. Ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma.

Soubor fejetonů jedenácti autorů, které s velkým čtenářským úspěchem vycházely v Nedělních Lidových novinách. Vy máte nyní možnost přečíst si ty nejzdařilejší z nich. Jejich autoři se snažili zachytit věci a jevy, které patřily do našeho každodenního života a najednou z něho zmizely: jako třeba kavalíři a lampáři, výjezdní doložky a mávátka, ideály a tuzexy, kalamáře, telemarky, valchy a nostalgie po šusťáku. Ke každému fejetonu připojil kreslený vtip Miroslav Barták. Tato kniha může nejen připomenout čtenářům, co všechno už jim odnesl čas, ale také posloužit novinářům k rozšíření tradiční slovní zásoby, případně naznačit, jak psát fejeton - v české novinářské tradici tak osvědčený, i když obtížný žánr. Autoři: A. Brousek, M. Boehm, R. Grégr, J. Jirák, L. Koubská, A. Plavcová, I. Reifová, J. Šmídová, P. Šrut, B. Osvaldová, P. Trkal