Uplynul víc než rok od doby, kdy se April Woodová vrátila domů z Medvědího ostrova s hřejivým pocitem, že zachránila posledního ledního medvěda, který zde uvízl, a dostala ho zpátky na Špicberky. Přesto nepřestává na chlupatého kamaráda myslet. Když se doslechne, že na Špicberkách jednoho medvěda postřelili, je přesvědčená, že to byl právě on. Vyděšená April přesvědčí tátu, aby se s ní znovu vydal za polární kruh. To ale ještě netuší, že na své cestě přes zmrzlou tundru a ledovcové pláně objeví maličké lední medvídě, které zoufale potřebuje její pomoc...
V Michiganu je třešňová sezóna. Lara a její tři dcery mají plné ruce práce. Ale… vlastně je všechno jinak. Maisie a Nell mají být na univerzitě a třešně mají česat námezdní dělníci. Jenže se píše rok 2020 a ve světě zuří první vlna pandemie covidu 19. Lara je ale šťastná, farmaje svět sám pro sebe a ona má nečekaně celou rodinu zase pohromadě. A při česání dcerám vypráví o jednom létě kdysi dávno, o létě, které strávila u divadelní společnosti u jezera Tom s pozdější hollywoodskou hvězdou Peterem Dukem. Jezero Tom je nenápadné vyprávění o velkých věcech. O zamilování, o lásce, o divadle i environmentálním žalu. A také je oslavou rodiny a místa - farmy v Michiganu, s třešňovým sadem a hřbitůvkem na kopci, kde jednou všichni skončí. Ann Patchettová je mistrná vypravěčka, napětí střídají emoce, nostalgii nečekané dějové zvraty. A jedno je jisté, všichni bychom chtěli být u jezera Tom. Anebo česat třešně. Lara zažila obojí.
Sedmdesát osm let netušil, že existují strážní andělé. Pak zjistil, že jsou tu s námi a co je jejich úkolem. A nakonec si s tím svým i popovídal. Richard Bach, oblíbený autor světového bestselleru Jonathan Livingston Racek, se na podzim svého života rozhodl podělit o obsah těchto hovorů a zpětně sestavit přehled všech životních okamžiků, které by bez svojí strážné andělky nepřežil. Jako poděkování svým čtenářům i svojí strážné andělce.
Píše se rok 1900. Anglie padla. Londýn je průmyslovým centrem Francouzské republiky. Joe stojí na nádraží, na sobě má kvalitní plášť s podšívkou ze skotské kostky a nepamatuje si nic. Vůbec nic. Neví, kdo je, ani jak se tam ocitl. Muž bez minulosti. Ale čas od času jako by přece jen něco viděl – místa, lidi… Prý je to jistá forma epilepsie. Až mu jednoho dne přijde pohlednice… Co má Joe společného s majákem daleko u skotského pobřeží? Proč tam přichází zima během jediného dne? Kdo napsal jména na sloupy trčící z moře? Ale hlavně – jak dopadnou napoleonské války? A dožije se Joe současnosti? Ve strhujícím románu Natashy Pulleyové ucítíte pach krve, chlad mořské vody i ničivé plameny lásky.
Zima 1561. Mladičkou Lukrécii, vévodkyni z Ferrary, manžel Alfonso znenadání odveze na opuštěné venkovské sídlo. Když poprvé usedají k večeři, přepadne unavenou novomanželku temné podezření. Proč ji odvezl do téhle pustiny? Chce ji zabít. Až dosud žila šestnáctiletá Lukrécie s rodinou za zdmi přepychového paláce ve Florencii. Zde je úplně sama, vydána na milost a nemilost manželovým rozmarům. Co si počne? Má proti vévodovi Alfonsovi, o dvanáct let staršímu válečníkovi, šanci? Dokáže přežít? Portrét novomanželky nám strhujícím způsobem líčí, jak to tehdy mohlo být. A mladá žena, jež zápasila o život před dávnými stoletími, na stránkách románu ožívá a vzbuzuje v nás zaujetí, obavy, soucit i napětí.
Louise Glücková získala v roce 2020 Nobelovu cenu za literaturu mj. za „nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ – a tohle zdůvodnění poroty výtečně vystihuje i její novou básnickou sbírku: mluví se v ní o něčem, co právě zažívá lyrický mluvčí básně, ale zvláštní, těžko pojmenovatelná naléhavost podání jako by z onoho zdánlivě prostého líčení dělala zážitek nadosobní, zážitek, který nás přesahuje, znamená něco podstatného, a my jej s autorkou sdílíme, aniž bychom přesně věděli, proč a jak. Právě v tom je Louise Glücková nejsilnější: její podivuhodně ztišené, intenzivní, dostředivé básně dokážou minuciózně vyjádřit onen napůl bdělý stav mezi snem a zkušeností, ony nezapomenutelné okamžiky prozření, které přijdou jednou dvakrát za život, i každodenní ubíjející banalitu, z níž zdá se neplyne vůbec nic, stejně jako vražednou rutinu milostných vztahů i nástrahy vztahů rodinných, všeprostupující pocit ztráty, vědomí smrtelnosti atd. Činí tak s elegancí, jíž se v americké poezii vyrovná málokdo: jistě Emily Dickinsonová, jistě T. S. Eliot, možná Elizabeth Bishopová, Robert Lowell či Richard Wilbur; tak či onak, její básnický hlas je vskutku „nezaměnitelný“.
Jakou cenu musí mladá Japonka zaplatit, aby mohla žít podle svých vlastních pravidel?
Mizuki je matka v domácnosti. Má pohledného, pracovitého manžela, dvě rozkošné děti a krásný byt v Tokiu. Na první pohled dokonalý život, a přesto někdy přemýšlí, jestli se raději nevrhnout z balkonu než přetrpět další večer doma a věšet vyprané spodky manželovi, který s ní ani nepromluví. Tíživá rutina ubíjí a dusí poslední zbytky svobodomyslné, zcestovalé ženy, jíž kdysi bývala.
A pak jednoho deštivého večera potká úspěšného restauratéra Kijošiho a spolu s ním znovu objeví svobodu, přátelství, vlastní hlas, chutě, vůně a elektrizující tep svého milovaného města. Život opět nabývá jasných barev a splnění dávných snů se najednou nezdá nemožné. Jenže s každým dalším dnem se Mizuki víc a víc otřásá půda pod nohama a je jasné, že až přijde zemětřesení, nezůstane kámen na kameni.
Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet. Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie. Britský bestseller roku 2020.
