Studium na prestižní britské internátní škole je odnepaměti vstupenkou mezi společenskou elitu. Co když se však na této předem nalinkované cestě něco zvrtne? Dva někdejší premianti, Danny Allen a James DeWitt, se po letech setkávají v pečovatelském domě: jeden jako pomocný ošetřovatel, druhý jako odložený pacient. Návrat do běžného života nebude jednoduchý, ale oba zjistí, že si můžou vzájemně pomoct víc, než čekali.
Láska, nebo manipulace? Kniha, která otřese (nejen) rokem 2020. 2000. Patnáctiletá Vanessa studuje elitní střední školu, ale svět jejích vrstevníků jí připadá cizí. Někdo však rozumí tomu, jak je výjimečná: profesor angličtiny Jacob Strane. Jejich románek brzy přeroste v něco, co Vanessu změní na celý život. 2017. Bývalá studentka obviní Stranea z obtěžování a podporu hledá i u Vanessy. Ta však znejistí: Je možné, že muž, který jí kdysi vyznával lásku, ve skutečnosti zneužil své převahy nad ní?
Během představení Krále Leara v torontském divadle představitel hlavní role přímo na jevišti zkolabuje a přes veškeré snahy na místě umírá. Tragická událost, avšak nijak neobvyklá. Stačí však jediný strohý dovětek na konci kapitoly a je rázem jasné, že na jeho kolegy i celé lidské pokolení se řítí dosud nepředstavitelná katastrofa. Jen o několik hodin později dopadne na lidstvo „jako atomová bomba“ mimořádně smrtící virus gruzínské chřipky a zdecimuje 99 procent světové populace. Na rozdíl od jiných dystopií se ve Stanici 11 mladá kanadská autorka Emily St John Mandelová nezaměřuje pouze na samotné přežití postav v nové realitě dvacet let po tzv. Konci. Jak stojí velkým písmem na boku karavanu kočující herecké společnosti „Symfonie na cestách“, která projíždí opuštěnou krajinou kanadských jezer a přiváží hrstkám přeživších krásu hudby a Shakespeara: „Přežít nestačí“. Stanice 11 není ani tak románem o apokalypse, ale spíše nadmíru strhující knihou o lidské paměti a ztrátě, nostalgii a snech a o povznášející síle umění, které dokáže přehlušit samotu a zachytit prchavost okamžiku.
Anglický spisovatel Herbert George Wells proslul zejména svými sci-fi romány Válka světů nebo Stroj času, neméně bohatá je ovšem i jeho povídková tvorba. I v ní hrají fantastické motivy významnou roli – například v příbězích o létajícím stroji či tajemné observatoři –, ale Wellsovi nejsou cizí ani povídky s prvky tajemna, dobrodružství a humoru. Vynálezci zázraků jsou prvním z plánovaných tří svazků Wellsových sebraných povídek. První oddíl tohoto svazku s názvem Ukradený bacil a jiné příběhy obsahuje patnáct povídek původně publikovaných v různých periodikách v letech 1893 až 1895, které poprvé jako celek vyšly v knize "The Stolen Bacillus and Other Incidents (1895)". K těmto povídkám připojujeme povídku „Temporální argonauti“ (Chronic Argonauts) z roku 1888. Druhý oddíl tvoří všech sedmnáct povídek ze souboru The Plattner Story and Other (1897), jež samostatně vycházely v letech 1894 až 1896 vyjma povídek „Ztracené dědictví“ (The Lost Inheritance) a „Jak Jane dostala košem“ (The Jilting of Jane), které se prvně objevily právě až v tomto souborném vydání. Přeložili Sylva Ficová, Markéta Musilová, Richard Podaný, Vladimír Svoboda
Núrí se narodí se čtyřma ušima, a tak ho matka odveze z vesnice, aby mu pověrčiví vesničané neublížili. Cestou však matka zahyne při úplně stejné nehodě jako o tři měsíce dřív její manžel a Núrí „spadne z nebe“ do rukou posluhovače v súfijském klášteře. Tam vyrůstá, nastupuje duchovní cestu k Bohu, objevuje svůj nevšední talent jazyka a prožívá citové zmatky. To všechno však skončí, když klášter napadnou nájezdníci. Núrího unesou a skončí jako sluha Pravé ruky sultána – jeho život jako by začínal úplně znovu, na jiném místě, v jiných podmínkách. Po nějaké době se ale Núrí svým způsobem vrátí na pravou cestu – začne navštěvovat súfijského učitele, začne znovu psát poezii. Ale jeho život je znovu přetržen a Núrí se ocitá na ovčí salaši ve Španělsku – v cizím prostředí, cizím náboženství a cizím jazyku. Ale koloběh se znovu opakuje, v „dalším životě“ se ocitne v Severní Africe, opět se neomylně (i když ne přímou cestou) vrátí k súfismu, poezii a lásce, aby to vše opět ztratil a jako poustevník konečně došel klidu v oproštění od všeho světa. Kolotoč pestrých barev, zvuků a vůní vás vtáhne do svého víru, až budete mít pocit, jako byste se ocitli uprostřed Pohádek tisíce a jedné noci.
Hlavním hrdinou strhujícího debutu amerického prozaika Brendana Kielyho Zimní evangelium je obyčejný šestnáctiletý středoškolák Aidan. Potají rodičům krade sedativa a alkohol a řeší zdánlivě banální problémy se spolužáky a učiteli. Jenže pod slupkou na první pohled ospalého městečka kdesi na východním pobřeží USA kousek od New Yorku tiká časovaná bomba. Autor se příběhem Aidana vrací k jednomu z největších skandálů novodobých amerických dějin – sexuálnímu zneužívání dětí ze strany kněží. Nejde však bulvární cestou, nelibuje si v explicitních sexuálních scénách ani dramatických citových výlevech. Je spíše psychologickou studií jedné z obětí, kdy sleduje Aidanovy snahy vyrovnat s celou zkušeností, počínající absolutním popřením po finální uvědomění si, že mlčet znamená dovolit, aby se stejné věci děly dál i jiným. Ostatně ,jak říká jedna z postav: Není to jen o tom, že vám někdo ublíží. Vy ho tím připravíte i o budoucnost. Je to, jako byste mu to dělali znovu a znovu. Zimní evangelium navíc není jen obžalobou kněží, kteří zneužili důvěry svých svěřenců. Je obžalobou celé americké společnosti, a to především bohatých „bílých“ komunit Nové Anglie, v nichž se dospělí ženou za pochybnými hodnotami a přehlížejí do očí bijící volání o pomoc svých osamělých a mnohdy i zanedbávaných dětí, které touží stejně jako všechny děti po jediném: lásce a pozornosti.
Jmenoval se Saíd a ona Nadja. Jednoho dne se seznámili a zamilovali se do sebe. Mohla to být pěkná love story, jenomže. Jenže to všechno začalo v nejmenované muslimské zemi, kde právě propukl ozbrojený konflikt mezi vládou a militantními skupinami. Když se potvrdí, že existují záhadné dveře, díky nimž se ocitnete na jiném místě planety, není proč s útěkem otálet. Hamidův nejnovější román se vloni dostal do nejužšího výběru na Man Bookerovu cenu.
